Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za dluhy nemohu já, ale likvidační zákon, brání se zakladatelka Klokánků

  14:30aktualizováno  14:30
Zakladatelka sítě Klokánků Marie Vodičková, které bývá přičítáno nezodpovědné hospodaření, kvůli němuž se organizace v současnosti utápí v dluzích, se proti kritice ostře ohradila. Za dluhy podle ní může špatná novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která zařízení upírá příspěvek, pokud v něm dítě právě fyzicky není.

Ředitelka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková v ústeckém Klokánku | foto: Karel Pešek, MAFRA

Fond ohrožených dětí (FOD) v současnosti dluží asi 120 milionů korun na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance i na platech. K finančnímu stavu FOD se jeho zakladatelka vyjádřila na svém blogu den poté, co vláda neschválila udělení mimořádné dotace ve výši dvaceti milionů, která měla skomírající Klokánky zachránit (více čtěte zde).

Slzy i těšení

Reportáž z končícího klokánku

Splatné dluhy na odvodech jsou podle Vodičkové podstatně nižší než ztráta, kterou fondu způsobila novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí účinná od začátku roku 2013.

„I když žádný poslanec za ČSSD pro ni ruku nezvedl, paní ministryně (Marksová Tominová, pozn. red.) ji považuje za naprosto dokonalou a s žádnou změnou nesouhlasí,“ kritizuje Vodičková na svém blogu. V odůvodnění novely se však podle ní uvádí „naprostý nesmysl“, totiž že zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nevznikají žádné náklady, pokud se dítě nachází mimo zařízení, například na víkendové nebo prázdninové návštěvě u rodičů či v nemocnici.

„Můžeme snad pečující personál na hodinu propustit, vypnout topení a když se dítě vrátí, ‚tety’ opět přijmout a začít topit?,“ ptá se Vodičková. 

Čtvrt století Klokánků

Fond ohrožených dětí (FOD) vznikl v roce 1990 na pomoc týraným, zneužívaným, zanedbávaným, opuštěným či jinak sociálně znevýhodněným dětem. Současným předsedou je Jan Vaněk, který vystřídal dlouholetou ředitelku Marii Vodičkovou.

FOD provozuje Klokánky, tedy zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Klokánky přijímají děti na základě žádosti rodičů, soudního rozhodnutí, žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí, žádosti dítěte samotného či nezúčastněné osoby, která dítě nalezne. K umístění dítěte do Klokánku tak není třeba rozhodnutí soudu, může tam pobývat i proti vůli rodiče, do doby, než soud rozhodne jinak.

FOD kromě Klokánků provozuje krizovou linku pro matky, které tají těhotenství a porod, vyhledává náhradní rodiny pro nesnadno umístitelné děti, podílí se na chodu azylových domů pro rodiny s dětmi a pro mládež bez domova.

Zakladatelka Klokánků dále uvádí, že v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, musí být pochopitelně zajištěn nepřetržitý provoz. Z novely ovšem vyplývá, že jedna pečující osoba se v Klokáncích může starat pouze o čtyři děti, zatímco v dětském domově je jeden zaměstnanec na osm dětí.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) likvidační účinky novely zhoršilo ještě výkladem, že tzv. nadlimitní děti jsou v Klokánku nezákonně, a to dokonce, i když jsou svěřeny soudem nebo na žádost OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí, pozn. red.) , a žádný státní příspěvek na ně nepřiznává. Nechápu sice, jak může být v Klokánku soudně svěřené dítě nezákonně, ale MPSV si s tím hlavu neláme,“ pozastavuje se Vodičková.

Fakt, že Klokánky podle novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí dostávají státní příspěvek pouze na obsazené lůžko a ještě k tomu s dvou až tříměsíčním zpožděním, kritizuje i nový ředitel Jan Vaněk, který vedení FOD převzal po Vodičkové v červnu. Vaněk uznává, že značnou část odpovědnosti za dluhy nese FOD, protože investoval do nových Klokánků, aniž by měl dostatečné finanční krytí. Zároveň však Klokánky velkou měrou poškodila zmíněná novela (rozhovor s Vaňkem čtěte zde).

Reportáž z Klokánků:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.