Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vinu za masakr sudetských Němců v Postoloprtech nese více lidí

  3:11aktualizováno  3:11
Masakr stovek Němců, na němž se podle zjištění policie podílel v Postoloprtech v červnu 1945 kapitán Vojtěch Černý s policejním velitelem Bohuslavem Markem, má více viníků. A jejich zločiny jsou stejně obludné. Nejčastěji jsou v archivních dokumentech zmiňováni poručík Čubka, kapitán Slovák či rotmistr Tarčan.

Exhumace Němců z masového hrobu v Postoloprtech. | foto: MF DNES

František Hanzlík z brněnské Univerzity obrany je přesvědčen, že kriminalisté by se měli zabývat i jejich skutky, byť už možná tito lidé nežijí.

"Obětí byly tisíce a viníků jen několik? Byly jich naopak desítky a jako zločinci by měli být i oni policií označeni," říká historik.

policie našla české vrahy němců

Hanzlík v dokumentech Národního archivu zjistil, že například přednosta obranného zpravodajství Čubka má na svědomí mučení, znásilňování a popravy stovek německých válečných zajatců, ale i civilistů, kteří byli krátce po druhé světové válce v Postoloprtech shromážděni.

masakr němců

V Postoloprtech byli po druhé světové válce v roce 1945 na přelomu května a června soustředěny stovky zajatých vojáků wehrmachtu, ale i sudetských Němců určených k odsunu. Hlídala je armáda, takzvané revoluční gardy i jednotky obranného zpravodajství. Ve vypjaté poválečné atmosféře si začali strážci vyřizovat s Němci své účty. Ať již mučením či znásilňováním. Vše vyústilo v masakr 763 Němců, o němž se na příkaz premiéra Gottwalda mlčelo.

Čubkův podřízený Vladimír Smrčina se v zaprotokolované výpovědi zmiňuje o Čubkových metodách, kdy vyšetřovatelé nutili zatčené muže a ženy k pohlavnímu styku.

"Toto vše nařizoval poručík Čubka," vypověděl Smrčina, přímý svědek znásilňování.

Čubka se podílem na masovém vraždění Němců vůbec netajil. Stovky mrtvých těl tak prý byly naházeny do protitankových zákopů, které nacisté vyhloubili ještě za války.

"Třeba u příležitosti vyhlazení Lidic bylo zastřeleno nebo utlučeno asi deset Němců, jejichž těla byla zahrabána někde na zahradě velitelství obranného zpravodajství první divize umístěné v Postoloprtech," vypověděl Smrčina.

"Když povraždili zajatce, začali střílet i německé civilisty. Nebylo noci, aby nebylo slyšet střílení v polích, kde si ti lidé ještě před svou smrtí museli vykopat hroby," vypověděl další svědek vraždění kapitán Vasil Kiš.

Konfidenti gestapa se zbavovali svých šéfů

Kriminalista Pavel Karas, který po několikaletém vyšetřování dokázal Černého a Markovu vinu, se jakýmkoliv podnětům historiků nebrání. "Pokud shromáždí přesvědčivé důkazy, začneme nová fakta o zločinech vyšetřovat," ujišťuje.

Historik Hanzlík k tomu dodává, že v archivech se setkal s desítkami zločinů, které při poválečném odsunu Němců nikdo nikdy nevyšetřoval. Například proto, že Češi, kteří Němce vraždili, k tomu měli mnohdy dobrý důvod.

"Někteří čeští policisté se tak jako bývalí konfidenti gestapa zbavovali svých někdejších šéfů anebo svědků svého kolaborantství s nacisty," vysvětluje Hanzlík.

Brzy po válce byl dokonce vydán pokyn, aby členové gestapa nebyli právě kvůli identifikaci udavačů popravováni. Jenomže Češi se zbavovali gestapáků a esesmanů ještě v době, kdy už jako zajatci nikoho neohrožovali. Nebezpeční byli jen těm, na které něco věděli.

V archivech je popsán příklad Němky, jež byla v cele oběšena tak, aby to vypadalo jako sebevražda. Historici zjistili, že zemřela kvůli svým znalostem o českých konfidentech.

Opomíjeným faktem je i to, že vraždy Němců mají na svědomí i někteří volyňští Češi, kteří se vrátili do vlasti jako vojáci československého armádního sboru.

"Jednou jsem se o tom před jedním z nich zmínil a on mi připomněl studny plné žen a dětí, na které jako vojáci naráželi při osvobozování Ukrajiny. Neměl jsem k tomu co říct," dodává Hanzlík.

Protiněmecká hysterie byla po válce natolik silná, že se jí nikdo z politiků netroufl postavit, i když zákony garantovaly Němcům slušné zacházení. V projevech politici lidi nicméně nabádali, že s Němci si mohou dělat, co chtějí.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lékaři na demonstraci ve Žlebech na Kutnohorsku symbolicky pohřbili místní...
Zástupci lékařů a lékáren v Rozstřelu vysvětlí, proč se pustili do stávky

Praktičtí lékaři se chystají ve středu protestovat proti byrokracii a podfinancování praxí. K nim se připojí i lékárníci, aby upozornili na ohroženou...  celý článek

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek po jednání celostátního výboru KDU-ČSL (18....
Peníze, které necháme rodinám, nikdo nevytuneluje, říká Bělobrádek

Máme své návrhy na pomoc rodinám s dětmi spočítané na šedesát miliard, říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Tyto peníze zůstanou v rodinách, nikdo je...  celý článek

Řetězový most v Budapešti
100 POHLEDŮ: Skladiště pod elegantním mostem v Budapešti

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.