Vojenští zpravodajci identifikovali jako hrozbu afghánské tlumočníky. Ilustrační snímek

Vojenští zpravodajci identifikovali jako hrozbu afghánské tlumočníky. Ilustrační snímek | foto: PRT Lógar

Hrozba jménem tlumočníci. Mezi Čechy se chtěli vetřít zvědové Talibanu

  • 46
Tlumočníci v Afghánistánu leckdy spolupracují s povstalci, kteří si z nich dělají informátory. Ve výroční zprávě to uvedlo Vojenské zpravodajství, podle něhož několik takových uchazečů chtělo "pracovat" i pro Čechy. Zpráva vyšla v den, kdy média informovala o zběhlém afghánském tlumočníkovi na českém území.

Veřejná výroční zpráva Vojenského zpravodajství je nutně obecná a nekonkrétní, aby zpravodajci neohrozili rozpracované akce. I z náznaků však lze vyčíst, co v uplynulém roce vojenská rozvědka a kontrarozvědka zjistila.

Výroční zpráva

Pohled zpravodajců na uplynulý rok 2011

Ve světle zprávy, že na českém území zmizeli dva Afghánci, kteří zde trénovali pro nasazení ve své zemi (o zmizení tlumočníka a pilota více zde), je zajímavá pasáž o spolupráci vojáků mezinárodních sil s afghánskými civilisty.

"Spolupráce místních tlumočníků s povstaleckými silami je jednou z největších hrozeb. Povstalci se snaží prostřednictvím tlumočníků získat informace o jednotkách ISAF a využít je k vedení vlastní bojové činnosti," říká zpráva.

Zdravým rozumem by taková informace nebyla až tak překvapivá, Češi se nicméně loni dopátrali konkrétních lidí: "Bylo identifikováno několik uchazečů o zaměstnání s vazbami na protikoaliční síly." Zpravodajci je odhalili ve spolupráci s aliančními kolegy a do zaměstnání nepřijali.

Rusy u nás zajímá ekonomika a opevňují Kavkaz

Základní body výroční zprávy

  • Bezpečnostní hrozbu představují afghánští tlumočníci. Někteří lidé s vazbami na povstalce se chtěli vetřít k českým vojákům.
  • Ruské rozvědky zajímá politický a ekonomický vliv, Čínu technologie.
  • Média (bez upřesnění) šířila dezinformační kampaně o povstání v Sýrii.
  • Extremisté v české armádě dělají vše pro to, aby nemuseli odejít. Extremismus ale slábne.
  • Na jihovýchodě Srbska (etničtí Albánci v Preševu) a v Sandžaku obývaném bosňáckou minoritou roste napětí.
  • Ázerbájdžán zbrojí. Doutná totiž spor o Náhorní Karabach, který vede s Arménií.
  • Slábnou možnosti al-Káidy udeřit v západních zemích. Ubývá akcí chystaných mimo Evropu, přibývá však "osamělých vlků".
  • Krize v ekonomice a společnosti může vést k nárůstu pravicového či levicového extremismu.
  • Soukromým subjektům se podařilo koupit si citlivé vojenské informace. Někteří vojáci, kteří patrně v machinacích figurovali, byli vyhozeni.
  • Na sociální sítě unikly některé informace o zahraničních misích naší armády, patrně od vojáků, kteří se misí účastnili.

Tradičním varováním se v posledních letech stala zmínka, že za největší špionážní hrozbu pro obranu Česka zpravodajci považují ruské tajné služby GRU a SVR (první je vojenskou, druhá civilní rozvědkou). Zajímají se hodně o politiku a hospodářství a pojednávala o nich i výroční zpráva BIS za rok 2011.

Největší koncentrace ruských bojových jednotek nyní podle zprávy je na jižním Kavkazu. Moskva sem přisouvala další a další síly, stavěla základny a postupně zdokonalovala vojenskou a pohraniční infrastrukturu. To podle české tajné služby "v konečném důsledku přispělo k uklidnění vzájemných vztahů mezi Ruskou federací a Gruzií".

Právě s Gruzií, bývalou součástí sovětského impéria, Rusko svedlo v roce 2008 krátkou válku o odbojné gruzínské provincie Abcházie a Jižní Osetie.

Vítězní Rusové střet označili za ochranu civilistů v separatistických regionech, poražení Gruzínci ale hovořili o ruské invazi. Obě provincie, zaplněné ruskými vojáky, vyhlásily po válce nezávislost, kterou Rusko okamžitě uznalo.

Vojenské zpravodajství monitorovalo také aktivity čínských zpravodajských služeb a obchodních společností zejména kvůli možné technologické špionáži. Číňany zajímají hlavně pokročilé vojenské technologie, které by mohli využít při modernizaci vlastní armády.

Média o Sýrii cíleně dezinformovala

Poměrně obšírně se zpráva logicky věnuje nepokojům v arabském světě. Například o situaci v Egyptě se lze dočíst shrnutí, že "výsledkem byla stejně jako v Tunisku jednoznačná dominance islamistických stran, což vyvolává nad dalším vývojem bezpečnosti v regionu řadu otázek".

Důvodem, proč dosud neuspělo povstání proti režimu Bašára Asada v Sýrii, je podle tajné služby fakt, že "opoziční skupiny vzhledem ke své nejednotnosti a absenci vůdčích osobností i důvěryhodného programu nebyly schopny provést rozhodující akci, která by režim svrhla". Rovněž se v zemi "aktivizovaly militantní a radikální islamistické tendence".

Zpráva se také pouští do médií. "Ve sdělovacích prostředcích byly o situaci v Sýrii podávány některé neobjektivní informace či přímo šířeny dezinformační kampaně," tvrdí zpráva bez dalšího uvedení, jaké kampaně a v jakých médiích mají zpravodajci na mysli.

Extremistům se z české armády nechce

Sledovaným problémem také zůstává přítomnost sympatizantů krajní pravice v české armádě. "Vojáci, kteří v těchto (s krajní pravicí spojených) aktivitách pokračují, využívají všech právních nástrojů, aby zabránili svému propuštění ze služebního poměru," postěžovala si zpráva.

V září 2009 například ministr obrany Martin Barták nařídil propustit dvojici českých vojáků, kteří v Afghánistánu na uniformách nosili znaky divizí SS.

Zpravodajci v této oblasti doufají i v léčbu časem. "Lze konstatovat, že někteří z vojáků z povolání, u nichž byly v minulosti zjištěny vazby na prostředí pravicového extremismu, od těchto aktivit upustili či je utlumili, zejména z důvodu opatření realizovaných ze strany ministerstva obrany. Rovněž nelze pominout proces jejich osobnostního vyzrávání a změny životních priorit," říká zpráva.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video