Jde o částky, které stát za dlužníky na výživném částečně zaplatil a nedaří se mu je od nich vymoci.
"Vymáhání pohledávek bylo poměrně náročné a v podstatě se státu vracelo jenom asi deset procent. Pohledávky vymáhali pracovníci sociálních úřadů a byla to pro ně vlastně práce navíc," vysvětlila České televizi, která na novinku upozornila, ředitelka odboru sociální politiky ministerstva Marie Kudlová.
Opatření vyplývá ze zákona o hmotné nouzi. Dlouhodobí neplatiči výživného, kteří si založili sdružení s názvem K 213 (to podle čísla paragrafu, kterým se výživné vymáhá), novinku oslavují.
"Posvátný a dlouho nedotknutelný fetiš naší justice – výživné – konečně padl," radují se na svých internetových stránkách.
Možná trochu předčasně. Opatření se netýká všech neplatičů výživného, ale jen těch, za které část alimentů platí stát. To v případě, kdy se děti s matkou ocitnou na pokraji chudoby.
"Těmto matkám stát až do loňska platil takzvaný příspěvek na výživné. Ta částka byla nižší než alimenty," podotýká mluvčí ministerstva Jiří Sezemský.
A právě tento příspěvek se pak úřady od neplatičů pokoušely získat zpět. Podle zákona o hmotné nouzi, který platí od ledna, už tento příspěvek neexistuje.
Dětem v nouzi, na které rodiče neplatí alimenty, stát pomáhá v rámci jiných dávek. A o vymáhání dlužných alimentů se už nestará vůbec. Proto se odpuštění dluhů týká jen starších případů.
Soudy o alimenty poběží dál
"Mně to, bohužel, nepomůže. Má bývalá žena má takové příjmy, že si o ten příspěvek nemohla požádat. Takže se se mnou o alimenty bude dál soudit sama," lituje zakladatel Klubu 213 Jiří Fiala, který na výživném na své dva syny dluží desítky tisíc korun.
I když stát přestane od otců staré dluhy vymáhat, mohou se o dlužné alimenty i nadále s bývalými partnery soudit matky s dětmi.
O tom, jak mizivou šanci na úspěch v takovém případě člověk má, ví své matka dvou dcer Miroslava Závodská. S bývalým manželem se kvůli výživnému na děti soudila marně 18 let až do jeho smrti.
"Stát má v těchto sporech mnohem větší možnosti. Nechápu, proč ministerstvo, když se mu nedaří ty dluhy vymoci, dávno všechny dlužníky nezavřelo? Neplacení alimentů je přece trestný čin," zlobí se Závodská.
Právě hrozba, že půjde do vězení, před lety přinutila jejího bývalého manžela alespoň část alimentů doplatit. "Byla to jediná možnost. Exekuce nepomáhaly, ustoupil až ve chvíli, kdy ho policie začala za neplacení alimentů trestně stíhat," vzpomíná Závodská.
Podle ní je odpuštění dluhu vůči neplatícím otcům nevýchovné. "Když jim to stát odpustí a ženám s vymáháním dluhu nepomůže, je to, jako by jim říkal: Na své děti klidně neplaťte," míní Závodská.
Jít do dlouhotrvajícího sporu s bývalým partnerem kvůli starým dluhům se navíc matkám s dětmi příliš nevyplatí. Když náhodou uspějí a výživné po bývalém muži vysoudí, budou muset státu příspěvek na výživu, který dostávaly, zase vrátit.
Loni stát na příspěvku na výživné vyplatil 95 milionů korun. Kolik z těchto peněz se úřadům nepodařilo vymoci od dlužníků zpátky, ministerstvo neví.
