Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Praze po nás stříleli z kulometů, líčí ruský dokument srpen 1968

  9:33aktualizováno  12:40
Varšavská smlouva bránila sovětské spojence před „agresivním“ NATO a sovětská invaze do Československa v srpnu 1968 byla nutná, protože se v zemi chystal ozbrojený převrat. Alespoň podle nového dokumentu, který odvysílala ruská stanice Rossija 1. Čeští historici film považují za ukázku novodobé ruské propagandy.

Sovětský tank u Národního muzea v Praze, srpen 1968 | foto: Jovan Dezort

„Stříleli po nás shora z kulometů,“ tvrdí ve snímku před budovou Národního muzea v Praze bývalý komunistický poslanec ruské Státní dumy Jurij Sinělščikov, který se invaze účastnil jako četař spojovacího praporu. 

Jeho vzpomínky na „palbu z ručních kulometů a automatických zbraní po sovětských vojácích v shora otevřených transportérech“ a „hořící tanky“ jsou prostříhány se sovětským propagandistickým filmem z roku 1969 "Československo, rok zkoušek“, ve kterém v pražských ulicích hynou potomci osvoboditelů z května 1945.

Snímek údajně zachycuje „odtajněné stránky“ dějin vojenského paktu Sovětského svazu a jeho satelitů. Odpovědnost za „události roku 1968“ film přičítá pražské opozici a její „úderné síle“, Klubu 231. Členy organizace, která ve skutečnosti sdružovala politické vězně komunistického režimu a po srpnové invazi byla zakázána, byli podle Sinělščikova odsouzení esesáci, fašisté a kolaboranti. Podle snímku nešlo o žádné opozičníky, ale spíše o „žoldnéře“.

„NATO se chystalo vtrhnout do Československa, do Prahy. Byly tam už připravené jednotky,“ tvrdí ve snímku poslední náčelník štábu sil Varšavské smlouvy Vladimir Lobov z let 1989-90, který se invaze v roce 1968 zúčastnil jako kapitán. Jeho tankisté podle filmu obsadili pražské mosty, ministerstvo vnitra, generální štáb a další klíčové pozice.

„Přátelská pomoc“

Tyto akce vysvětluje ve snímku ruský „výzkumník dějin Varšavské smlouvy“ Vladimir Bruz jako důsledek „socialistického internacionalismu“, který stanovoval „povinnost poskytnout příteli pomoc a podporu v případu ohrožení socialistických výdobytků“. A podle ruské televize „je nesporným faktem, že se v Praze chystal ozbrojený převrat“.

Fotogalerie

Podobná jsou i tvrzení převzatá ze sovětských filmů „Československo, rok zkoušek“ a „Odpor nepřátelům socialismu“: hranice se západním Německem byla dokořán, v Československu bylo 368 tisíc západních Němců, v Praze a dalších městech se našly tajné sklady zbraní, „s jejichž pomocí chtěli nepřátelé československého lidu vytvořit situaci beztrestného teroru a dovést věci k ozbrojeným srážkám a krveprolití“.

„Podle svědectví očitých svědků se všechny akce proti vstoupivším vojskům odehrávaly jen v centru Prahy. Na jejím okraji a na venkově obyvatelstvo vyjadřovalo podporu akcím Varšavské smlouvy,“ uvedla televize. A Lobov zavzpomínal na české pivo a následné bratření, na které v životě nezapomene.

„Situace vzniklá v Praze v roce 1968 ohrožovala celý blok socialistických zemí, a proto konaly společně - s výjimkou Albánie,“ uzavřela Rossija 1 kapitolu „pražské krize“. Aniž se zmínila například o odporu rumunského vůdce Nicolae Ceaušeska vůči invazi.

Návrat k sovětské propagandě, soudí český historik

Podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřicha Tůmy je film „pozoruhodným návratem k nejzprofanovanějším metodám sovětské propagandy, jimiž se Moskva v roce 1968 pokoušela obhajovat intervenci“. Ta podle mezinárodního práva nebyla ničím jiným než nevyprovokovanou agresí proti suverénnímu státu, upozornil historik.

„Je nemožné si neklást otázku, co tento obrat a návrat k dávným metodám dezinterpretací dějin znamená. Vždyť od intervence se ve své době jasně distancovali Michail Gorbačov, Boris Jelcin i Vladimír Putin. Také celá plejáda ruských historiků...,“ řekl v reakci pro ČTK Tůma. Takový nepřijatelný přístup ruské televize nelze podle něj než pranýřovat.

Britové ukázali část Mitrochinova archivu, včetně tajemství srpna 1968

Mitrochinův archiv je k nahlédnutí v archivu Univerzity v Cambridge (7. 7. 2014).

Mitrochinův archiv je k nahlédnutí v archivu Univerzity v Cambridge (7. 7. 2014).

Podle Tůmy film opakuje mnohokrát vyvrácená tvrzení o přípravě ozbrojeného převratu a skladech zbraní, jež sovětská vojska objevila (ve skutečnosti šlo o sklady zbraní Lidových milicí) nebo o přípravách NATO k aktivnímu zásahu v Československu. Západ se po celou dobu „československé krize“ choval naprosto pasivně, připomněl.

„Na ruském přístupu je dobře vidět, jak efektivní může být propaganda, která trvá více než 40 let. A pro nás je to především další příklad toho, jak důležité je mít demokratickou společnost s nezávislou historickou reflexí,“ komentovala francouzská historička a politoložka Muriel Blaiveová z Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze.

Jelcin invazi odsoudil, Putin byl vyhýbavý

Rusko se pravidelně ohrazuje proti „přepisování dějin“, tím ale míní především zpochybňování vlastní interpretace dějin a především sovětských zásluh o vítězství nad nacistickým Německem.

Někdejší ruský prezident Boris Jelcin za návštěvy Prahy v roce 1993 srpnovou invazi do Československa odsoudil jako nepřípustnou. Dodal ale, že demokratické Rusko nenese v této věci žádnou odpovědnost, protože vina padá na bývalé vedení Sovětského svazu.

Jelcinův nástupce Vladimir Putin v Praze 2006 uznal morální odpovědnost Ruska za vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. „Neneseme žádnou právní odpovědnost, ale mravní odpovědnost tady je,“ řekl tehdy Putin na tiskové konferenci.

Naproti tomu bývalý nejvyšší představitel SSSR Michail Gorbačov se o srpnu 1968 během návštěvy Prahy v roce 1987 nezmínil, ačkoliv to mnozí očekávali. Později prohlásil, že ho to mrzelo, ale že politické okolnosti to tehdy ještě nedovolovaly.

Podívejte se na dokument o srpnu 1968 ruské televize Rossija 1.

Autoři: ,


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.