Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Korupce bují v regionech a nahrává ruským špionům, tvrdí BIS

  10:09aktualizováno  10:09
Korupce a klientelismus není problémem jen na vrcholných místech české politiky a byznysu. Stále více ovlivňuje i každodenní život v malých obcích a regionech. Tvrdí to alespoň Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě za rok 2011, v níž také uvádí, že takové prostředí nahrává ruským tajným službám.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Bezpečnostní informační služba (BIS) také opět tvrdě kritizuje poměry v justici. Někteří soudci totiž podle ní ovlivňují konkurzní řízení. Rozrůstající se korupci i do regionů věnovali zpravodajci ve své výroční zprávě samostatnou kapitolu.

"V řadě měst jsou vlivové skupiny schopny zasahovat do rozhodování zastupitelstev a eliminovat vliv funkcionářů samosprávy, kteří jim nevycházejí vstříc,"  tvrdí například česká kontrarozvědka. Vyšetřování takových případů navíc komplikuje "možná podjatost místních orgánů činných v trestním řízení".

Laicky řečeno: do vyšetření podezřelých obchodů se nechce místním policistům ani státním zástupcům, kteří mají až příliš těsné vazby na podezřelé. 

Rvačka o peníze v regionech

A co se vlastně v malých obcích podle BIS děje? Zastupitelé mohou v rámci svých pravomocí manipulovat s veřejným majetkem a právě zde se projevují podivné vazby na spřátelené společnosti.

BIS

Výroční zpráva BIS za rok 2011

Bezpečnostní informační služba, Civilní kontrarozvědka působí na území České republiky. Podle zákona sbírá informace o terorismu, extremismu, nelegálním obchodu se zbraněmi nebo činnosti cizích zpravodajských služeb v Česku. Na starost má ovšem také ochranu významných ekonomických zájmů. Nemůže zatýkat ani vyšetřovat. Informace předává vládě, prezidentovi, policii a dalším tajným službám.

V některých městech (BIS neuvádí která) tak na pronájmech nebo správě a privatizaci profitují lidé a společnosti se známými ve vedení města. "Zneužívání dotací ve prospěch soukromého subjektu je pak často založeno na účelovém navýšení ceny projektu, který je odůvodněný veřejným zájmem," píše BIS.

Klientelismus na regionální úrovni se projevuje i narůstající politickou korupcí. "Vlivové skupiny, ale i další hnutí s politickými ambicemi se totiž snaží ovlivňovat volby kupováním hlasů nebo hromadným přehlašováním obyvatel. Skupiny zahrnují investory, podnikatele, zastupitele i další zaměstnance magistrátu," varují čeští zpravodajci.

Ruští špioni větří šanci

Regionální korupce a nefungující lokální státní správa má ovšem jeden závažný důsledek. Do hry totiž vstupují ruské zpravodajské služby, které už řadu let vší silou podporují "své firmy" i podnikatele, a právě regiony se stávají jejich novým hřištěm. Právě v menších obcích se do podivných obchodů zapojují lidé z Ruska, přes které se o tamních praktikách dozvídají ruští zpravodajci.

Ti podle BIS neváhají "drby" použít k vydírání. A BIS navíc varuje, že toto vydírání se nemusí týkat jen protlačovaní svých firem. Právě v regionech přece vyrůstají "kádry" pro špičkovou politiku. Za několik let se tak může stát i vrcholný politik předmětem vydírání kvůli svým prohřeškům ve vedení radnice.

A zase ti soudci...

Stejně jako před roky se BIS ostře obula také do české justice. "BIS získala dílčí poznatky o cíleném zneužívání institutu insolvenčního řízení, do kterého byli zapojeni někteří soudci působící na konkurzních úsecích krajských soudů," tvrdí služba ve zprávě.

BIS přitom soudce kritizovala už loni, a stala se proto terčem ostré reakce justice (více o loňské výroční zprávě BIS čtěte zde). Soudci se cítili výroky o cíleném úniku informací nebo úplatcích poškozeni. Ovšem záhy na to dali tajné službě za pravdu i poslanci a ministr spravedlnosti následně zahájil několik kárných řízení (více najdete zde).

Někteří soudci se podle služby chovali jako loutky v rukách lidí mimo justici a plnili jejich pokyny. Tato individuální selhání byla podle BIS zřejmě dobře zaplacena úplatky.

Vzápětí však BIS formulku o individuálním selhání již vypouští. Na některých krajských soudech podle ní vznikly vzájemně provázané skupiny, které cíleně manipulovaly konkurzy. "Na rozdíl od případů z předchozích let v nich soudci hráli podstatně významnější úlohu než pouhých účastníků skupiny," říká BIS velice kulantně to, že tyto skupiny soudci řídili.

Takové skupiny tvoří soudci, insolvenční správci, další lidé z justice, někdy i příslušníci organizovaného zločinu.

BIS na tyto problémy upozorňuje již delší dobu, vadí jí proto, že současný systém kárných řízení nezaručuje dostatečně přísné tresty za takové prohřešky. Ministerstvo spravedlnosti už proto údajně připravuje novelu příslušného zákona.

Rizikovým faktorem mohou být u některých soudců i vzájemné vazby, které vytvářejí síť závazků a neformálních kontaktů. "Zaznamenané rodinné a přátelské vazby soudců z Krajského soudu v Brně hrály významnou roli při upřednostňování některých vybraných věřitelů, popřípadě dalších projevech manipulace insolvenčními řízeními, které se v rámci KS (Krajského soudu) Brno vyskytly," píše se ve zprávě. Pouhým pohledem do veřejného seznamu soudců u KS Brno lze najít šest případů, kdy mají dva či více soudců stejné příjmení.

Zfalšované veřejné zakázky a tajné kódy

Lobbisté a skupiny podnikatelů snažící se přiživit se na státní kase se také loni zajímali o veřejné zakázky, ze kterých mají nemalé příjmy. "Přetrvávalo zvýhodňování předem vybraných dodavatelů a ovlivňování zadávacích podmínek v jejich prospěch, k čemuž docházelo na základě úzkých vazeb na zástupce zadavatele," píše ve zprávě tajná služba.

Oblíbenou praktikou je předem tajně uzavřená dohoda, kdo a za kolik zakázku vyhraje. A v této kapitole je BIS vzácně konkrétní. Jako příklad uvádí praxi na Správě železniční dopravní cesty. Její zakázky prý na první pohled působily seriózně, některé firmy ovšem byly zvýhodněny tím, že lidé z vedení společnosti s nimi předem zakázky projednávali a sdělovali jim interní informace.

Naprostou novinkou je také trik, který BIS loni odhalila při elektronické aukci. Právě ta měla zabránit nekalým praktikám. Firmy totiž neměly vědět, kdo je jejich konkurentem při boji o odkup státního majetku nebo konkrétní zakázku, a podrobnosti měly být přísně anonymní. Společnosti v oboru si však předem domluvily speciální číselné kódy, které pak umístily do nabízené sumy. Podle nich se tak navzájem poznaly.

BIS: Vláda i prezident naše informace dostávají

"Všechny informace obsažené ve veřejné výroční zprávě dostali již dříve příslušní adresáti prostřednictvím dílčích informací nebo ve zprávě určené vládě, která je v režimu utajení," doplnil mluvčí BIS Jan Šubert. Právě zmatek v tom, kdo vlastně výstupy BIS dostává, řešil nedávno sněmovní kontrolní výbor pro BIS. Poslance zajímalo, zda členové vlády například věděli o kontaktech Pavla Béma a podnikatele Romana Janouška (více čtěte zde).

Služba tvrdí, že vládu i prezidenta pravidelně informuje. Loni tak ministři a prezident dostali přes 600 dokumentů. Navíc pak četli tajnou výroční zprávu, která je mnohem obsáhlejší než ta určená pro veřejnost. A navíc obsahuje větší podrobnosti.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Doprava u vjezdu nového dálničního úseku D11 přes Kukleny v Hradci Králové je...
D11 stáhla kamiony ze „silnice smrti“, na kraji Hradce je klid před bouří

Dopravní situace v Hradci Králové-Kuklenách u vjezdu na nový úsek dálnice D11 připomíná klid před bouří. Podle místních je jen otázkou krátkého času, kdy ulici...  celý článek

(ilustrační snímek)
Hever, žárovky. Některé části povinné výbavy jsou přežitek, míní poslanci

Hever, pojistky, rezervní žárovky či kolo. Na silnici jsou často k ničemu, ale když je v autě nemáte, dostanete pokutu. Česko je jednou z posledních zemí...  celý článek

František Ringo Čech ukazuje zatím svůj poslední obraz. Je nazvaný Smrt...
Miloše bych neodmítl, říká ke své kandidatuře František Ringo Čech

Vedení Strany práv občanů před dvěma týdny rozhodlo, že jejich superlídrem do podzimních voleb bude hudebník František Ringo Čech. O pomoc ho prý požádal...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.