"S magnetickým obalem Země by se měl střetnout ve čtvrtek pozdě odpoledne nebo večer," řekl iDNES Josef Bochníček z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.
Jelikož však mrak nakonec Zemi minul, potvrdila se jeho slova, že střet nebude tak dramatický jako 28. října.
Vysvětlil, že silné zvýšení geomagnetické aktivity se může projevit například tím, že bude na severním horizontu vidět polární záře.
Podle vědců je nynější vlna sluneční aktivity, která trvá už deset dní, nejintenzivnější, jaká kdy byla pozorována. Intenzita erupcí na Slunci je označována písmenem X a příslušnou číslovkou.
Například dvě těsně za sebou jdoucí velké erupce z minulého týdne, které následně způsobily geomagnetické bouře, měly hodnotu X7 a X10 a v neděli následovaly další dvě sluneční bouře o intenzitě X8 a X3.
V pondělí pak přišla na řadu erupce s hodnotou X3 následovaná několika menšími.
|
Erupce na Slunci |
"Myslím, že minulý týden vejde do učebnic dějin jako jedno z nejdramatičtějších období sluneční aktivity, jaké jsme zaznamenali v moderních dějinách," prohlásil Paal Brekke, který spolu řídí projekt pozorování slunečním vesmírným satelitem SOHO (Solar and Heliospheric Observatory).
Výboj z 28. října se však zcela vymkl dosavadním měřítkům a podle vědců mohl dosáhnout síly "dost přes X20". Tím by se stal nejenergičtější sluneční erupcí, jaká kdy byla zaznamenána. Rekord dosud držely erupce z 2. dubna 2001 a z 16. srpna 1989, které dosahovaly úrovně X20.
Velké výboje pocházejí z oblasti slunečních skvrn označované 486, která vznikla na okraji Slunce následkem jeho rotace. Oblast je nyní nejaktivnějším skvrnitým regionem v dějinách vědeckého pozorování Slunce.
Podle Bochníčka vědci v nejbližších dnech podobné erupce neočekávají, protože aktivní oblasti se dostaly za okraj slunečního disku.
