Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krvavá neděle se opět ozve, Severní Irsko chce prošetřit zásah vojáků

  17:01aktualizováno  17:01
Krvavá neděle se zřejmě opět přihlásí o slovo. Severoirští policisté totiž zahájili vyšetřování dvacítky vojáků, kteří jsou podezřelí z vraždy čtrnácti lidí, jenž na sklonku ledna 1972 vyšly na protestní pochod Severoirské asociace pro občanská práva. Událost se stala tak známou, že o ní zpívají i rockeři z U2 v písni Sunday Bloody Sunday.

Krvavá neděle se opět ozve, Severní Irsko chce prošetřit zásah vojáků | foto: Profimedia.cz

Bývalí členové 1. praporu britského výsadkového pluku budou zřejmě čelit obvinění z vraždy, pokusu o vraždu a ublížení na zdraví. Dnes je některým z nich i kolem 70 let, píše server telegraph.co.uk. Ministerstvo obrany již v oficiálním prohlášení uvedlo, že všem vojákům zajistí právní zástupce. Velká Británie a Severní Irsko tak zřejmě opět otevřou staré rány, které i dnes rozdělují tamní společnost.

Britská vláda prošetřovala zásah armády v ulicích Londonderry již dvakrát. První tým vyšetřovatelů byl sestaven již v roce 1972 bezprostředně po události. Tehdy ho vedl soudce John Passmore Widgery. Závěrečná zpráva vyšetřování se jasně postavila na stranu Britů a zasahující armádní jednotky. Na závěry vyšetřování se však okamžitě snesla kritika, které se nelíbilo zejména opomenutí mnoha klíčových faktů.

Fotogalerie

Nové vyšetřování pak bylo po letech mlčení zahájeno až v roce 1998 a vedl ho soudce Mark Oliver Saville. K otevření nového prošetření události přispěl také tlak příbuzných obětí. Po 12 letech vyšetřování, které přišlo na astronomických 200 milionů liber (asi 6,1 miliardy korun), soudce Saville prohlásil, že zásah vojáků byl neospravedlnitelný a uvedl také, že vojáci během zásahu stříleli do neozbrojených katolických demonstrantů. Rodiny obětí se vzápětí dočkaly omluvy od premiéra Davida Camerona (více o omluvě čtěte zde).

Většina ze zasahujících vojáků je stále naživu, dosud však nebyli formálně vyslechnuti a jejich konkrétní jména nebyla nikdy zveřejněna ve strachu z možné odplaty. To se však nyní podle vyjádření mluvčího severoirské policie změní.

Vyšetřování čelí i kritice

"Přípravné práce již začaly a již brzy se změní v dlouhé a komplexní vyšetřování. V rámci efektivnosti vyšetřování budeme žádat o pomoc veřejnost a svědky, kteří již svědčili při posledních vyšetřování vedeném panem Savillem. K tomu to kroku musíme přistoupit kvůli tomu, že policie nemůže použít svědectví z předchozího procesu v novém trestním vyšetřování," uvedl mluvčí pro server mirror.co.uk.

30 let teroru v Severním Irsku

Severoirský konflikt mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky známý jako Troubles (Nepokoje) si od roku 1966 do roku 1998 vyžádal na 3 600 životů. Britská vláda, která si s konflikty nevěděla rady, vyslala v dubnu 1969 do provincie vojsko, což však situaci spíše zhoršilo.

Protestantské násilí i přítomnost britských vojáků probudily do té doby dřímající Irskou republikánskou armádu (IRA), která se začala prohlašovat za jedinou ochránkyni katolické menšiny v Severním Irsku.

Hlavní příčinou konfliktu je spor o to, zda má být Ulster součástí Spojeného království, či Irska. Někteří, většinou probritští protestanti, chtějí být součástí Británie. Další, zejména katoličtí nacionalisté, chtějí připojení k Irské republice.

V červenci 1997 vyhlásila IRA příměří a na Velký pátek o rok později obě strany podepsaly mírovou dohodu. V roce 2007 si pak bývalí nepřátelé rozdělili moc v nové vládě. Zasedli v ní někdejší protestantský extremista Ian Paisley a katolík Martin McGuinness, bývalý aktivista IRA.

IRA na konci devadesátých let složila zbraně, všichni členové se ale s mírovým procesem nesmířili. Vznikla odštěpenecká skupina - Pravá IRA. Ještě před tím se odloučila frakce Pokračování IRA. Pravá IRA požaduje samostatné sjednocené Irsko a stažení všech britských vojáků z Ulsteru. Britské jednotky, které v oblasti dbaly o bezpečnost, se stáhly v roce 2007. V Severním Irsku ovšem stále působí na pět tisíc britských vojáků.

(Zdroj: ČTK, Wikipedia.org a BBC)

Nový krok úřadů již stačil vyvolat i kritiku, zejména v armádních řadách. "Člověk si musí klást neustále otázku, zda je to všechno fér. Byla to chyba vojáků, jejich velitelů, nebo politiků, kteří je vyslali do akce? Savillův proces měl celou kauzu definitivně odeslat na odpočinek, ne odstartovat nový proces," uvedl jeden z armádních zdrojů blízký vyšetřování.

Krvavá neděle a 14 mrtvých

Krvavá neděle se do dějin Severního Irska nesmazatelně zapsala 30. ledna 1972, kdy proti davu demonstrantů v severoirském Londonderry zasáhli členové britského výsadkového pluku pod velením podplukovníka Dereka Wilforda. Do ulic tehdy vyšly tisíce Irů na protest proti internaci katolíků podezřelých z účasti na akcích IRA. Úřady demonstraci nepovolily.

Původní trasa pochodu měla vést k radnici, ale armádní barikády demonstranty nasměrovaly jinam. Z početného davu se následně oddělila skupina teenagerů a zamířila právě k radnici, kde napadli armádní barikádu kameny. Vojáci reagovali nasazením vodních děl, gumových projektilů a slzného plynu. Až potud se střety s policií neodchýlily od tradičních scénářů.

Vše se však změnilo o několik minut později, kdy do prostor armádního velení zásahu dorazila zpráva, že v oblasti působí odstřelovač IRA. Velení následně povolilo ostrou střelbu a na Chamberlain Street byl zastřelen mladík, který podle svědků utíkal směrem od zasahujících vojáků. Vojáci pak dostali pokyn k zatýkání. Hlavním cílem byl dav v oblasti Free Derry Corner. Když dav spatřil blížící se vojáky, dal se na útěk. V tu chvíli začali vojáci pálit ostrými náboji a pokračovali v tom i potom, co zazněl rozkaz k zastavení palby. Při střelbě zemřelo dalších 13 lidí. Mnoho z nich při tom, když se snažili pomáhat těm, kteří při zběsilém běhu upadli na zem.

Tak vypadal severoirský masakr před 40 lety:

Autor:


Témata: Britská libra, U2




Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.