Po pokusech na myších přešli vědci ke zkoumání působení tohoto hormonu na lidi. Skupina dobrovolníků s normální váhou dostala injekci s tímto hormonem nebo placebo - fyziologický roztok. Po dvou hodinách jim bylo nabídnuto jídlo.
Lidé, kteří dostali před obědem injekci takzvaného "třetího pomocného hormonu", snědli o třetinu méně. Dalších dvanáct hodin navíc tvrdili, že se cítí méně hladoví, a nedoplňovali chybějící kalorie svačinami.
"Dodání tohoto hormonu bylo něco jako falešné jídlo," říká jeden z autorů studie Steven Bloom z londýnské Imperial College. "Mozek dostal falešný pokyn, že již jedl."
Léčení založené na zvýšení hladiny tohoto hormonu může omezit přejídání a redukovat různé svačinky mezi hlavními jídly. Bloom však připouští, že výsledky jsou zatím jen částečné.
Jiní vědci ve studii upozorňují, že experiment sám o sobě ještě nedokazuje, že injekce "třetího pomocného hormonu" mohou bezpečně kontrolovat chuť k jídlu nebo snížit obezitu.
Jak bude tělo reagovat na zvýšenou hladinu hormonu PPY3-36 za určitou dobu, není jasné. Podle vědců máme před sebou ještě dlouhou cestu, než bude vyvinut lék, který pomůže bojovat s obezitou.
Nicméně využití hormonů v dietním systému je důležitý krok v rozvoji účinných terapií kontrolujících váhu. Předchozí studie se totiž soustředily na omezování vlivu hormonu ghrelinu, který reguluje chuť k jídlu.
Vědci stále ještě nevyřešili komplex složitých chemických signálů kontrolujících chuť - jak tělo sdělí mozku, že potřebuje energii, a jak mozek řekne tělu, kolik má jíst.
Některé hormony, jako inzulín, působí dlouhodobě a regulují zásoby tuku v těle. Jiné krátkodobě působící hormony jako PPY3-36 jsou uvolňovány, aby vyvolaly pocit hladu nebo naopak oznámily nasycení.
Lidský metabolismus se vyvíjel před miliony let ke shromažďování energie. Bylo to nutné, když se prehistoričtí předkové vraceli často z lovu s prázdnýma rukama.
Nyní část lidstva žije v kalorickém nadbytku, ale tukové zásoby spolu se sedavým způsobem života a dalšími faktory se tomu nepřizpůsobily.
"Lidé obvykle cítí hlad častěji, než by měli," říká Bloom a dodává, že potřebujeme regulátor hladu, abychom zůstali na normální váze.
V České republice má podle zdravotnických statistik šedesát procent obyvatel starších osmnácti let zbytečně moc kil, z toho třetina je už obézních. Ve výskytu obezity je Česko na třetím až čtvrtém místě v Evropě.
Epidemií obezity jsou podle dieotologů nejvíc zasaženy USA a problém začíná trápit i další země. Na světě je celkem na 300 milionů obézních lidí.
V USA se obezita podílí na smrti 300 tisíc lidí ročně, u nichž byl diagnostikován srdeční infarkt, mozková mrtvice, cukrovka nebo rakovina.
