"To, že je někdo veden jako důvěrník nebo je veden jako kandidát tajné spolupráce, ještě neznamená, že donášel," řekl ČT mluvčí Archivu bezpečnostních složek Reichl.
"Pro posouzení činnosti jednotlivých registrovaných osob je nutné prostudovat jejich svazky a spisy, pakliže se dochovaly. Tuto možnost mají jednotliví badatelé poté, co si o tyto archiválie zažádají a pracovníci Archivu bezpečnostních složek prověří, jestli se dokumenty dochovaly," uvedl v tiskové zprávě zástupce ředitele Archivu bezpečnostních složek Martin Pulec.
. vyhledávání v evidenčních záznamech |
Poslanec Bartoš označuje záznam v archivech za absurdní nesmysl. "Mám negativní lustrační osvědčení, nikdy jsem se v žádných bezpečnostních složkách nepohyboval," řekl pro iDNES.cz.
Podobně se k záznamu staví i Juraj Raninec. "Rovněž mám negativní lustrační osvědčení a považuji to za hloupost. Pokud si mé jméno zapsal nějaký důstojník, tak o tom nevím, já sám jsem nic nepodepisoval. Mám čisté svědomí," řekl iDNES.cz Raninec.
Bývalý reprezentant ve skocích na lyžích Pavel Ploc přiznal, že kvůli výjezdům do zahraničí byl on i jeho kolegové z Dukly Liberec pod neustálým dohledem vojenské kontrarozvědky. Jakoukoliv vědomou spolupráci ale popřel, uvedla ČTK.
Spolupráci popřel také občanskodemokratický poslanec Tomáš Hasil.
V minulosti byl za spolupracovníka Státní bezpečnosti, respektive vojenské kontrarozvědky, která pod StB spadala, označen také poslanec Evžen Snítilý (ČSSD). Spolupráce s ní byla také uváděna jako důvod jeho zhroucení při letošní prezidentské volbě. - čtěte Za zhroucením Snítilého mohla být jeho minulost v StB
V případě znojemského senátora Milana Špačka (KDU-ČSL), jehož jméno se v souvislosti s archivy StB objevilo také už dříve, rozhodl soud, že nešlo o vědomou spolupráci. - čtěte Senátor Špaček podle soudu s StB nespolupracoval
. Archiv bezpečnostních složekArchiv bezpečnostních složek zveřejnil pomocné registrační protokoly komunistické vojenské kontrarozvědky v pátek. Databáze zahrnuje celkem 309 protokolů, které obsahují záznamy zhruba o 140 tisících lidech. V protokolech se nacházejí údaje o osobách, o něž se součásti vojenské kontrarozvědky po celém Československu zajímaly. Nejstarší ze zveřejněných protokolů pochází z roku 1954, nejmladší je z roku 1989. Jednotlivé osoby lze v databázi vyhledávat podle jejich příjmení. |
