Podle internetového magazínu Nature pozorovaným myším narostlo bříško, trpěly zdravotními potížemi souvisejícími s obezitou a také více jedly. Tukové buňky myší produkovaly dvakrát až třikrát větší množství chemických látek, které způsobují ukládání tuku v břišní dutině. Právě tento jev, spíše než celkové množství tuku v těle, způsobuje problémy jako cukrovka, vysoký krevní tlak nebo srdeční choroby.
Zmíněnou chemickou látkou je enzym HSD-1, který v buňkách vytváří hormon kortizol. Podle vědců souvisí kortizol s obezitou, ale zatím není přesně známo jak. Lidé s příliš velkou hladinou kortizolu mají potíže s ukládáním tuku na břiše a trpí doprovodnými zdravotními problémy. Většina obézních lidí má ale hladinu kortizolu normální.
Vědcům se dosud nepodařilo určit, zda příčinou zdravotních problémů je břišní tuk, nebo zda s nimi pouze souvisí. Podle jedné varianty by mohly chemikálie uvolňované z tuku způsobovat menší citlivost jater na inzulín a narušovat tak kontrolu hladiny krevního cukru.
Odborníci zatím nevědí, zda existují nějaké rozdíly v játrech žen a mužů, kteří mají větší sklony k ukládání břišního tuku. U krys bylo přitom zaznamenáno šest odlišností.
Badatelé nemají jednoznačnou odpověď na otázku, proč se tuk ukládá v místech, kde nejvíce škodí zdraví. Domnívají se, že by to mohl být pozůstatek evoluce, naši předkové si prý tímto způsobem v obdobích blahobytu vytvářeli zásoby pro čas nouze - břišní tuk se totiž nejsnadněji ukládá a také nejrychleji ztrácí. Z hlediska vývoje začali lidé o potlačení obezity usilovat teprve zcela nedávno.
