Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Vor v zakoně“ nenastoupil do vězení, hrozí mu mezinárodní zatykač

  14:12aktualizováno  14:12
Andranik Soghojan, kterému české soudy uložily 22 let odnětí svobody za objednávku vraždy arménského podnikatele, nenastoupil do vězení. Pražský městský soud proto zváží, zda na údajného "vora v zakoně" vydá mezinárodní zatykač.

Andranik Sohgojan u soudu v roce 2010. | foto: ČTK

"Předseda soudního senátu nyní zváží další kroky," uvedla mluvčí soudu Markéta Puci. Obecně se soud v těchto případech obrací na policii, kterou požádá o dodání odsouzeného do výkonu trestu. Může také vydat evropský a mezinárodní zatykač.

Podle pravomocného verdiktu si Andranik Soghojan objednal vydírání a poté i vraždu cizince, který odmítal dát 500 tisíc dolarů do společné pokladny ruskojazyčného mafiánského klanu, takzvaného obščaku.

Vor v zakoně

V překladu "legální zloděj" je všemi ruskojazyčnými skupinami uznaný "koordinátor". Má za úkol mírnit spory.

Bezpečnostní informační služba už v roce 2007 uvedla, že byl "vor v zakoně" zvolen i na území Česka (čtěte Ruské mafie si dělí Česko).

Tradice těchto "kmotrů" sahá do 30. let minulého století. Tehdy vznikala speciální kasta lidí, kteří bývali "korunováni" na sněmech šéfů zločineckých band. "Vor v zakoně" musel dodržovat speciální kodex, který mu například zakazoval pracovat a mít rodinu.

Omylem byl však nejprve pobodán muž, který měl půjčené auto vydíraného cizince a poté také omylem zavražděn řidič šéfa Sazky.

Soghojana soud nejprve dvakrát osvobodil a muž odjel z Česka. Odvolací soud ale vždy případ vrátil. Pravomocný trest 22 let vězení potvrdil Soghojanovi vrchní soud loni v říjnu. Do vězení měl nastoupit do letošního 1. září (více o vydání rozhodnutí zde).

Advokát „vora v zakoně“ Eduard Bruna už loni v říjnu předpovídal, že jeho klient z Arménie nepřijede a do vězení nenastoupí. „Bude čekat na výsledek dovolání a popřípadě i na rozhodnutí Ústavního soudu,“ uvedl.

Soghojan je podle policie "vorem v zakoně", tedy vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu. Podle obžaloby si vraždu podnikatele objednal v roce 2007. Najatý vrah podle spisu nejprve omylem na Václavském náměstí v Praze pobodal jiného muže a o několik dnů později, opět omylem, usmrtil řidiče společnosti Sazka (více si přečtěte zde).

Na likvidaci arménského podnikatele se podle obžaloby dohodl Soghojan s Gilanim Alijevem. Ten pak zajištěním vraždy údajně pověřil Magomeda Alijeva, který si na čin zjednal Ukrajince Timura Treťjakova a 13. listopadu 2007 ho dovezl na Václavské náměstí. Tam Treťjakov napadl nožem jiného Arména, kterému nakonec zachránil život rychlý lékařský zákrok.

O 14 dní později se Treťjakov pokusil provést vraždu znovu. Od Magomeda Alijeva prý dostal střelnou zbraň a od Arakeljana a Kakosjana informaci, že nepohodlný Armén bydlí na Vinohradech a jezdí luxusním vozem Bentley.

Treťjakov se však i tentokrát spletl a zastřelil pětadvacetiletého otce dvou dětí, který na Vinohrady shodou okolností přijel s luxusním vozem ředitele společnosti Sazka. Najatého vraha Treťjakova soudy potrestaly 22 lety vězení.

Autoři: ,


Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.