Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žáky víc baví pamětníci a exkurze než náš výklad, přiznávají dějepisáři

  12:31aktualizováno  12:31
Učitelé dějepisu chtějí mít víc času na výuku historie po roce 1945. Průměrně jí věnují 28 vyučovacích hodin. Kantoři ve výzkumu Ústavu pro studium totalitních režimů a Factum Invenio ale sami přiznávají, že žáky spíše než jejich výklad zajímají historické filmy a vzpomínky pamětníků.

Listopad 1989 patří k nejčastějším tématům hodin dějepisu k poválečnému dění (ilustrační snímek). | foto: Herbert SlavíkMF DNES

Více prostoru pro moderní dějiny v internetovém dotazníku žádá 64 procent z 1 593 učitelů základních a středních škol, kteří se výzkumu účastnili.

Podle Ústavu pro studium totalitních režimu (ÚSTR) je ale průměrných 28 hodin poměrně dost. "Situace není tak tragická, jak se někdy prezentuje. Učitelé oproti běžnému přesvědčení nemají za cíl biflování, ale kritické myšlení žáků, a věnují se inovativním metodám," uvedl Vojtěch Ripka z ÚSTR.

Ředitel odboru vzdělávání ministerstva školství Tomáš Zatloukal připomněl, že si školy vytvářejí vlastní vzdělávací programy, a tak můžou ovlivnit, kolik hodin budou mít na jednotlivé předměty.

Učí se hlavně rok 1968, 1989 či politické procesy

Zhruba tři čtvrtiny kantorů si myslí, že žáci o výuku moderních dějin mají zájem -především o válečné a regionální dějiny a vzpomínky pamětníků. Učitelé ale zároveň míní, že žáky k zájmu o minulost více než jejich výuka motivuje sledování filmů, svědectví pamětníků či exkurze.

Největší prostor kantoři věnují letům 1968 a 1989, politickým procesům v 50. letech, odsunu sudetských Němců a každodennímu životu za normalizace. Třetina učitelů se zaměřuje jen na několik událostí do hloubky, polovina upřednostňuje konfliktní témata.

Dějepisáři k výuce používají nejčastěji učebnice, internet a dokumentární firmy. Za největší bariéry, které jim brání v učení novodobé historie, považují postoje svých kolegů a rodičů žáků. Tři čtvrtiny učitelů považuje materiální podmínky pro výuku za dobré.

Odsun Němců nazývají "vyhnáním" jen tři procenta učitelů

Výzkumníky také například zajímalo, jak učitelé nazývají skutečnost, že Němci museli po 2. světové válce opustit Československo. Osmdesát osm procent používá slovo "odsun", devět procent "vysídlení", jen tři procenta expresivnější výraz "vyhnání". 

V závěru dotazníku učitelé mohli připsat své poznámky. Kromě stížnosti na nedostatek času opakovaně zmiňovali, že děti příliš nečtou, jsou roztěkané a 
informace z médií posuzují nekriticky. Upozorňovali i na to, že žáci devátých tříd, kdy se moderní dějiny učí, často po přijetí na střední školu ztrácejí motivaci.

Průzkum proběhl letos v květnu, učitelé se jej účastnili dobrovolně. Jeho tvůrci požádali o spolupráci dějepisáře ze všech více než pěti tisíc základních a středních škol, zapojili se ale jen někteří.

V srpnu se někteří učitelé v letní škole ÚSTR učili, jak do výuky moderní historii zapojit rodinnou paměť, tedy každodenní vzpomínky příbuzných žáků (více čtěte zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sestra Zdeňka Makara, Čecha zabitého v Londýně, podala stížnost ke...
Sestra Čecha ubitého v Londýně podala stížnost do Štrasburku

Právní zástupci sestry Čecha, jenž byl loni v září zabit v Londýně, podali stížnost k Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V úterý to uvedla...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Uchazeči o Hrad prozradili, kdo je jejich vzorem. Ohodnoťte odpovědi

Jakého současného či dřívějšího státníka si uchazeči o prezidentský post obzvlášť váží a čím by je tento politik inspiroval, pokud by zkraje příštího roku...  celý článek

Lea Tomková
Aféra končí. Manažeři z Pardubic už „služební cestu“ do Afriky zaplatili

Tři manažeři pardubických městských firem zaplatili už téměř celou svou loňskou cestu do Jihoafrické republiky. Ta se původně tvářila jako služební, ale...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.