Z Kyrgyzstánu odejdeme v polovině srpna, vzkázal velitel základny USA

Americká vojenská základna Manas v Kyrgyzstánu ukončí operace v polovině srpna, jak to žádá vláda v Biškeku. Prohlášení velitele základny přišlo poté, co ztroskotala i poslední jednání mezi USA a Kyrgyzstánem o Manasu, který zásobuje koaliční jednotky v Afghánistánu.

Základna Manas v Kyrgyzstánu je klíčová pro operace v Afghánistánu. | foto: Profimedia.cz

Pode velitele Christophera Bence odejdou američtí vojáci 18. srpna. "Začali jsme převážet zařízení a zásoby do jiných lokalit," uvedl šéf Manasu.

Kyrgyzstán oznámil záměr uzavřít základnu v únoru a dal Spojeným státům šest měsíců na její vyklizení, tedy do 20. srpna.

Svoje rozhodnutí zdůvodnil prezident Kurmanbek Bakijev tím, že Spojené státy nepřistoupily na zvýšení poplatků za pronájem a na změnu podmínek. Washington platí Kyrgyzstánu ročně 17,4 milionu dolarů. - o záměru uzavřít základnu si přečtěte zde

V zemi chce opět získat vliv Moskva

Důvody uzavření jsou ale podle analytiků ve skutečnosti jiné. Rozhodnutí přišlo nedlouho poté, co Moskva přislíbila Kyrgyzstánu finanční pomoc ve výši dvou miliard dolarů. Tímto způsobem si prý Kreml snaží získat opětovný vliv v zemi, kde má sám základnu, a to jen pár kilometrů od té americké.

PROČ JE ZÁKLADNA DŮLEŽITÁ

- Základna Manas nedaleko Biškeku je důležitým zařízením zajišťujícím mobilitu letadel. Vzlétají odtud tankovací letouny, doplňující za letu pohonné hmoty strojům létajícím nad Afghánistánem. Je také podporou pro letecké vzdušné mosty a lékařskou evakuaci.
- Spojené státy ji využívají od roku 2001 a působí na ní 1 200 mužů, především Američanů.
- Měsíčně přes ni projde 15 tisíc vojáků a 500 tun zboží směřujícího do Afghánistánu a z něho.

Washington dal už v únoru najevo, že stále věří v zachování základny, ale ne za každou cenu. Jednání o prodloužení pronájmu definitivně ztroskotala minulý týden, kdy Biškek definitivně zamítl žádost amerického prezidenta Baracka Obamy, aby věc ještě zvážil. Zároveň ale naznačil možnost jiného rozšíření vztahů s USA.

Uzavření základny, která vznikla v roce 2001 poté, co Spojené státy zahájily tažení proti teroristům v Afghánistánu, komplikuje plány Baracka Obamy. Ten posiluje americký kontingent v zemi a říká, že válku s terorismem je potřeba vyhrát právě v Afghánistánu.

USA proto začaly hledat jiné základny pro vysílání jednotek a zbraní do Afghánistánu a uzavřely se dvěma středoasijskými státy sousedícími s Afghánistánem - s Uzbekistánem a Turkmenistánem - dohody o tranzitu nevojenského materiálu přes jejich území. - přečtěte si Uzbekistán a Turkmenistán pustí přes svá území zásobovací konvoje NATO