Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První dáma Íránu: postava v závoji, která teprve loni prozradila své jméno

  18:11aktualizováno  18:11
Její tvář vždy halí muslimský šátek a jméno zůstávalo roky utajené. Novináři ji proto označovali pouze jako paní Ahmadínežádovou. První dáma Íránu o sobě dala více vědět teprve loni - dopisem manželce egyptského prezidenta, kterou žádala o pomoc Palestincům v Gaze. Na podzim také promluvila na summitu o hladu v Římě. Tajemná ale zůstává.

Azam al-Sadat Farahiová se svým manželem Mahmúdem Ahmadínežádem | foto: Profimedia.cz

Azam al-Sadat Farahiová - tak to je jméno manželky kontroverzního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Že je ve středu Evropy naprosto neznámé? Není se co divit. První dáma Íránu zůstávala dlouhá léta "fantomem" i pro samotné Íránce.

Svět se přitom o ni začal zajímat už v roce 2005, kdy nastoupil Mahmúd Ahmadínežád do prezidentského úřadu. Leč marně. Její tvář vždy skrýval pečlivě uvázaný muslimský šátek čádor a před objektivy fotografů či kamerami se objevovala zřídka. Její identita byla neznámou a média hovořila o první dámě Íránu pouze jako o paní Ahmadínežádové.

Azam al-Sadat Farahi sktytá za svým manželem Mahmúdem Ahmadínežádem.Změna přišla loni v lednu - svět poznal Azam al-Sadat Farahiovou. Stalo se tak díky dopisu, který oficiálně poslala Suzanne Mubarakové, manželce egyptského prezidenta.

V psaní ji žádala, aby využila vlivu na svého chotě a on otevřel hranice pro humanitární pomoc, které se nedostávalo Palestincům v době ozbrojeného konfliktu s Izraelem. "Mohla byste požádat vašeho manžela a jeho administrativu, aby zabránili zhoršování humanitární katastrofy otevřením cesty pro pomoc Palestincům," uvedla podle internetových stránek Rádia svobodná Evropa ve svém dopise.

Zastánkyně Palestinců v Gaze

Za obyvatele palestinského území "bojovala" i na podzimním summitu o hladu v Římě - respektive na schůzi prvních dam, kterou organizovala právě Mubaraková. Projev Farahiové vzbudil zájem světových médií už proto, že to bylo vůbec poprvé, co první dáma Íránu veřejně promluvila.

Co řekla v Římě

Hlavním viníkem chudoby ve světě je podle ní kapitalismus. Připomněla utrpení palestinských žen a dětí v Gaze a vyzvala k ukončení jejich útlaku.

Zaujala také svými slovy. Za hlavní příčinu chudoby ve světě označila kapitalismus. "Merkantilistická politika využívání zdrojů a politika zaměstnanosti a vyzbrojování jsou zodpovědné za úděl chudoby velké části populace světa a zejména žen," pronesla podle deníku Corriere della Sera před manželkami světových politiků.

Jako příklad správné cesty uvedla svou zemi a rozdala přítomným knihu nazvanou Bezpečí a etika íránské rodiny. Naopak jasným příkladem "života v nedostatku" je podle ní pásmo Gazy. "Očekáváme okamžité ukončení tohoto obrovského útlaku. Žádám paní Mubarakovou, aby tento problém sledovala a dále a po celém světě mluvila o našem setkání a o ženách a dětech utlačovaných v Gaze".

Time: Je to šetrná dáma

Azam al-Sadat Farahi, manželka íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.Přestože svět loni alespoň zjistil, kdo vlastně stojí po boku íránského prezidenta, i nadále panují kolem první dámy Íránu mnohá tajemství.

Prakticky nemožné je třeba zjistit, kolik jí je let a kde se s Mahmúdem Ahmadínežádem seznámila. Na oficiálních stránkách prezidenta se lze v angličtině dočíst o soukromí konzervativního politika pouze následující: Doktor Ahmadínežád je ženatý a má tři děti - dva syny a dceru.

Podle listu Haarec vystudovala Farahiová inženýrství a vyučovala na univerzitě. Poté, co se její manžel stal prezidentem, kantorskou profesi opustila. Prestižní Magazine Time ji před čtyřmi lety označil jako velmi šetrnou ženu. Když se prezidentský pár ocitl v roce 2006 v New Yorku, první dáma si prý sebou přivezla íránské datle, aby ušetřila za jídlo.

Mahmúd Ahmadínežád a Írán

Čtyřiapadesátiletý Mahmúd Ahmadínežád, který je prezidentem Íránu od roku 2005, patří mezi nejkontroverznější světové lídry - při různých příležitostech opakovaně popírá holokaust a netají se nenávistí vůči Izraeli.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.Jaderný program jeho země děsí celý Západ, který se obává, že jde Íránu o vývoj jaderné bomby. Teherán od svých snah ovšem ustoupit nehodlá, jádro chce prý pouze pro mírové účely.

Ahmadínežád svůj post v loňských prezidentských volbách obhájil, opozice hlasování ale okamžitě zpochybnila a zorganizovala masové protesty. Bezpečnostní složky proti nim po několika dnech brutálně zakročily a při střetech zemřely desítky lidí. Tisíce skončily ve vězení.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.