Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trest 22 let pro údajného „vora v zakoně“ platí, rozhodl vrchní soud

  13:50aktualizováno  16:12
Vrchní soud v Praze zamítl odvolání údajného "vora v zakoně" Andranika Soghojana, který si podle obžaloby objednal vraždu arménského podnikatele. Výjimečný trest 22 let vězení tak platí. Soghojan se ale k soudu nedostavil. Hned po prvním rozsudku, který ho dostal na svobodu, zmizel z Česka.

Andranik Soghojan je od prvního osvobozujícího rozsudku v zahraničí. Snímek je z června 2010. | foto: ČTK

Vrchní soud rozhodoval v kauze "vora v zakoně" už potřetí. Dvakrát vrátil zprošťující rozsudek, nyní naopak zamítl dovolání obviněných i státní zástupkyně a únorový verdikt pražského městského soudu potvrdil.

"Soud prvního stupně správně hodnotil důkazy a dobře rozhodl i o výši trestů," uvedl soudce Martin Zelenka.

Vor v zakoně

V překladu "legální zloděj" je všemi ruskojazyčnými skupinami uznaný "koordinátor". Má za úkol mírnit spory.
Bezpečnostní informační služba už v roce 2007 uvedla, že byl "vor v zakoně" zvolen i na území Česka (čtěte Ruské mafie si dělí Česko). Tradice těchto "kmotrů" sahá do 30. let minulého století. Tehdy vznikala speciální kasta lidí, kteří bývali "korunováni" na sněmech šéfů zločineckých band. "Vor v zakoně" musel dodržovat speciální kodex, který mu například zakazoval pracovat a mít rodinu.

Andranik  Soghojan je tak pravomocně odsouzen k 22letému trestu, jeho spoluobžalovaným platí tresty od 12 do 18 let. Podle soudu si Soghojan objednal vydírání a poté i vraždu cizince, který odmítal dát 500 tisíc dolarů do společné pokladny ruskojazyčného mafiánského klanu, takzvaného obščaku.

Omylem byl však nejprve pobodán muž, který měl půjčené auto vydíraného cizince a poté řidič šéfa Sazky. Tomu se stal osudným vůz značky Bentley. Autem stejné značky měl totiž podle instrukcí, které dostal najatý vrah, přijet i muž, který odmítl poslušnost.

První soud Soghojana zprostil viny a údajný "vor v zakoně" okamžitě opustil Českou republiku. Odsuzující rozsudek si pětice obžalovaných vyslechla až poté, co kauzu dostal na starosti jiný soudce.

K líčení u pražského vrchního soudu se Soghojan nedostavil. Jeho advokát Eduard Bruna uvedl, že jeho klient je v Arménii a požádal, aby se líčení konalo v jeho nepřítomnosti.

S rozsudkem Bruna nesouhlasil. Už v jednací síni argumentoval, že nebylo možné u soudu vyslechnout cizince, který měl být obětí vraždy. A to přesto, že se v době předchozích líčení pohyboval v Praze.

Spolu s ostatními obhájci pak zpochybnil pravdomluvnost klíčového svědka, spolupracovníka BIS, na jehož výpovědi podle advokátů obžaloba stojí.

"Proti rozsudku vrchního soudu podáme dovolání k Nejvyššímu soudu," řekl Bruna  po potvrzení trestu. Jeho klient pak podle jeho slov zřejmě nyní nepřijede a do vězení nenastoupí. Bude čekat na výsledek dovolání a popřípadě i na rozhodnutí Ústavního soudu.

Státní zástupkyně zase žádala pro Soghojana za organizování vraždy vyšší trest. Podle ní by měl dostat více než najatý vrah Timur Treťjakov, který byl odsouzen za vraždu a pokus o vraždu na 22 let. (více o verdiktu zde)

Soud její návrh zamítl, a stejně odmítl i argumenty obhájců. Podle něj je klíčový svědek věrohodný a navíc jeho slova potvrzují nepřímé důkazy.

To, že nebyl u soudu vyslechnut muž, který byl původním cílem útoků, není podle Zelenky chybou pražského městského soudu. Ten podle něj učinil veškeré možné kroky. "Trestní řád u nás neumožňuje vzít do vazby svědka," řekl soudce.

Zavražděn byl řidič, který jel náhodou kolem

Soghojan je podle policie "vorem v zakoně", tedy vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu. Podle obžaloby si vraždu podnikatele objednal v roce 2007. Najatý vrah podle spisu nejprve omylem na Václavském náměstí v Praze pobodal jiného muže a o několik dnů později, opět omylem, usmrtil řidiče společnosti Sazka. (více si přečtěte zde)

Na likvidaci arménského podnikatele se podle obžaloby dohodl Soghojan s Gilanim Alijevem. Ten pak zajištěním vraždy údajně pověřil Magomeda Alijeva, který si na čin zjednal Ukrajince Timura Treťjakova a 13. listopadu 2007 ho dovezl na Václavské náměstí. Tam Treťjakov napadl nožem jiného Arména, kterému nakonec zachránil život rychlý lékařský zákrok.

O 14 dní později se Treťjakov pokusil provést vraždu znovu. Od Magomeda Alijeva prý dostal střelnou zbraň a od Arakeljana a Kakosjana informaci, že nepohodlný Armén bydlí na Vinohradech a jezdí luxusním vozem Bentley.

Treťjakov se však i tentokrát spletl a zastřelil pětadvacetiletého otce dvou dětí, který na Vinohrady shodou okolností přijel s luxusním vozem ředitele společnosti Sazka. Najatého vraha Treťjakova soudy potrestaly 22 lety vězení.

Soghojan i další obžalovaní od začátku obvinění odmítají. Po vynesení prvního osvobozujícího verdiktu soud Soghojana propustil z vazby. Podle dřívějších informací médií odcestoval zřejmě do Arménie, kde se zapojil do organizování života podsvětí. Požádal o to, aby se líčení konalo v jeho nepřítomnosti

V dubnu 2009 ÚOOZ zatýká bosse mezinárodní mafiánské skupiny

Autoři: ,


Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.