Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Britové ukázali část Mitrochinova archivu, včetně tajemství srpna 1968

  10:46aktualizováno  15:24
Británie veřejnosti zpřístupnila první část dokumentů, které před dvěma desítkami let propašoval z Ruska někdejší agent sovětské tajné služby KGB Vasilij Mitrochin. Takzvaný Mitrochinův archiv obsahuje také informace o akci, kterou sovětská tajná služba v Československu roku 1968 nasadila k potlačení Pražského jara.

Mitrochinův archiv je k nahlédnutí v archivu Univerzity v Cambridge (7. 7. 2014). | foto: AP

Mitrochinův archiv, který je podle britských historiků vůbec nejdůležitějším vyneseným zdrojem zpravodajských informací, podrobně popisuje aktivity KGB a přináší seznam jejích agentů.

Spisy, které dlouholetý pracovník sovětské rozvědky vynesl z Ruska při svém útěku v roce 1992, jsou od pondělí k nahlédnutí v archivu Univerzity v Cambridge.

Dokumentují praktiky KGB v západních zemích i ve státech bývalého komunistického bloku včetně tehdejšího Československa. Uvádějí jména agentů, rozkrývají jejich sabotážní akce a způsoby získávání spolupracovníků.

Pražské jaro mělo zhatit patnáct agentů, vyplývá z dokumentů

Soubor obsahuje například informace o akci s krycím názvem Progres, kterou tehdejší šéf KGB Jurij Andropov namířil proti reformnímu hnutí v Československu na jaře 1968.

Podle jednoho z dokumentů Andropov přikázal vybrat patnáct zkušených agentů - nelegálů a připravit je k práci v Československu. Agenti Efrat, Gurev, Jevdokimo, Gromov a Sadko měli proniknout mezi "reakcionářské kruhy", tedy redaktory a studentské vůdce a zjistit jejich konkrétní plány.

Ostatní agenti měli podle zveřejněných dokumentů plnit "speciální úkoly". Do Československa měli odcestovat nejpozději do 12. května 1968. Každý agent během svého pobytu v Československu dostával každý měsíc 300 dolarů, KGB mu navíc proplácela náklady na ubytování a dopravu (na jeden z dokumentů se můžete podívat zde).

Nespolehliví opilci

Britská média si všímají především dosud neznámých zjištění o takzvané Velkolepé pětce. Pětici studentů Univerzity v Cambridge sovětská tajná služba naverbovala ve 30. letech a později díky jejich postavení získala řadu tajných materiálů.

Velkolepá pětka

Zmizel do Ruska a upil se. Odtajněna nahrávka špiona z Cambridge

Dokumenty z tzv. Mitrochinova archivu nyní ukázaly, že Sověti nejméně dva členy této skupiny považovali za nespolehlivé opilce. Guy Burgess byl podle agentů KGB "neustále pod vlivem alkoholu". V jednom z hlášení do Moskvy připomněli příhodu, kdy tento britský diplomat cestou z hospody vytrousil složku s dokumenty, které ukradl na ministervu zahraničních věcí.

Další diplomat Donald Maclean, který Sovětům předal stovky dokumentů o atomových zbraních, zas podle odtajněných dokumentů nedokázal udržet tajemství. Svému bratrovi a jednomu ze svých milenců údajně v opilosti prozradil, že je sovětským agentem.

„Dal byste si šálek čaje?“

V Británii již v roce 1999 způsobila senzaci kniha historika Christophera Andrewa vycházející z Mitrochinových dokumentů, která přinesla mimo jiné odhalení britské státní zaměstnankyni Melity Norwoodové. Ta jako agentka KGB dlouhá léta předávala Moskvě informace o britském jaderném programu a byla podle autora nejvýznamnější agentkou v cizí zemi, jakou kdy sovětská tajná služba získala ke spolupráci.

Fotogalerie

Mitrochin se materiály během rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažil podle agentury AP nejprve nabídnout americkému velvyslanci v jedné z pobaltských zemí, byl však odmítnut.

Při pokusu na britské ambasádě mu však prý jeden z diplomatů po krátkém rozvažování řekl: „Dal byste si šálek čaje?“, zatímco nechal dokumenty prozkoumat experty. Tento moment podle historiků změnil jeho život a dal světu nahlédnout do jednoho z nejcennějších zdrojů informací o praktikách KGB.

Na základě dřívější dohody s nyní již zesnulým Mitrochinem dnes Británie zpřístupnila 19 z celkového počtu 33 složek s jeho strojopisnými záznamy v ruštině, které jsou ode dneška pro veřejnost k nahlédnutí v archivu v Cambridge. Jeho ručně psané poznámky v sešitech zůstávají tajné.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.