Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kyrgyzstán chce uzavřít základnu USA. Ohrozí tím operace v Afghánistánu

  11:11aktualizováno  11:11
Kyrgyzský prezident Kurmanbek Bakijev oznámil, že Spojené státy přestanou používat leteckou základnu Manas v této středoasijské republice. Ta je přitom klíčová pro podporu aliančních vojsk v Afghánistánu a také pro Obamovu novou strategii v zemi. Spojené státy dnes oznámily, že jednání pokračují.

Základna Manas v Kyrgyzstánu je klíčová pro operace v Afghánistánu. | foto: Profimedia.cz

Rozhodnutí kyrgyzské vlády o základně vysvětlil Bakijev ekonomickými důvody a také negativním ohlasem, který prý fungování americké základny má v kyrgyzské společnosti.

Analytici se ale domnívají, že je za uzavřením strategické základny něco jiného. Krátce po prezidentově prohlášení totiž Moskva ohlásila, že poskytne Kyrgyzstánu jako půjčku dvě miliardy dolarů a dalších 150 milionů dolarů jako nenávratnou pomoc.

Přítomnost USA v Kyrgyzstánu se Rusům nelíbí

Není také tajemstvím, že se americká přítomnost v zemi, kterou Kreml považuje za svou sféru zájmů, Rusům ani trochu nelíbí. Prezident Medveděv k případnému uzavření Manasu jen poznamenal, že je záležitostí Kyrgyzstánu a Rusové pomůžou protiteroristické koalici v regionu. Na konci ledna přitom prohlásil, že Rusové budou Američanům v Afghánistánu pomáhat. - přečtěte si Rusko chce v Afghánistánu pomoci Američanům

Ze základny Manas vzlétají letadla, která zajišťují doplňování paliva za letu.

Letadla ze základny Manas zajištují například doplňování paliva pro koaliční letouny.

Za uzavřením Manasu ale může podle agentury Reuters stát i finanční otázka. Kyrgyzstán prý chce základnu uzavřít poté, co Washington odmítl jednat o zvýšení kompenzací, které USA platí za používání základny. Spojené státy za využívání Manasu platily 63 milionů dolarů ročně, celkově americká pomoc Kyrgyzstánu dosahovala 150 milionů dolarů ročně.

Americká ambasáda dnes, stejně jako Pentagon v úterý, sdělila, že USA žádné oficiální stanovisko ohledně uzavření základny nedostaly. "Diskutujeme s kyrgyzskými úřady o budoucnosti letecké základny Manas. Tato debata bude pokračovat," praví se v prohlášení velvyslanectví USA v metropoli Biškeku.

Kyrgyzská vláda už ale mezitím poslala ke schválení do parlamentu nařízení, které hovoří o uzavření základny. Poslanci by o něm měli hlasovat v následujících dnech.

Konec základny by byl velký problém pro Obamu

ZÁKLADNA MANAS

- Spojené státy využívají základnu Manas, na níž je na 1 200 mužů, především Američanů, od roku 2001. - Její význam ještě vzrostl v roce 2005, kdy byla uzavřena vojenská základna v Uzbekistánu. Taškent tak reagoval na americkou kritiku krvavého potlačení povstání v této zemi za pomoci armády.

Uzavření základny by přitom znamenalo velké problémy pro novou americkou administrativu Baracka Obamy, která plánuje rozšířit americké vojenské aktivity v Afghánistánu.

Základna Manas nedaleko Biškeku je totiž důležitým zařízením zajišťujícím mobilitu letadel. Vzlétají odtud tankovací letouny, doplňující za letu pohonné hmoty strojům létajícím nad Afghánistánem. Je také podporou pro letecké vzdušné mosty a lékařskou evakuaci.

V Kyrgyzstánu má od roku 2003 svou vojenskou základnu také Rusko. Stojí jen několik desítek kilometrů od Manasu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Egyptská letoviska po útocích znovu ožívají, říká šéf turistické asociace

Z egyptských letovisek se po teroristických útocích v posledních letech stala města duchů. Země následně přijala zvýšená bezpečnostní opatření a letos se do...  celý článek

HMS Sheffield po zásahu argentinské rakety (4. května 1982)
Káva, nuda a fascinace raketou. Britové odtajnili zkázu lodi u Falkland

Archivy Britského královského námořnictva vydaly po 35 letech svědectví o zkáze torpédoborce HMS Sheffield. Ten se potopil po zásahu raketou během války...  celý článek

Ruský umělec Pjotr Pavlenskij před centrální bankou na pařížském náměstí...
Bankéři jsou noví monarchové, uvedl ruský buřič a zapálil banku v Paříži

Ruský umělec Pjotr Pavlenskij zapálil v pondělí brzy ráno přízemní okna francouzské centrální banky na pařížském náměstí Bastily. Chtěl tak zažehnout „světový...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.