Íránské sdělovací prostředky později uvedly, že šlo o výbuch zábavní pyrotechniky, kterou odpálil rozrušený fanoušek.
Exploze vyvolala řadu rozporuplných zpráv, podle některých dokonce vybuchl u prezidentského konvoje ruční granát. Jeden muž byl poté zatčen. K explozi se oficiálně nikdo nepřihlásil.
Prezidentský vůz, kterým jel Ahmadínežád z letiště v Hamadánu na veřejné shromáždění, se podle íránských médií nacházel od místa údajné exploze asi 100 metrů. Některé předchozí zprávy uváděly, že nálož zasáhla auto, které vezlo novináře a některé členy prezidentského doprovodu. Nicméně podle konzervativních íránských webových stránek khabaronline.ir způsobil výbuch pouze velký kouř desítky metrů daleko od konvoje.
Syn kovářeMahmúd Ahmadínežád se narodil do rodiny kováře v Garmsáru 28. října 1956. Jako student techniky se přidal ke konzervativnímu studentskému svazu, který zosnoval útok na americkou ambasádu v roce 1979. Během irácko-íránské války působil v revolučních gardách jako důstojník zvláštních jednotek. Před svým jmenováním primátorem Teheránu v roce 2003 působil jako guvernér měst Maku a Choj. Je ženatý, má tři děti (o jeho manželce čtěte v článku Postava v závoji, která teprve loni prozradila své jméno). |
Petarda prý nezpůsobila žádnou újmu na zdraví ani jakékoliv škody. Ahmadínežád se po zprávách o incidentu objevil v živém vysílání íránské státní televize ze sportovního stadionu v Hamadánu. Podle Reuters vypadal, že je v pořádku, přednesl plánovaný projev a o údajném útoku se ani nezmínil.
Pět let u moci
Incident se udál jen několik dnů poté, co Ahmadínežád oslavil pět let u moci. Vítězství dosavadního teheránského primátora v prezidentských volbách před pěti lety bylo velkým překvapením a zároveň výrazným posílením moci konzervativních duchovních.
Nástup Ahmadínežáda ukončil naděje na liberalizaci poměrů v zemi, kde před jednatřiceti lety zvítězila islámská revoluce.
Zejména od jeho sporného znovuzvolení prezidentem loni v červnu je patrné, že Ahmadínežádova administrativa s úspěchem umlčela opoziční média, zavedla tiskové soudy, které stíhají kritické novináře, pronásleduje aktivistky ženského hnutí a organizuje procesy se sunnity na jihovýchodě země.
V zahraniční politice vystupuje jako zapřisáhlý nepřítel USA a Izraele. Washington podezírá Teherán, že se pokouší vyrobit jaderné zbraně, ale Írán tvrdí, že jeho jaderný program je výhradně mírový. Americká diplomacie slavila v postupu vůči Teheránu úspěch na půdě OSN, když 9. června souhlasili s uvalením sankcí na Teherán do té doby k Íránu loajální Rusové a Číňané.
|
Hamadán, Írán |
