Záře se začala objevovat nad severozápadním obzorem ve čtvrtek v 18:15.
Nad celým severním obzorem vystupuje do značné výšky v nepravidelných intervalech výrazná červená záře, ze které vyčnívají bělavé šikmé sloupy, řekl ve čtvrtek večer Jan Hollan z brněnské hvězdárny. V dalších chvílích se podle něj záře snižovala a nad obzorem zůstala jako zelený pás.
Ladislav Křivský z Hvězdárny Úpice pozoroval polární záři po 20. hodině u Hradce Králové. "Polární záře ustávala a těsně před 22. hodinou již nebyla skoro patrná," popsal další průběh jevu.
Pak však nastalo "druhé dějství krásné podívané." "Poslední zbytky polární záře jsem pozoroval již na hvězdárně ještě po druhé hodině ranní," doplnil pracovník úpické observatoře.
Polární záři tvoří velký mrak částic, které se uvolní po velké erupci ze Slunce. Díky vhodnému elektromagnetickému poli se částice dostanou do atmosféry a pohybují se mezi severním a jižním pólem.
Tím vytvářejí záři, která je nad oběma póly přibližně stejná, vysvětlil Hollan.
Dodal, že jde o záření, které se vyskytuje ve výškách nad 100 kilometrů, většinou tedy výše, než létají raketoplány.
|
Erupce na Slunci |
Příčinou nočního ozáření severního obzoru mohly být dvě silné erupce na Slunci. Jedna se odehrála na východním okraji hvězdy 18. listopadu a druhá ve čtvrtek.
Ředitelka úpické hvězdárny se přiklání k tomu, že noční jev zřejmě způsobila čtvrteční erupce.
Kdy se na naší obloze objeví další polární záře, nejde teď podle Markové přesně říct. "Předpovídá se podle erupce," vysvětlila a doplnila, že na Slunci je stále hodně aktivních oblastí. "Myslím, že se můžeme ještě na nějakou těšit."
