Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Policie našla české vrahy Němců. Po 64 letech

  12:07aktualizováno  12:07
Tragický masakr stovek Němců v červnu 1945 v Postoloprtech na Lounsku měl zůstat z nařízení tehdejšího předsedy vlády Klementa Gottwalda navždy nevyšetřen. Policii se ho podařilo objasnit až dnes – po čtyřiašedesáti letech.

Exhumace Němců z masového hrobu v Postoloprtech | foto: ArchivMF DNES

Jako první o tom informoval sever Aktuálně.cz.

Rozkaz k vraždám stovek lidí dal tehdy štábní kapitán Vojtěch Černý a podílel se na nich i policejní velitel z Postoloprt Bohuslav Marek. Stíháni už nikdy nebudou, oba jsou po smrti. Černý zemřel v roce 1991, Marek už v roce 1969.

I když o jejich podílu na vraždách Němců MF DNES psala už před třemi roky, žatečtí kriminalisté shromáždili teprve nyní dostatek přesvědčivých důkazů o Černého a Markově nepopiratelné vině.

Kvůli vraždě pěti německých chlapců podal jeden z pamětníků Peter Klepsch, s nímž reportér MF DNES hovořil, trestní oznámení v Německu. Tam je totiž vražda – na rozdíl od Česka – nepromlčitelným zločinem.

"Chci, aby se vědělo, že po válce se děly zločiny na nevinných lidech, které mají stejnou váhu jako zločiny nacistů," řekl Klepsch.

Rozkaz: O vraždách mlčet!

Postoloprtský masakr byl jednou z nejkrutějších událostí své doby, která veřejnost šokovala i v drsných poválečných poměrech. Téměř osm set Němců žijících v pohraničí bylo tehdy na přelomu května a června zastřeleno ranou do týla a jejich těla byla naházena do hromadných hrobů.

V roce 1947 byly hroby otevřeny a mrtví za přísného utajení exhumováni. Pod zemí se našlo 763 těl.

Nejtragičtější poválečnou hromadnou vraždu sice vyšetřovala parlamentní komise, ale někteří vlivní politici předúnorového Československa byli přesvědčeni, že tyto činy mají být zatajeny a důkazy skartovány.

Už před časem objevil historik František Hanzlík z brněnské Univerzity obrany v archivu kdysi přísně utajené dokumenty, prozrazující, že bývalí ministři vnitra a obrany za komunistickou stranu navrhovali v roce 1947 důkazy o masakrech Němců zničit a novinářům zakázat o těchto zločinech psát.

Policie případ zprvu odložila

Vyšetřování bylo obnoveno až po pádu totalitního režimu v roce 1995 z popudu spisovatele Ludvíka Vaculíka a několika dalších novinářů. Policie tehdy věc odložila, aniž označila konkrétní viníky.

Ani kriminalista Pavel Karas, který začal okolnosti masakru zkoumat před třemi lety, si nepřipouštěl, že by se Češi mohli chovat tak, jak vyplývalo z trestního oznámení. Bral to jen jako povídání o něčem, co se možná stalo. Brzy ale vystřízlivěl.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.