Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podepíšu zákaz zveřejňování odposlechů, vzkázal Klaus novinářům

  12:14aktualizováno  19:30
Prezident Václav Klaus nebude vetovat novelu zákona, která novinářům nově zakazuje zveřejňování policejních odposlechů. Na dopis patnácti šéfredaktorů českých médií odpověděl, že nechce upřednostňovat zájmy novinářů před zájmy občanů.

Prezident Václav Klaus | foto:  Dan Materna, MAFRA

Prezident podle dopisů adresovaných zástupcům médií a Syndikátu novinářů jejich zájmu rozumí. Považuje však za nemožné, aby veřejným zájmem argumentovala sama profesní skupina, která svůj produkt za veřejný zájem označí. To může podle Klause učinit pouze nezávislý soud. 

"Tuto roli v demokratickém státě nemůže nahrazovat kdokoli jiný, tím méně různí senzacechtiví novináři," napsal Klaus. Podle prezidenta se právě novou právní úpravou dostává vyšší ochrany "oprávněným zájmům individuálního občana před zájmy mocné a vlivné profesní a podnikatelské skupiny".

Stáhněte si prezidentovu odpověď šéfredaktorům ve formátu .pdf

"Pan prezident mě zklamal. Mysleli jsme, že jako člověk, který celý život usiloval o demokracii, jež je založena na svobodě slova, náš záměr pochopí," řekl iDNES.cz předseda Syndikátu novinářů ČR Miroslav Jelínek.

"Rozhodnutí prezidenta republiky nás mrzí. Zejména proto, že jeho veto by nebylo žádnou bianko směnkou pro uveřejňování odposlechů," reagoval šéfredaktor MF DNES Robert Čásenský.

Syndikát novinářů zvažuje další postup. Nejpravděpodobnější možností je ústavní stížnost, kterou může podat skupina zákonodárců. "Vyzveme je k tomu a dáme jim k dispozici své argumenty proti novele," uvedl Jelínek.

Podle poslanců Strany zelených Kateřiny Jacques a Přemysla Rabase již v Senátu takový podnět vzniká, ústavní stížnost prý připravují místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) a předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS).

Škody budou značné

Robert Čásenský

Problém zákona podle Čásenského tkví v tom, že kriminalizuje zveřejňování i těch informací, které dokazují nemravné chování politiků, jako je kupříkladu nepřípustný lobbing, ovlivňování obchodních případů a podobně.

"Takové jednání, jak se ukázalo v nedávné minulosti, nebývá policií vždy důsledně vyšetřeno a u žádného soudu se neobjeví," připomíná Čásenský.

Pavel ŠafrTaké šéfredaktor časopisu Reflex Pavel Šafr považuje prezidentovo rozhodnutí za nešťastné. "Daleko to překračuje právní standardy, které panují v Evropské unii," komentoval Klausovo rozhodnutí. 

"Jde to mnohem dál a je zřetelné, že legislativci a zákonodárci nediskutovali s odbornými zástupci médií," tvrdí Šafr. Celá absurdnost prý podle něj vypluje na povrch, až zákon vstoupí v platnost. "Vždyť u nás zatím nikdo nedefinoval, co je to veřejný zájem. Celou věc se pokusíme přenést na pole Ústavního soudu i na mezinárodní úroveň," dodal Šafr.

Klausův dopis Syndikátu novinářů

Vážený pane předsedo,
obdržel jsem Váš dopis, kterým mne jako představitel profesní novinářské organizace žádáte, abych vrátil Poslanecké sněmovně PČR k novému projednání novelu trestního řádu, jehož součástí je také ustanovení zvyšující rozsah sankcí proti tomu, kdo protiprávně zveřejní odposlechy telefonních hovorů občanů.
Vašemu zájmu, respektive zájmu novinářské obce a majitele médií, rozumím. Rolí prezidenta však není stát na pozicích jakékoli zájmové organizace, byť má v rukou mocné sdělovací prostředky, ale sledovat pokud možno zájem celku. Protizákonné zveřejňování policejních a jiných odposlechů před jejich soudním projednáním významně zkracuje a ohrožuje práva nevinných občanů. Jen soud může říci, zda odposlech přispěl k odhalení případné trestné činnosti či nikoli. Tuto roli v demokratickém státě nemůže nahrazovat kdokoli jiný, tím méně různí senzacechtiví novináři.
Chci současně zdůraznit, že dlouhodobě oponuji snahám policie (ale i soukromých služeb) pořizovat stále větší počet odposlechů telefonních hovorů, a tím zásadně vstupovat do soukromí občanů a omezovat je. Ilegální zveřejňování těchto odposlechů pak navíc jen zvyšuje „poptávku“ po této sporné policejní metodě. Protože ani z hlediska ústavnosti nevidím v tomto zákoně, který Poslanecká sněmovna přijala velkou většinou, žádný zjevný problém, zákon k novému projednávání parlamentu vracet nebudu.
Věřím, že pokud se odmyslíte od své funkce v Syndikátu novinářů, moje rozhodnutí jako občan pochopíte.
S pozdravem
Václav Klaus

Poslanci na schůzi 5. února opětovně schválili novelu trestního zákona, kterou jim vrátil Senát. Vložili do ní i pasáž, která zakazuje zveřejňování policejních odposlechů. Nově tak novináři, který zveřejní jakoukoli část z odposlechu, hrozí až pět let vězení a pětimilionová pokuta.

Novela nyní čeká na Klausův podpis. Představitelé předních tuzemských periodik prezidenta vyzvalo, aby ji vetoval. "Jedná se o zásadní zásah do činnosti médií a zároveň o nejvýznamnější změnu v oblasti mediálního práva od roku 2000, kdy byl přijat současný tiskový zákon," uvedli ve společném dopise, který podepsalo patnáct šéfredaktorů.

Sněmovna diskusi odmítla

Podle nich byla tato změna přijata bez jakékoli diskuse s odbornou veřejností. "Sama Poslanecká sněmovna přitom k diskusi se zástupci médií nikdy nepřistoupila, ačkoliv jsme z naší strany tuto možnost opakovaně nabízeli," stojí v dopise.

Takto široce koncipovaný zákaz podle zástupců médií  "představuje velmi citelný a neodůvodněný zásah do svobody projevu garantované Ústavou České republiky." A dodávají, že se vymyká pojetí svobody slova, které odpovídá vyspělým světovým demokraciím.

Stáhněte si dopis šéfredaktorů ve formátu .pdf

Případná ochrana fyzických osob před zveřejňováním informací získaných z odposlechů je podle šéfredaktorů českým právem již dostatečně ošetřena.

"Soudy a nikoliv Parlament cestou novely zákona by měly posuzovat, zda uveřejněním konkrétních informací došlo k překročení křehké hranice mezi veřejným zájmem a ochranou soukromí," dodávají autoři dopisu. 

V závěru vyzývají prezidenta, aby zvážil užití svých ústavních pravomocí a zákon vrátil zpět Poslanecké sněmovně. "Uvědomujeme si, že pro přijetí zákona hlasovalo i přes nesouhlasné stanovisko Senátu 129 poslanců a Vaše veto tak může být Poslaneckou sněmovnou přehlasováno. Domníváme se však, že právě Vaše odmítnutí zákona by mohlo přimět některé poslance, aby se nad dopady přijaté úpravy znovu zamysleli a znovu zvážili, zda je v zájmu naší demokracie tak kategorické omezení svobody slova".

Dopis šéfredaktorů prezidentu republiky.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tisková konference Pirátů po ustavující schůzce klubu strany (22. října 2017)
Piráti ustanovili poslanecký klub, předsedou bude Michálek

Předsedou poslaneckého klubu Pirátů v Poslanecké sněmovně bude Jakub Michálek. Na první tiskové konferenci strany po volbách to oznámil šéf Pirátů Ivan Bartoš....  celý článek

Libor Václavík přejíždí s Tatrou 810 4x4 nejvyšší technickou překážku na světě...
VIDEA TÝDNE: Rekordní Tatra, dojemné loučení a orgie na dovolené

Bezesporu nejsledovanějším videem tohoto týdne na portálu iDNES.cz byl pokus nákladní Tatry o zdolání rekordu v překonání nejvyšší překážky na světě. Čtenáře...  celý článek

Ministr obrany Martin Stropnický ve volebním štábu hnutí ANO v Praze. (21....
Stropnický: O vládě začněme jednat v současné koalici. Ambice na Hrad nemám

S ČSSD a lidovci by to byl logický začátek jednání o nové vládě, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz místopředseda ANO a ministr obrany Martin Stropnický. Prvotní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.