Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První dáma Íránu: postava v závoji, která teprve loni prozradila své jméno

  18:11aktualizováno  18:11
Její tvář vždy halí muslimský šátek a jméno zůstávalo roky utajené. Novináři ji proto označovali pouze jako paní Ahmadínežádovou. První dáma Íránu o sobě dala více vědět teprve loni - dopisem manželce egyptského prezidenta, kterou žádala o pomoc Palestincům v Gaze. Na podzim také promluvila na summitu o hladu v Římě. Tajemná ale zůstává.

Azam al-Sadat Farahiová se svým manželem Mahmúdem Ahmadínežádem | foto: Profimedia.cz

Azam al-Sadat Farahiová - tak to je jméno manželky kontroverzního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Že je ve středu Evropy naprosto neznámé? Není se co divit. První dáma Íránu zůstávala dlouhá léta "fantomem" i pro samotné Íránce.

Svět se přitom o ni začal zajímat už v roce 2005, kdy nastoupil Mahmúd Ahmadínežád do prezidentského úřadu. Leč marně. Její tvář vždy skrýval pečlivě uvázaný muslimský šátek čádor a před objektivy fotografů či kamerami se objevovala zřídka. Její identita byla neznámou a média hovořila o první dámě Íránu pouze jako o paní Ahmadínežádové.

Azam al-Sadat Farahi sktytá za svým manželem Mahmúdem Ahmadínežádem.Změna přišla loni v lednu - svět poznal Azam al-Sadat Farahiovou. Stalo se tak díky dopisu, který oficiálně poslala Suzanne Mubarakové, manželce egyptského prezidenta.

V psaní ji žádala, aby využila vlivu na svého chotě a on otevřel hranice pro humanitární pomoc, které se nedostávalo Palestincům v době ozbrojeného konfliktu s Izraelem. "Mohla byste požádat vašeho manžela a jeho administrativu, aby zabránili zhoršování humanitární katastrofy otevřením cesty pro pomoc Palestincům," uvedla podle internetových stránek Rádia svobodná Evropa ve svém dopise.

Zastánkyně Palestinců v Gaze

Za obyvatele palestinského území "bojovala" i na podzimním summitu o hladu v Římě - respektive na schůzi prvních dam, kterou organizovala právě Mubaraková. Projev Farahiové vzbudil zájem světových médií už proto, že to bylo vůbec poprvé, co první dáma Íránu veřejně promluvila.

Co řekla v Římě

Hlavním viníkem chudoby ve světě je podle ní kapitalismus. Připomněla utrpení palestinských žen a dětí v Gaze a vyzvala k ukončení jejich útlaku.

Zaujala také svými slovy. Za hlavní příčinu chudoby ve světě označila kapitalismus. "Merkantilistická politika využívání zdrojů a politika zaměstnanosti a vyzbrojování jsou zodpovědné za úděl chudoby velké části populace světa a zejména žen," pronesla podle deníku Corriere della Sera před manželkami světových politiků.

Jako příklad správné cesty uvedla svou zemi a rozdala přítomným knihu nazvanou Bezpečí a etika íránské rodiny. Naopak jasným příkladem "života v nedostatku" je podle ní pásmo Gazy. "Očekáváme okamžité ukončení tohoto obrovského útlaku. Žádám paní Mubarakovou, aby tento problém sledovala a dále a po celém světě mluvila o našem setkání a o ženách a dětech utlačovaných v Gaze".

Time: Je to šetrná dáma

Azam al-Sadat Farahi, manželka íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.Přestože svět loni alespoň zjistil, kdo vlastně stojí po boku íránského prezidenta, i nadále panují kolem první dámy Íránu mnohá tajemství.

Prakticky nemožné je třeba zjistit, kolik jí je let a kde se s Mahmúdem Ahmadínežádem seznámila. Na oficiálních stránkách prezidenta se lze v angličtině dočíst o soukromí konzervativního politika pouze následující: Doktor Ahmadínežád je ženatý a má tři děti - dva syny a dceru.

Podle listu Haarec vystudovala Farahiová inženýrství a vyučovala na univerzitě. Poté, co se její manžel stal prezidentem, kantorskou profesi opustila. Prestižní Magazine Time ji před čtyřmi lety označil jako velmi šetrnou ženu. Když se prezidentský pár ocitl v roce 2006 v New Yorku, první dáma si prý sebou přivezla íránské datle, aby ušetřila za jídlo.

Mahmúd Ahmadínežád a Írán

Čtyřiapadesátiletý Mahmúd Ahmadínežád, který je prezidentem Íránu od roku 2005, patří mezi nejkontroverznější světové lídry - při různých příležitostech opakovaně popírá holokaust a netají se nenávistí vůči Izraeli.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.Jaderný program jeho země děsí celý Západ, který se obává, že jde Íránu o vývoj jaderné bomby. Teherán od svých snah ovšem ustoupit nehodlá, jádro chce prý pouze pro mírové účely.

Ahmadínežád svůj post v loňských prezidentských volbách obhájil, opozice hlasování ale okamžitě zpochybnila a zorganizovala masové protesty. Bezpečnostní složky proti nim po několika dnech brutálně zakročily a při střetech zemřely desítky lidí. Tisíce skončily ve vězení.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Španělská vláda jedná o omezení katalánské autonomie (21. října 2017)
V Madridu se jedná o omezení katalánské autonomie, čekají se protesty

V Madridu začalo mimořádné zasedání vlády, která má na programu omezení autonomie Katalánska. O návrhu bude pravděpodobně příští pátek jednat také Senát, který...  celý článek

Migranti na přeplněné lodi u břehů Libye. (29.3. 2017)
Kvóty na migranty končí, ukázal summit EU. Nové bez nás nebudou

Povinné kvóty na přerozdělování migrantů skončily. Vyplývá to ze závěrů posledního summitu Evropské komise. Donald Tusk dokonce prohlásil, že kvóty nemají...  celý článek

V centru severoněmeckého města zranili divočáci čtyři lidi
VIDEO: Do německého města vtrhli divočáci, řádili v bance i obchodě

Čtyři zraněné si vyžádaly útoky dvou divokých prasat, která v pátek pronikla do centra města Heide na severu Německa. Jeden z kanců dokonce vnikl i do místní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.