Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Policie našla české vrahy Němců. Po 64 letech

  12:07aktualizováno  12:07
Tragický masakr stovek Němců v červnu 1945 v Postoloprtech na Lounsku měl zůstat z nařízení tehdejšího předsedy vlády Klementa Gottwalda navždy nevyšetřen. Policii se ho podařilo objasnit až dnes – po čtyřiašedesáti letech.

Exhumace Němců z masového hrobu v Postoloprtech | foto: ArchivMF DNES

Jako první o tom informoval sever Aktuálně.cz.

Rozkaz k vraždám stovek lidí dal tehdy štábní kapitán Vojtěch Černý a podílel se na nich i policejní velitel z Postoloprt Bohuslav Marek. Stíháni už nikdy nebudou, oba jsou po smrti. Černý zemřel v roce 1991, Marek už v roce 1969.

I když o jejich podílu na vraždách Němců MF DNES psala už před třemi roky, žatečtí kriminalisté shromáždili teprve nyní dostatek přesvědčivých důkazů o Černého a Markově nepopiratelné vině.

Kvůli vraždě pěti německých chlapců podal jeden z pamětníků Peter Klepsch, s nímž reportér MF DNES hovořil, trestní oznámení v Německu. Tam je totiž vražda – na rozdíl od Česka – nepromlčitelným zločinem.

"Chci, aby se vědělo, že po válce se děly zločiny na nevinných lidech, které mají stejnou váhu jako zločiny nacistů," řekl Klepsch.

Rozkaz: O vraždách mlčet!

Postoloprtský masakr byl jednou z nejkrutějších událostí své doby, která veřejnost šokovala i v drsných poválečných poměrech. Téměř osm set Němců žijících v pohraničí bylo tehdy na přelomu května a června zastřeleno ranou do týla a jejich těla byla naházena do hromadných hrobů.

V roce 1947 byly hroby otevřeny a mrtví za přísného utajení exhumováni. Pod zemí se našlo 763 těl.

Nejtragičtější poválečnou hromadnou vraždu sice vyšetřovala parlamentní komise, ale někteří vlivní politici předúnorového Československa byli přesvědčeni, že tyto činy mají být zatajeny a důkazy skartovány.

Už před časem objevil historik František Hanzlík z brněnské Univerzity obrany v archivu kdysi přísně utajené dokumenty, prozrazující, že bývalí ministři vnitra a obrany za komunistickou stranu navrhovali v roce 1947 důkazy o masakrech Němců zničit a novinářům zakázat o těchto zločinech psát.

Policie případ zprvu odložila

Vyšetřování bylo obnoveno až po pádu totalitního režimu v roce 1995 z popudu spisovatele Ludvíka Vaculíka a několika dalších novinářů. Policie tehdy věc odložila, aniž označila konkrétní viníky.

Ani kriminalista Pavel Karas, který začal okolnosti masakru zkoumat před třemi lety, si nepřipouštěl, že by se Češi mohli chovat tak, jak vyplývalo z trestního oznámení. Bral to jen jako povídání o něčem, co se možná stalo. Brzy ale vystřízlivěl.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lidé před Pražským hradem protestovali proti Zemanovi a Babišovi. (17. října...
Česko není Zeman, nechceme za premiéra agenta, protestovali lidé u Hradu

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem Pánové, končíme!, která se v úterý večer...  celý článek

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla v zámecké kapli Zjevení Páně...
Cenný Brandlův obraz z kaple patří Smiřicím, ne farnosti, rozhodl soud

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla, který byl v českých zemích jedním z hlavních představitelů vrcholného baroka, bude i nadále patřit městu...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Z tanečního parketu do basy. Když komunisté trestali mládež za rokenrol

Před šedesáti lety si komunistická moc v Praze došlápla na desítky mladých lidí, kteří se provinili pouze tím, že tančili rokenrol. V očích režimu propagovali...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.