V Česku vznikají romská ghetta

  • 201
Komunální politici se čím dál častěji snaží vystěhovat romské rodiny za hranice svého města. A jejich taktika má úspěch. Zatím. Je to problém, který se zatím vyvíjí nenápadně. Za několik let může přerůst do těžko řešitelných rozměrů. Po celé zemi vznikají etnická ghetta, naplněná převážně sociálně slabými Romy.

"Je to velmi vážný problém, na nějž stále upozorňujeme," říká Roman Krištof, šéf Rady vlády pro záležitosti romské komunity. "Z různých zdrojů i vlastních poznatků dnes víme zhruba o dvaceti případech. Stát ale nemá prakticky žádné nástroje, jak tomu zabránit, děje se to v rámci platných zákonů."

Radnice čím dál většího počtu českých měst se snaží dostat Romy, obvykle kvůli dluhům na nájemném, z obecních bytů a odstěhovat je pokud možno za hranice svého města. Nové domovy jsou často v ještě nuznějším stavu než původní byty a životní podmínky romských rodin se stále zhoršují.

Nikdo z komunálních politiků se stěhováním Romů nechlubí. Mladá Boleslav se v poslední době zbavila více než stovky rodin ze čtyř činžáků tak, aby si neušpinila ruce. Domy lacino prodala podnikateli, který romské rodiny vystěhoval do zchátralých baráků na venkově a prázdné činžáky pak se ziskem prodal zpět městu. "Město žádné romské rodiny nevystěhovalo," tvrdí starosta Mladé Boleslavi Jaroslav Polívka.

Podle Jana Černého ze společnosti Člověk v tísni používají komunální politici všechny možné způsoby, jak se Romů zbavit. Zdánlivě jednoduché řešení nese do budoucna nemalá rizika: "Děti, které vyrostou v takovém prostředí, mají velmi blízko k drogám a kriminalitě," varuje Černý. "Uvidíme za deset let."

Ghetta se mohou stát časovanou bombou
Když tu myšlenku před pěti lety poprvé vyslovil tehdejší senátor Zdeněk Klausner (ODS), vypuknul skandál. Jeho nápad vystěhovat Romy, většinou sociálně slabé a mezi většinovou populací nepříliš oblíbené sousedy, za hranice českých měst se ale ujal a za svůj jej přijala řada českých starostů.

Ti dnes přešli od slov k činům. "Komunální politici využívají všechny dostupné nástroje na to, aby Romy ze svého města dostali," říká Jan Černý, ředitel terénních programů Společnosti Člověk v tísni. "Byť jde většinou o zákonné postupy, uplatňují je na lidech, kteří se neumějí bránit."

Jeho slova podporuje i výzkum, který pro českou vládu vypracovala loni na podzim agentura Socioklub a která vyznívá velmi varovně: Českem podle ní pomalu postupuje "prostorová etnická segragace". A ačkoliv starostové většinou tvrdí, že se jen snaží zajisit "náhradní ubytování" pro dlužníky na nájemném (a mezi nimi nejsou jen Romové), ve skutečnosti všichni vědí, o co jde: o snahu zbavit se Romů, jejichž většina patří k sociálně nejslabším skupinám obyvatelstva. N

ázory většiny obyvatel ukazují i průzkumy veřejného mínění: podle agentury STEM si Roma jako svého souseda nepřeje devadesát procent Čechů. "Obce dělají a budou dělat to, co odpovídá většinovým zájmům jejich občanů," píše se ve studii Socioklubu.

"Naprostá většina obyvatel nechce bydlet s Romy, obce na toto přání reagují a vznikají enklávy a ghetta." Tedy: na jednom místě se ocitnou obvykle ti vůbec nejslabší příslušníci jednoho etnika, navíc vytržení ze svých tradičních vazeb.

Roman Krištof z Rady vlády pro záležitosti romské komunity nepokládá rasismus za jediný důvod romských přesunů. "Jde také o racionální ekonomické motivy, města se jako dobrý hospodář snaží využít lukrativní objekty v centrech měst," míní Krištof. Jenže to koncekonců na situaci nic nemění.

"Snažíme se se starosty jednat a vysvětlovat. Víc dělat nemůžeme," říká Roman Krištof "Vysvětlujeme, že je nutné, aby nebydleli zcela izolovaně, že je třeba nutné, aby se děti mohly dostat do školy."

Ze zkušenosti sociálních pracovníků je ale zjevné, že se takové věci často nedaří: "Pomohlo to městu i jeho obyvatelům, ale situace dětí, které máme na starost, se zhoršila," říká Věra Palounková ze sociálního odboru mladoboleslavského okresního úřadu. Právě radnice Mladé Boleslavi vystěhovala nedávno z města více než sto rodin.

Frustovaná mladá generace, vyrůstající v ghettech, se přitom může v budoucnu stát těžko zvládatelným problémem: "Známe to už z praxe. Takové děti mají jen malou šanci nespadnout do drog a kriminality," říká Krištof. Takový vývoj může mít ale neblahý vliv nejen na pověst země a na život jejích obyvatel, ale v budoucnu i na státní kasu.

"Nevyhnutelná náprava tohoto procesu bude budoucnu mnohem nákladnější než jeho zastavení a korekce v současnosti," stojí ve zprávě Socioklubu. Stát prozatím vyčlenil na řešení v nejhorších oblastech deset milionů korun: na rok tak zaplatí práci a náklady sedmi lidí, projek Člověka v tísni zaměstnává třicet čtyři terénních pracovníků.

Jak se města zbavují Romů

 Vystěhovat Romy z vlastního území se před časem pokusila například radnice západočeského města Sokolov. Obyvatele místního, převážně romského sídliště chtěla přestěhovat do domu v sousední obci Svatava. Svatavské zastupitelstvo se postavilo proti a tím pokus sokolovské radnice zmrazilo.

Romy na svém území nechtěla ani radnice v Dolních Beřkovicích na Mělnicku. Město koupilo asi třiceti Romům dům v obci Střížovice na Litoměřicku a přestěhovalo je do něj. Radnice Snědovic (pod které Střížovice spadají) namítá, že se tak zmíněná obec zbavila na jejich úkor problémových obyvatel. Sami Romové si stěžují, že je radnice v Dolních Beřkovicích podvedla. Dům jim sice věnovala, ale obydlí, které je ve velmi špatném stavu, a navíc není vedeno jako obytné, jim předem neukázala.

Na konci léta 2000 zaregistroval sociální referát Okresního úřadu v Chomutově desítky nových romských rodin, které přišly z jiných měst. Romové si v Chomutově koupili levné byty za peníze, které většinou dostali od majitelů domů ve městech, kde je po nich velká poptávka. Podmínka byla jednoduchá: aby se odstěhovali z atraktivních městských center.

 V dubnu 2000 koupila radnice v Nové Pace dům v Ústí nad Labem, do něhož se chystala umístit soudně vystěhované romské neplatiče nájemného. Jednání novopacké radnice se ovšem nezamlouvalo ústeckému magistrátu. "Nelíbí se nám, že jedna radnice vytváří podmínky pro ubytování svých občanů v jiném městě," zformuloval svoje obavy před novými sousedy náměstek primátora Tomáš Jelínek. Romové nakonec do Ústí odmítli odjet a raději se nastěhovali ke svým příbuzným v Nové Pace.

 Do okolních obcí přestěhovalo své Romy také město Prostějov. Několik tamních romských rodin dostalo od města výhodné půjčky na koupi domů na vesnicích. Občané přilehlých obcí Dobromilice a Nezamyslice sepsali proti nechtěným sousedům petici, ale tamní starostové stěhování nezabránili.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video