Více prostoru pro moderní dějiny v internetovém dotazníku žádá 64 procent z 1 593 učitelů základních a středních škol, kteří se výzkumu účastnili.
 |
Podle Ústavu pro studium totalitních režimu (ÚSTR) je ale průměrných 28 hodin poměrně dost. "Situace není tak tragická, jak se někdy prezentuje. Učitelé oproti běžnému přesvědčení nemají za cíl biflování, ale kritické myšlení žáků, a věnují se inovativním metodám," uvedl Vojtěch Ripka z ÚSTR.
Ředitel odboru vzdělávání ministerstva školství Tomáš Zatloukal připomněl, že si školy vytvářejí vlastní vzdělávací programy, a tak můžou ovlivnit, kolik hodin budou mít na jednotlivé předměty.
Učí se hlavně rok 1968, 1989 či politické procesy
Zhruba tři čtvrtiny kantorů si myslí, že žáci o výuku moderních dějin mají zájem -především o válečné a regionální dějiny a vzpomínky pamětníků. Učitelé ale zároveň míní, že žáky k zájmu o minulost více než jejich výuka motivuje sledování filmů, svědectví pamětníků či exkurze.
Největší prostor kantoři věnují letům 1968 a 1989, politickým procesům v 50. letech, odsunu sudetských Němců a každodennímu životu za normalizace. Třetina učitelů se zaměřuje jen na několik událostí do hloubky, polovina upřednostňuje konfliktní témata.
Dějepisáři k výuce používají nejčastěji učebnice, internet a dokumentární firmy. Za největší bariéry, které jim brání v učení novodobé historie, považují postoje svých kolegů a rodičů žáků. Tři čtvrtiny učitelů považuje materiální podmínky pro výuku za dobré.
Odsun Němců nazývají "vyhnáním" jen tři procenta učitelů
Výzkumníky také například zajímalo, jak učitelé nazývají skutečnost, že Němci museli po 2. světové válce opustit Československo. Osmdesát osm procent používá slovo "odsun", devět procent "vysídlení", jen tři procenta expresivnější výraz "vyhnání".
V závěru dotazníku učitelé mohli připsat své poznámky. Kromě stížnosti na nedostatek času opakovaně zmiňovali, že děti příliš nečtou, jsou roztěkané a
informace z médií posuzují nekriticky. Upozorňovali i na to, že žáci devátých tříd, kdy se moderní dějiny učí, často po přijetí na střední školu ztrácejí motivaci.
Průzkum proběhl letos v květnu, učitelé se jej účastnili dobrovolně. Jeho tvůrci požádali o spolupráci dějepisáře ze všech více než pěti tisíc základních a středních škol, zapojili se ale jen někteří.
V srpnu se někteří učitelé v letní škole ÚSTR učili, jak do výuky moderní historii zapojit rodinnou paměť, tedy každodenní vzpomínky příbuzných žáků (více čtěte zde).
