Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Máma a táta se narodili za Husáka. Dějepisáři korigují krásné vzpomínky

  12:07aktualizováno  12:07
Husák, Charta 77, nesvoboda - tak popisují učebnice dějepisu normalizaci. Učitelé ale zjišťují, že dětem moderní historii lépe přiblíží pomocí každodenních vzpomínek jejich příbuzných. Jak rodinnou paměť využít a skloubit s "velkými dějinami", se kantoři učí v letní škole Ústavu pro studium totalitních režimů.
Podle odborníků by při výuce moderní historie neměly chybět ani vzpomínky rodin dětí (ilustrační foto).

Podle odborníků by při výuce moderní historie neměly chybět ani vzpomínky rodin dětí (ilustrační foto). | foto: Zuzana HumpálováČTK

V základní škole v Kamenici nedaleko Prahy využívají vzpomínky příbuzných dětí už řadu let. Tamní dějepisářka Vlasta Hartvichová proto kolegům popsala své zkušenosti. "Zaměřili jsme se na trávení volného času, zaměstnání nebo rodinné vztahy. Děti se aktivně zapojily, měly plno dojmů a nápadů, přinesly i dobové fotky. Pro výuku dějin 20. století rodinnou paměť hodně používám. Nemám totiž ráda schematický pohled na historii," říká učitelka.

Jeden z žáků gymnázia v Novém Strašecí například v seminární práci o spartakiádě v roce 1975 propojil pohled tehdejších regionálních novin se vzpomínkami své matky. "Další děti se věnovaly chalupářství ve své rodině, autům nebo módě. Na začátku každé hodiny si navíc pouštíme normalizační hity či ukázky televizního zpravodajství a diskutujeme o tom," popisuje učitelka Iva Dvořáková.

Takto pojatá výuka žáky podle dějepisářů baví obvykle mnohem víc než tradičně pojaté vyučování. "Když osmáci viděli, co děláme s deváťáky, tak říkali, že to příští rok chtějí také," podotýká Lada Cejpová ze základní školy v Chocni. Její žáky zaujalo například i to, že si při vyučování vzali na sebe dobové oblečení.

Vzpomínky rodiny bývají idylické, učitelé je musí korigovat

Odborníci ale připomínají, že lidská paměť je zrádná. Špatné vzpomínky často potlačuje, naopak vyzdvihuje ty pozitivní a veselé. Obraz normalizace z pohledu rodin žáků tak údajně často připomíná televizní seriál Vyprávěj a svou nekonfliktností bývá někdy v rozporu s "oficiální" výukou.

Učitelé proto musí rodinnou paměť usměrňovat, zasadit do souvislostí a připomenout například represe režimu. "Bavíme se o tom, že jsou vzpomínky individuální, že máme tendenci je přikrášlovat," souhlasí Dvořáková. Podle kantorů se také stává, že v oblasti s vyšší nezaměstnaností a nižší životní úrovní bývá nostalgie po minulém režimu větší.

Ne vždy jsou ale příbuzní ochotní vzpomínat, někdy mají obavy ze zveřejnění jejich výpovědí. "Také je zajímavé, jak si ve vzpomínkách třeba protiřečí a snaží se vypadat jako hrdinové. Přitom z jednoho vyprávění například bylo patrné, že dědeček byl pěkný prospěchář. Aby neměl problémy, uchyloval se k lecčemu. Krédo té rodiny bylo žít a přežít," říká Hartvichová.

Podle jejích zkušeností podobné pátrání po vlastní historii často rodiny sbližuje. Prarodiče si prý občas pochvalují, že si s vnoučaty po dlouhé době popovídali.

Pracovník USTR Kamil Činátl, který se zaměřuje na didaktiku moderních dějin, považuje rodinnou paměť za důležitou část při výuce moderních dějin. "Je to alternativa k tradičnímu faktograficky orientovanému dějepisu. Jde ale o provázanost obojího. Ne že jedno nahradí druhé," říká.

Učitelů, kteří chtějí každodennost a "obyčejný život" zapojit do vyučování, podle něj přibývá. Často prý ale úplně nevědí, jak na to. USTR proto učitelům pomáhá například v rámci projektu Velké a malé příběhy moderních dějin.

V hodinách dějepisu mají moderní dějiny větší prostor než dřív

 Většina účastníků letní školy se s využitím rodinné paměti teprve seznamuje. "Začínám na osmiletém gymnáziu a sbírám zkušenosti. Musím si to nejprve rozležet v hlavě. Jsou tam ale podněty, co by se dalo udělat a jak se dá s žáky pracovat," říká Petr Matula z gymnázia v Tišnově.

Aktuální průzkum o výuce moderních dějin, který USTR udělal s ministerstvem školství mezi dějepisáři, zjistil, že prostoru na soudobé dějiny ve vyučování přibývá. "Určitě se to zlepšuje. Učí se to ve větší míře, než se běžně říká. Škol, které končí výuku rokem 1968, je sice pořád dost, ale zároveň je spousta, zejména mladších učitelů, kteří učí třeba i islámský fundamentalismus nebo potransformační českou společnost," uvádí Činátl.

Ústav pro studium totalitních režimů pořádá letní školu pro učitele základních a středních škol popáté. Dvoudenní akci tvoří přednášky, semináře či workshopy. "Na nedostatek zájmu si nemůžeme stěžovat, ale je pravda, že existuje velká skupina učitelů, které podobné akce naprosto míjí. Počet těch, kteří se chtějí vzdělávat, je omezený," říká Činátl.

Kantoři se akce podle něj účastní v naprosté většině z vlastní iniciativy. "Vedení naší školy má zájem jen tehdy, když se nic neplatí," tvrdí jeden z účastníků kursu, který nechtěl uvést své jméno.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš v dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. A nasbírali jich zatím 78 321....  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.