Do škol nastupují stovky pětiletých „géniů“, často už umí číst i psát

Jejich vrstevníci si ještě většinu času hrají, jim už ale byla školka těsná. Do prvních tříd na začátku září nastoupilo i zhruba 750 pětiletých dětí. Podle zkušeností z předchozích let nejmenší prvňáci výuku většinou zvládají. Odborníci však upozorňují, že jen malá část učitelů umí s velmi nadanými dětmi pracovat.

Do prvních tříd v září nastoupilo přibližně 750 pětiletých dětí (ilustrační foto). | foto: Profimedia.cz

Do třebíčské základní školy Na Kopcích nastoupily od předloňského září dvě pětileté dívky. Jedna je nyní ve druhé třídě, jedna ve třetí. "Obě to zvládají naprosto perfektně, jsou velmi šikovné. Když je vidím mezi dětmi, tak zapadly velmi dobře. Kdyby zůstaly ve školce, nic by jim to nedávalo," popisuje zkušenosti ředitelka školy Andrea Byrtusová.

Bez potíží si zvykla na brzký nástup do školy i dvojčata Václava Svobody, který pracuje v domažlické pedagogicko-psychologické poradně a působí i jako krajský koordinátor pro nadané děti. "Kluci zvládají výuku bez problému, studují se samými jedničkami," říká. 

Letos v září podle odhadů ministerstva školství usedlo do lavic přibližně 750 dětí narozených 1. 9. 2006 a později. Přesná čísla budou k dispozici v listopadu. Celkem nastoupilo 104,5 tisíc prvňáků. Loni byla situace velmi podobná, podle mluvčí resortu Jany Holíkové šlo do školy 736 žáků mladších šesti let.

Rodiče by měli školu a učitele znát, radí experti

Odborníci nástup velmi nadaných pětiletých dětí do školy většinou schvalují. "Pokud je dítě opravdu nadané a školka už ho není schopná jakkoliv rozvíjet, není problém nastoupit dřív. S výukou nemívají problémy," říká Václav Fořtík, expředseda Mensy ČR a nyní ředitel Centra nadání, které pomáhá rodičům talentovaných dětí i školám.

Dvouletí ve školkách

Mateřské školy jsou sice určené hlavně pro děti od tří do šesti let, v případě volných míst ale přijímají i ty mladší. V loňském školním roce tvořily děti narozené 1. 9. 2008 a později devět procent (31 355) z celkového počtu. Do školek tak nastoupilo zhruba každé čtvrté dvouleté dítě. Přednost však mají předškoláci. Statistiky k tomuto školnímu roku ještě nejsou k dispozici.

Psycholožka Ivana Smítková, která se také zaměřuje na nadané děti, považuje kromě vysokého IQ za důležité i dobrý zdravotní stav či schopnost zapojit se do staršího kolektivu. "Ohlasy mám od rodičů pětiletých dětí dobré. Jedná se totiž o případy, kdy bylo velmi dobře připravené, do které konkrétní školy půjdou a paní učitelka s tím počítala a byla ochotná s nimi speciálně pracovat," uvádí Smítková. "Jít o rok dřív do školy a nemít toto zjištěné, je hazard," dodává Fořtík.

Nová pravidla pro umístění malých dětí do prvních tříd platí od školního roku 2010/2011. Od té doby můžou do školy děti, které oslaví šesté narozeniny do konce první třídy (před tím jim muselo být šest už do silvestra). Rodiče žáků, kterým bude letos šest mezi zářím a prosincem, museli přinést k zápisu doporučení pedagogicko-psychologické poradny. V případě mladších dětí je povinný i posudek odborného lékaře.

Podle Vlasty Hořánkové z písecké poradny větší část přijatých dětí tvoří ty narozené před silvestrem. "V minulém školném roce jsem doporučila dvě pětileté děti, které byly opravdu nadané a celkově zralé. Zhruba deset jsem odmítla," popisuje koordinátorka Jihočeského kraje pro nadané děti. S kolegy musí řadě rodičům vymluvit nástup žáka do školy, protože například není tak talentovaný, jak si rodina myslí.

Jen část učitelů umí pracovat s nadanými dětmi

Děti sice výuku většinou zvládají, přesto se učitelé někdy potýkají s problémy. Řada pětiletých prvňáků už při nástupu do školy umí číst, psát i počítat a je nutné je zabavit, aby se nenudily a neztratily zájem o výuku. "Stává se, že někteří žáci už na prvním stupni zvládají matematiku druhého stupně. Řeší se to třeba tak, že na tento předmět chodí do vyššího ročníku," uvádí Svoboda.

Rady psychologů využila i Základní škola Švermova ve Žďáru nad Sázavou, kde mají jednoho žáka, který nastoupil v pěti letech. "Zpočátku měl trochu potíže. Nechtěl se začlenit mezi děti. Teď už je to v pořádku," říká učitelka třeťáka Martina Trojánková.

Podle expertů se schopnosti učitelů a škol pracovat s nadanými dětmi velmi liší. "Dítě má právo se rozvíjet a vzdělávat do té míry, do jaké je schopno. Hodně učitelů to dětem umožní, ale drtivá většina ne. To platí obecně, ale u nadaných dětí se to projevuje o to víc," upozorňuje Fořtík.

Zlepšit péči o nadané děti a podchytit talent u více žáků se snaží projekt Perun, který loni v září spustil Národní institut dětí a mládeže při ministerstvu školství. V několika krajích například vznikla vzdělávací centra pro učitele. Na nedostatečnou práci škol s potenciálem dítěte upozorňuje i aktuální průzkum společnosti Scio (více zde).