Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vítěz belgických voleb by zemi nejraději rozdělil

  10:00aktualizováno  10:00
Vlastně je jedním z mála opravdových Belgičanů a přitom právě on symbolizuje čím dál patrnější rozkol této země. Jmenuje se Yves Leterme a jako šéf křesťanských demokratů nyní vyhrál belgické federální volby. Narodil se ve dvojjazyčném manželství Vlámky a frankofonního otce.

Yves Leterme | foto: Profimedia.cz

Takto smíšené svazky jsou v zemi výjimečné. Například jen 0,2 procenta Vlámek si vzalo Valona.

A proč je Leterme takovou hrozbou pro budoucí celistvost už nyní vnitřně rozpolcené Belgie? V prvé řadě má o ní velice nízké mínění.

O své rodné zemi prohlásil, že jde o "historickou náhodu bez skutečné hodnoty“. Dotkl se tak krátké historie království, které vzniklo odtržením Flander od Nizozemského království v roce 1830. A pak si ještě přisadil, že všechny Belgičany stejně spojuje jen "král, fotbalový tým a některé značky piva“.

Mnoho dobrého si nemyslí ani o Valonech, kteří jsou solí v očích velké části Vlámů, jejichž prosperující region doplácí na chudší a krachem průmyslu paralyzovaný jih země.

V loňském rozhovoru pro francouzský deník Liberation Leterme označil frankofonní občany za méně intelektuálně zdatné, protože se nedokážou naučit holandsky. A tehdy také řekl, že pokud dva hlavní regiony, Flandry a Valonsko, nezískají ještě více autonomie, odmítne se jeho strana účastnit po volbách 2007 vlády.

Hranici nepřekročí
To, že by se vítězný Leterme odmítl stát premiérem, je sotva představitelné. Podstatně složitější bude realizace slibované reformy státu, která by přinesla ještě větší samostatnost pro Flandry a také méně peněz pro Valonsko.

"Nevěřím, že se mu podaří tyto sliby splnit, stejně nemá dostatečnou většinu v parlamentu pro ústavní změny,“ říká bruselská učitelka francouzštiny Jacqueline Grévisseová, která jako většina ostatních Valonů má k Belgii mnohem bližší vztah než Vlámové.

Leterme by se musel vzhledem k rozložení sil spojit s nacionalisty nechvalně proslulého Vlámského zájmu, který je druhou nejsilnější stranou ve Flandrech. To by znamenalo překročení všech dosud nepřekročitelných hranic.

Hlavní politické strany včetně křesťanských demokratů se už dříve zavázaly, že nikdy s touto krajně pravicovou formací spolupracovat nebudou. A Leterme po svém vítězství tento postoj potvrdil.

Dvě rozdílné země
Přesto se nelze ubránit dojmu, že paradoxně centrum evropské integrace směřuje k nezvratitelnému rozkolu. Skeptické nálady plně odhalila loňská mystifikace, kdy frankofonní televize odvysílala falešnou reportáž o rozpadu království. Mnoho lidí tomu dlouhé hodiny věřilo. - více zde

S výjimkou dvojjazyčného Bruselu dnes Belgii tvoří v podstatě dvě rozdílné země. Sami lidé se v prvé řadě považují za Valony a Vlámy a až pak za Belgičany. Čtou jiné noviny, dívají se na jiné televizní stanice, poslouchají jinou hudbu a upínají se k jiným celebritám. S výjimkou Bruselu jsou názvy ulic vždy v jednom příslušném jazyce.

Někdy vede tato důslednost tak daleko, že poměrů neznalý návštěvník se lehce ztratí na dálnici, protože z Mons či Lille se stanou Bergen a Rijsel. Takové jsou zcela nepodobné vlámské názvy. Jako by ilustrovaly rozdílnost obou částí země, kde se kdysi usadil keltský kmen Belgů.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Čtyři teroristy v Cambrils zastřelil jediný policista, je v péči psychologa

Pětice útočníků chtěla v noci na pátek vraždit v katalánském městě Cambrils. Čtyři z nich zlikvidoval jediný příslušník katalánské policie. Informoval o tom...  celý článek

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.