Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Olej na zbraně mi už začal vonět. Vojenský výcvik očima dobrovolníka

  14:45aktualizováno  14:45
Osmdesát mužů a žen má za sebou už polovinu intenzivního vojenského výcviku ve Vyškově, na jehož konci se stanou vojáky v aktivní záloze. Svůj třetí týden v armádě shrnuje v dalším díle speciálního seriálu pětadvacetiletý Štěpán. „Olej na zbraně už mi začal vonět," tvrdí.

Vojenský výcvik (ilustrační snímek) | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Třetí týden byl zatím nejzajímavější, takže se pokusím nastínit, co jsme každý ze čtyř výcvikových dnů dělali. Tento výcvikový týden začal vlastně už o víkendu, neboť instruktoři nám před ním doporučili seznam soukromých věcí, které jsou povoleny na pondělní nácvik přežití v tísni.

Výcvik očima dobrovolníka

Pětadvacetiletý Štěpán je absolvent univerzit v USA a ve Velké Británii, podnikatel a nyní také vojín. Rozhodl se jako dobrovolník absolvovat šestitýdenní armádní výcvik ve Vyškově, na jehož konci se stane vojákem v aktivní záloze. Ve speciálním seriálu každý týden přibližuje, jak armádu a výcvik vnímá.

Nechyběla mezi nimi plachta 2x3 metry, vázací drát na stavbu přístřešku ale i pytle na odpadky na udržení věcí v suchu. Pokud také nechcete pochodovat s dvacetikilovou velkou polní „na hulváta“ (a řvát při tom bolestí), dáte na radu instruktorů a obalíte si nepolstrované popruhy na vašem archivním tlumoku izolací na trubky.

V pondělí ráno nás již vystrojené do zmíněné velké polní vysadily vojenské tatrovky na střelnici, kde jsme si vyzkoušeli první ostré střelby a hod cvičným granátem. Po obědě ve formě BDP (bojová dávka potravin, alias krabice s dvěma hlavními jídly a dalšími vydatnými pokrmy typu lunchmeat, suchary, čokoláda) jsme se vydali na zhruba hodinový pochod a zakotvili kdesi na okraji lesa, kde jsme zbudovali ekologicky nezávadné přístřešky (z větví, listí, celty).

Naštěstí bylo sucho a celkem teplo, takže jsem se na zemi vyspal do růžova. Nechci pomyslet, jak by se mi v našem přístřešku spalo, kdyby nám počasí bývalo nepřálo.

Plížením vpřed!

V úterý ráno jsme obdrželi rozkaz samostatně a skrytě se jako jednotka přesunout na místo taktického výcviku do určitého času. Prodírali jsme se křovisky, protože komunikacím jsme se museli vyhýbat. Dorazili jsme asi minutu před termínem do cílové destinace, kde jsme strávili takřka celý den.

„Pytel na hady“

„Použití pogumované velké polní, legendárního ‚pytle na hady‘ při kurzu základní přípravy, beru jako specifický test fyzické a psychické odolnosti. Je to něco, čím si procházejí všichni nováčci v AČR. Jestliže se voják nedokáže vyrovnat s nepohodlným batohem, jak by se asi vyrovnával se situací, kdy půjde opravdu o život?“ říká Ludvík Cimburek, poradce náčelníka generálního štábu pro Aktivní zálohu a velitel záložní jednotky 601. skupiny speciálních sil.

Prakticky stejným výcvikem projdou také zájemci, kteří se zúčastní prvního dobrovolného cvičení. To se uskuteční ve Vyškově v říjnu a přihlásilo se do něj už 543 lidí. (podrobnosti o cvičení čtěte zde)

Na úvod jsme hned obdrželi maskovací barvičky a již patřičně špinaví ze spaní v lese jsme na sebe ještě napatlali zelenou a hnědou, abychom si procvičili maskování.

Hned nato nás čekala taktika, tedy různé přískoky, abyste se vyhnuli nepřátelské palbě, plížení a obsluha vysílačky. Plížení s puškou vůbec není jednoduchá záležitost, někdo si dal práci to i teoreticky zpracovat.

Plížíte se na čtyři způsoby (na břiše, na boku, na zádech a po čtyřech) samostatně i s raněným. Plazit se s puškou a někým na zádech dá opravdu zabrat. Už jen dostat dotyčného na záda byl problém, a to byla (vojínka) o dost lehčí než já.

Kolega táhnoucí stokilového chlapa se pod ním jen rozplácnul. Musíte také přemýšlet dopředu, co máte u sebe. Jeden vojín si do náprsní kapsy uložil porci marmelády z bojové dávky potravin. Dokážete si představit, jak mu osladila život při nácviku plazení.

Zpět na základnu jsme odpoledne téměř běželi a nesli na nosítkách výtečníka, co nastoupil do tvaru bez čepice (trest na zocelení jednotky). Vzal jsem jeho velkou polní, takže jsem klusal s jednou krosnou vpředu a svou vlastní vzadu. Paradoxně to nebylo tak strašné, jak byste čekali. S druhým batohem na břiše se alespoň tolik nepřevažujete dozadu.

Odolnost proti zimě a vojenské teorii

Ve středu ráno nás opět vyvezli na střelnici. Nutno říci, že se ochladilo na deset stupňů a mrholilo. Já i mnozí další jsme udělali největší chybu týdne. Nevzali jsme si extra oblečení.

Ani vrstva navíc v podobě ponča proti dešti vás nezahřeje, když někde postáváte a poleháváte v deseti stupních ve vlhku. Takže jsem střílel kompletně promrzlý, zpod kapuce vykukoval jen malou škvírou a modlil se, kdy už to skončí. Když jsme dostříleli, zamířilo naše družstvo na zdravotní přípravu do prohřáté učebny.

Nicméně jeden člověk musel jít na pozorovací věž sledovat střelnici. Kdo myslíte, že to schytal? Půjčil jsem si alespoň druhé pončo od kolegy a vyndal z batohu rukavice, takže se to dalo snést, ale odteď už extra oblečení budu mít vždy po ruce.

Po návratu na základnu nás čekalo mučení na učebně. Berte v potaz, že máte za sebou dvě noci o čtyřech hodinách spánku (jednu z nich venku) a tři dny celodenní zátěže v ne zrovna příznivých podmínkách. Proto si prakticky nic z toho odpoledne a večera nepamatuju. Mojí jedinou starostí bylo zajistit dostatečnou otevřenost očních víček a věrohodné předstírání pozornosti.

Čištění zbraní a krevety

Ve čtvrtek jsme opět ráno vyrazili na taktický výcvik, kde jsme stříleli „slepými“ (správně řečeno „cvičnými“). Každý už tou dobou očekával konec a vytoužený odpočinek.

Nicméně cestou z taktiky jsme se ještě alespoň v malé polní a s puškou v ruce proběhli zpět na základnu. Po třech dnech o čtyřhodinovém spánku někteří nestíhali držet krok s tvarem. Takže zatímco dobíhali, zbytek čekajícího tvaru dřepoval.

Následně jsme se jali čistit zbraně ostatně jako pokaždé, když se vrátíme z venku. U této činnosti si nejvíce odpočinete. Snad i kvůli tomu mi olej na zbraně začal vonět a vůbec mi nevadí, že ho z prstů pořádně nesmyju pomalu ani přes víkend.

Sednete si na chodbě na chladivou žulovou podlahu, rozložíte zbraň, a jak to dělal Bubba ve filmu Forrest Gump, krátíte si chvíli vymýšlením milionu způsobů, jak připravit krevety.

Následně jsme se vydali na závěrečný nástup, kde nám major oficiálně vydal rozkaz: „Pozvěte někoho na slavnostní vyřazení!“ Protože má rodina a nejbližší přátelé se nachází příliš daleko na to, aby do Vyškova mohli dorazit, tímto tedy rozkaz plním a zvu vás - čtenáře tohoto seriálu.

Prvního září v jedenáct hodin přijďte do kasáren ve Vyškově shlédnout naši vojenskou přísahu a pozdravit i ministra obrany, který se má přijet také podívat.

Velitelé jsou z toho už teď nervózní a slibují, že budeme drtit pořadovou přípravu, abychom na jeho příjezd byli patřičně standardizovaní. Jdu radši trénovat pochodování, aby se za můj nedbalý krok před ministrem nemuseli stydět. Těším se na viděnou prvního září ve „Vyšpointu“.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.