Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

WikiLeaks jako tajný nástroj Kremlu. Z úniků dokumentů často těží Rusko

  20:02aktualizováno  20:02
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange se zveřejňováním tajných materiálů snaží bojovat proti nekalým praktikám světových mocností. Kauza uniklých emailů amerických Demokratů však ukazuje, že často napomáhá Rusku, píše server The New York Times.

Červenec 2016. Na serveru WikiLeaks se objevilo na dvacet tisíc emailů Demokratické strany. Některé z nich naznačovaly, že vedení strany nadržovalo v primárkách Hillary Clintonové a hledalo způsoby jak poškodit jejího soka Bernieho Sanderse (více o ní zde).

Kauza vzbudila velký rozruch, mnohem zajímavější je však její zákulisí. Podle amerických tajných služeb emaily zřejmě ukradli hackeři z Ruska a bezpečnostní experti si proto začali klást otázku, zda WikiLeaks neslouží ruskému režimu jako platforma pro zveřejňování pochybně získaných materiálů kompromitujících Západ.

Jako v kosmu, popisuje Asange život na ambasádě

Odpověď není, podobně jako fungování WikiLeaks a jejího zakladatele Juliana Assange, jednoznačná. O otevřené podpoře ruského režimu sice nemůže být řeč, materiály zveřejněné Australanem se sněhobílými vlasy však Kremlu často pomáhají.

Stačí se podívat na současný vývoj okolo amerických prezidentských voleb. Vladimir Putin nedokáže Clintonové odpustit její ostrá slova vůči Moskvě a naopak oceňuje ráznou rétoriku republikána Donalda Trumpa. Clintonovou dlouhodobě kritizuje i Assange a se zveřejněním uniklých emailů proto příliš neváhal.

Před moha lety přitom sliboval, že jeho server si posvítí nejen na zkorumpovaný Západ, ale také mafiánské praktiky ruského vedení. Postupem času však z kritiky Moskvy ustoupil. V jednom z rozhovorů Rusko označil za „malého hráče ve světové politice“ ve srovnání s Čínou či Spojenými státy, připomíná server The New York Times. Na informování o korupci v Rusku Assange zanevřel také kvůli tomu, že „je to ohraná věc“. „Snad každý kritizuje Rusko. Je to ale už trochu nuda, nebo ne?“ myslí si.

V roce 2010, po zveřejnění tajných dokumentů z války v Afghánistánu a Iráku, se začaly o WikiLeaks zajímat americké úřady. Tehdejší ministryně zahraničí Clintonová slíbila, že podnikne „agresivní kroky“ pro potrestání všech, kteří stáli za zveřejněním citlivých vládních materiálů. V prosinci téhož roku Assange zadržela britská policie.

Julian Assange v roce 2010 po zveřejnění tajných materiálů z války v Afghánistánu

Julian Assange v roce 2010 po zveřejnění tajných materiálů z války v Afghánistánu

Den po zatčení se do kauzy zapojil Vladimir Putin. Na společné tiskové konferenci s francouzským premiérem čelil otázce jednoho z novinářů, která se týkala kauzy WikiLeaks. Novinář ruskému státníkovi připomněl, že Assange má v držení tajné dokumenty, které vykreslují Rusko jako nedemokratickou zemi.

Putin zareagoval: „Pokud se bavíme o demokracii, tak by to měla být demokracie absolutní. Ptám se tedy, proč drží Assange ve vězení. Je jedno americké rčení – Kdo žije ve skleněném domě, neměl by házet kameny,“ odpověděl Putin. Obvinění proti Assangeovi označil za politicky motivovaná.

V prosinci 2010 v rozhovoru pro New York Times Assange připustil, že zvažuje možnost azylu v Rusku. Přemýšlel také o tom, že do Ruska přesune celý server WikiLeaks. Setkal se však s odporem svých kolegů, kteří argumentovali tvrdým dohledem Kremlu nad médii.

Fotogalerie

V lednu 2011 nabídla Moskva Assangeovi vízum a jeden z vysoce postavených ruských politiků se nechal slyšet, že si zaslouží Nobelovu cenu míru. O rok později začaly WikiLeaks vysychat finanční zdroje kvůli nátlaku amerických úřadů (více zde).

Pomoc přišla opět z Ruska. Televizní stanice Russia Today začala vysílat pořad The World Tomorrow, který Assange moderoval. Licenci na pořad koupilo několik dalších televizí (na archiv pořadu se můžete podívat zde).

V červnu 2012 se Assange ukryl na ekvádorské ambasádě v Londýně, kde žije dodnes (více zde). Pobyt v omezeném prostoru, strach z vydání do Švédska a hrozba stíhání ve Spojených státech zřejmě jeho odpor vůči USA jen posílily. „Všechno posuzuje podle toho, jak je s ním jednáno. Amerika a Hillary Clintonová ho dostaly do potíží, Rusko nic takového neudělalo,“ tvrdí jeden z někdejších spolupracovníků WikiLeaks, který si přál zůstat v anonymitě.

Julian Assange na cestě k soudu v roce 2012

Julian Assange na cestě k soudu v roce 2012

Daniel Domscheit-Berg, spoluzakladatel WikiLeaks a jeden z bývalých nejbližších spolupracovníků Assange, popisuje, že server nyní vede „jednorozměrnou konfrontaci s USA“. Kritika Ruska přichází jen výjimečně. Má podobu krátkých výkřiků na Twitteru, které hovoří o „Putinizaci Ruska“. Assange se postavil také za aktivistky z Pussy Riot.

Nejtvrdší kroky Kremlu však přehlíží či se rovnou staví na Putinovu stranu. Dobrým příkladem je situace na východě Ukrajiny. V rozhovoru pro argentinský tisk loni v březnu sdělil, že USA se snaží Ukrajinu dostat do sféry vlivu Západu. Po anexi Krymu sdělil, že Spojené státy „anektovaly celý svět prostřednictvím své špionáže“. Nedávno podpořil také brexit a opakovaně se staví proti existenci NATO. I v tomto ohledu tedy sdílí názory s ruským prezidentem.

Assange v srpnu 2014 tvrdil, že brzy opustí ekvádorskou ambasádu:

Zajímavý je také pohled na samotné materiály zveřejněné na serveru WikiLeaks.

Z některých úniků například nepřímo profitovala ruská státní jaderná společnost Rosatom. Ze zveřejněných dokumentů vyplývá, že představitelé čínských a západních společností stojí za miliardovým korupčním skandálem kolem práv na těžbu Uranu ve Středoafrické republice. Tyto společnosti jsou přímou konkurencí Rosatomu.

Mnoho dokumentů, které WikiLeaks zveřejňuje, je přísně tajných – například manuály CIA či kontroverzní dokumenty z Iráku a Afghánistánu. Velký ohlas však v poslední době mělo také zveřejnění materiálů k dvojici plánovaných obchodních dohod – takzvaný Transpacifický pakt a Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA .

Julian Assange v televizní stanici Russia Today  (prosinec 2015)

Julian Assange v televizní stanici Russia Today (prosinec 2015)

Putin obě dohody kritizuje. Tvrdí, že Spojené státy díky nim získají neférovou výhodu na globálním trhu. Zveřejnění návrhů obou dohod mu proto přišlo vhod. Následovala kritika ze strany ochránců životního prostředí, bojovníků za svobodu internetu i představitelů evropských odborových organizací.

Assange našel zastání v OSN, píší Britové. Policie ho chce přesto zatknout

Na sklonku srpna letošního roku přišla z Německa zpráva, že jednání o volném obchodu mezi USA a EU v podstatě zkrachovalo (více zde). Z americké strany zaznělo, že návrhy smluv byly zveřejněny s cílem zvrátit vyjednávání.

Jasnou stranu si Assange vybral po vypuknutí kauzy Panama Papers. Server WikiLeaks kauzu sledoval jen s vlažným zájmem. Dokumenty mimo jiné ukázaly, že v daňových rájích působí celá řada Putinových přátel (více zde). WikiLeaks uniklé dokumenty zpochybnil. Argumentoval tím, že projekt analýzy milionů dokumentů financovala Open Society Foundations miliardáře George Sorose a Americká státní agentura pro mezinárodní rozvoj.

Sám Assange kritizoval fakt, že veřejnost nedostala přístup ke všem dokumentům. „Není to model, jakým pracujeme my ve WikiLeaks. Ve skutečnosti to je zcela opačný model, než jak fungujeme my,“ sdělil v rozhovoru pro server The Times.

Politická recese - Assange zpěvákem:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.