"Pokud tento zákon opravdu omezuje pod hrozbou vězení a bez ohledu na veřejný zájem, co novináři mohou a nemohou tisknout, je protiprávní," řekl jeden z Barrotových podřízených. Jacques Barrot je komisařem pro soudnictví, svobodu a bezpečnost.
"Média publikují úniky z policejních odposlechů všude v Evropě, i u nás v Itálii, ale nikde nedošlo k plošnému zákazu jejich zveřejňování," říká vysoce postavený bruselský úředník.
Aby se mohl Jacques Barrot vyjádřit k novému zákonu oficiálně, musí nejprve oslovit českou stranu a zjistit, jak se to se schváleným zákonem má. I když komise nemá na české zákonodárce žádné "páky", může komisař na Topolánka tlačit při jednáních o jiných záležitostech.
Zákon, který zakáže novinářům publikovat odposlechy pod hrozbou pětiletého vězení, už nejspíš brzy vstoupí v platnost. Václav Klaus včera prohlásil, že ho podepíše. - čtěte Podepíšu zákaz zveřejňování odposlechů, vzkázal Klaus novinářům
Náhody kolem Langera
S nápadem zakázat zveřejňování odposlechů přišel poslanec Marek Benda v době, kdy MF DNES zveřejnila několik let staré odposlechy z policejního spisu Krakatice, které mapovaly styky tehdejšího šéfa podsvětí Františka Mrázka.
Mezi nimi zveřejnila i výňatky z četné konverzace mezi blízkým spolupracovníkem Mrázka Luďkem Sekyrou a současným ministrem vnitra. Ukázalo se, že se Ivan Langer velmi angažoval v Sekyrově snaze získat největší státní stavební firmu IPS.
Spis Krakatice ukázal, jak úzké byly vazby mezi podsvětím a vrcholnou politikou. Kromě Langera si s lidmi z Mrázkova okolí telefonoval například poslanec Vlastimil Tlustý. MF DNES publikovala i hovory Františka Mrázka, ve kterých se mluví o současném prezidentovi. Mrázek Klausovi přezdíval "prófa, profesor či Venoušek".
Veřejnost už v budoucnu nebude mít šanci se nic podobného dovědět. Když Klaus zákon podepíše v nejbližších dnech, začne platit už od května. Pokud se to nestihne, začne být publikování odposlechů ilegální od počátku června.
Asi do toho půjdeme
Poslance i prezidenta se v posledních týdnech snažily přesvědčit různé mezinárodní organizace, aby od úmyslu cenzurovat média ustoupili. Naposledy proti zákonu protestovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
"Ta změna odporuje evropským standardům svobody slova," napsal Miklos Haraszti, zástupce pro média. Výzvu, aby zákon vetoval, poslali prezidentovi i šéfredaktoři nejvýznamnějších českých médií včetně MF DNES.
"Problém zákona je v tom, že kriminalizuje zveřejňování i těch informací, které dokazují nemravné chování politiků, jakým je kupříkladu nepřípustný lobbing, ovlivňování obchodních případů a podobně," komentoval prezidentovo rozhodnutí šéfredaktor MF DNES Robert Čásenský. Podle něj může zákon významně omezit svobodu projevu.
Čtěte blog šéfredaktora MF DNES |
"Proto by bylo dobré, kdyby skupina senátorů či skupina poslanců podala podnět Ústavnímu soudu k přezkoumání tohoto zákona," navrhuje Čásenský.
Senátoři se zatím jako jediní proti zákonu postavili. Kdyby všichni ti, kteří hlasovali proti, teď byli ochotní podat ústavní stížnost, dostal by se kontroverzní zákon k Ústavnímu soudu. "Asi do toho půjdeme, ale nechci teď dávat žádné zásadní stanovisko," řekl včera senátor Jiří Oberfalzer.
