Zprávu přednesl britský premiér David Cameron, který se za Krvavou neděli omluvil jménem vlády a celé země. Podle vyšetřování není pochyb o tom, co tehdy stalo - britští vojáci začali střílet jako první a dokonce zabili zraněné demonstranty, kteří se pokoušeli utéct.
Všechny oběti střelby byly nevinné a vojáci do nich stříleli, aniž by někoho varovali. "Co se stalo během Krvavé neděle, bylo neoprávněné a neodpustitelné. Bylo to špatné," prohlásil ministerský předseda. Jeho slova uvítaly nadšeným potleskem tisíce lidí, které sledovaly jeho projev v centru Londonderry.
Nové vyšetřování je shrnuto na 5 tisících stranách, stálo v přepočtu téměř 6 miliard korun, bylo vyslechnuto přes 2 500 svědků a trvalo 12 let, čímž se stalo vůbec nejdelším podobným vyšetřováním v britské historii.
Krvavá neděleDemonstrace se 30. ledna 1972 ve městě Londonderry v Severním Irsku zúčastnilo podle různých zdrojů od pěti do třiceti tisíc lidí. Během čtvrthodiny britští vojáci zastřelili 13 katolických demonstrantů, čtrnáctý člověk zemřel po čtyřech měsících v nemocnici. zdroj: ČTK |
A co se 30. ledna 1972 v severoirském městě Londonderry odehrálo? Britské jednotky při nepovoleném pochodu katolických demonstrantů začaly pálit do davu, na místě zůstalo třináct mrtvých a čtrnáct zraněných (jeden později zemřel).
Vojáci se hájili tím, že reagovali na útok Irské republikánské armády (IRA) a mířili na ozbrojené demonstranty. Jejich tvrzení se rozcházelo s tvrzením svědků a pobouřilo tehdy katolickou menšinu v Severním Irsku.
Původní vyšetřování netrvalo ani dva měsíce a vojáky v 39stránkové zprávě de facto očistilo.
Krvavá neděle se stala klíčovým momentem v desetiletí trvajícím konfliktu mezi katolíky a protestanty. Násilnosti, které Britové označovali jako Troubles (Nepokoje), skončily až v roce 1998 (ve stejný rok, kdy premiér Blair nařídil nové vyšetřování Krvavé neděle) podepsáním Velkopáteční mírové dohody mezi IRA a probritskými protestanty.
Třicet let teroru v Severním IrskuSeveroirský konflikt mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky známý jako Troubles (Nepokoje) si od roku 1966 do roku 1998 vyžádal na 3 600 životů. Britská vláda, která si s konflikty nevěděla rady, vyslala v dubnu 1969 do provincie vojsko, což však situaci spíše zhoršilo. Protestantské násilí i přítomnost britských vojáků probudily do té doby dřímající Irskou republikánskou armádu (IRA), která se začala prohlašovat za jedinou ochránkyni katolické menšiny v Severním Irsku (IRA vznikla už v roce 1919 přejmenováním a restrukturalizací polovojenských jednotek za účelem vojenského zaštítění jednostranně vyhlášené deklarace nezávislosti Irské republiky). Hlavní příčinou konfliktu je spor o to, zda má být Ulster součástí Spojeného království, či Irska. Někteří, většinou probritští protestanti, chtějí být součástí Británie. Další, zejména katoličtí nacionalisté, chtějí připojení k Irské republice. Akceschopnost IRA se dramaticky zvýšila v roce 1971, během půl roku její odstřelovači zabili 25 britských vojáků. Londýn odpověděl internací podezřelých katolíků - uvězněním bez soudu. Hlavní viníci ale včas unikli a mnozí z nevinně zatčených se později přidali k IRA. V lednu 1972 se v Londonderry (pro katolíky pouze Derry) chystaly protestní pochody právě proti internacím - vyvrcholily Krvavou nedělí. V červenci 1997 vyhlásila IRA příměří a na Velký pátek o rok později obě strany podepsaly mírovou dohodu. V roce 2007 si pak bývalí nepřátelé rozdělili moc v nové vládě. Zasedli v ní někdejší protestantský extremista Ian Paisley a katolík Martin McGuinness, bývalý aktivista IRA. IRA na konci devadesátých let složila zbraně, všichni členové se ale s mírovým procesem nesmířili. Vznikla odštěpenecká skupina - Pravá IRA. Ještě před tím se odloučila frakce Pokračování IRA. Pravá IRA požaduje samostatné sjednocené Irsko a stažení všech britských vojáků z Ulsteru. Britské jednotky, které v oblasti dbaly o bezpečnost, se stáhly v roce 2007. V Severním Irsku ovšem stále působí na pět tisíc britských vojáků. (Zdroj: ČTK, Wikipedia.org a BBC) |