Rozhodnutí o sporné normě předcházela bouřlivá rozprava místy přerůstající až v osobní výpady. Vyvrcholila ve chvíli, kdy se místopředseda klubu ČSSD David Rath pravicových kritiků navrhovaného zákona
řečnicky dotázal, "zda jsou skutečně takové chladnokrevné bestie".
Koaliční odpůrci státních alimentů tvrdili, že by šlo vlastně o novou sociální dávku, která by znamenala nároky na státní rozpočet, a tím i na všechny daňové poplatníky.
Zákon by podle nich navíc příliš zasahoval do
rodinných vztahů, neřešil vymáhání výživného od neplatičů a někteří z dlužníků by tak prý měli ještě nižší motivaci alimenty platit.
Platit, ale vymáhat, navrhovali socialisté
Návrh předložený stínovou ministryní práce a sociálních věcí Alenou Čurdovou totiž počítal s tím, že stát by vyplácel alimenty těm rodičům samoživitelům, jejichž příjem je pod trojnásobkem životního minima.
Pokud by druhý rodič na dítě nezaplatil alimenty dva měsíce po sobě, mohl by se samoživitel obrátit na stát. Dětem do 15 let by pak erár posílal tři čtvrtiny soudem nařízeného výživného, starším dětem částku celou.
Už loni v dubnu ale takový princip odmítli senátoři, podle nichž by takový postup zatěžoval státní rozpočet. - více zde
ČSSD naopak vadí rozhodnutí ministerstva práce a sociálních věcí (vede ho Petr Nečas z ODS), které od 1. ledna příštího roku umožní odpuštění dluhů starších než jeden rok. Půjde o částky, které stát za dlužníky na výživném částečně zaplatil a nedaří se mu je od nich vymoci.
Podle Aleny Čurdové jde o "neodpustitelný hazard s morálkou společnosti". "Ministerstvo tím vyslalo signál, že to lidé zaplatit nemusí. Že normální je neplatit," řekla už dříve. - více zde
Nečasův rezort takový názor odmítá, podle něj jde o jednorázovou akci, která rodiče nezbaví povinnosti platit alimenty dál. Pro stát je prý takové rozhodnutí podstatně levnější, jinak by se dluh stále nabaloval.
