Radnice vystěhuje dům hrůzy

Žižkov - Soudní exekutor začne s policejním doprovodem už v pondělí řešit situaci v žižkovském domě, z nějž se do okolí šíří strach. V Roháčově ulici 107 vyklidí první byt. Na ulici pravděpodobně skončí třicetiletá Romka Zuzana Demeterová se svými pěti dětmi. "Další byty budou následovat, protože je to pro nás zdaleka nejproblémovější dům," tvrdí mluvčí Prahy 3 Petr Blažek.

"Všude okolo žijí slušní lidé a ti se musí smířit například s tím, že zdejší neplatiči nájemného vyhazují na společný dvůr průměrně čtyři velkokapacitní kontejnery odpadků každý měsíc," upozorňuje.

Dokonce i sami problémoví obyvatelé uznávají, že je život v jejich domě nebezpečný. "Hlavně proto, že se na chodbách scházejí feťáci a ti všechno likvidují," hájí se Demeterová.

O kritické situaci v domě svědčí i slova jejího devítiletého syna Lukáše. Vypravuje například, jak si jeho kamarád nedávno zabodl na dvoře do ruky použitou injekční stříkačku. Mnohokrát byl také svědkem rvaček.

Radnice Prahy 3 se rozhodla nastěhovat do domu policisty. "Zabijeme dvě mouchy jednou ranou," vysvětluje Blažek. "Do bytů se po rekonstrukci nastěhují mladí policisté a ti zaručí bezpečnost."

Obyvatelé domu, v němž teče voda pouze na chodbě a elektřinu má většina domácností napojenou nelegálně, mají z blízké budoucnosti strach. Demeterová už balí svůj majetek. "V pondělí tu nesmím být, sociální pracovníci by mi vzali děti," bojí se. Zatím neví, kam půjde, a zlobí se, že nedostala novou šanci.

"Její nářky jsou srdceryvné, ale v minulosti už jsme ji vystěhovali ze dvou bytů," oponuje Blažek. "Potřetí slibovala, že bude vzorná, ale ačkoliv měla v Roháčově ulici nájemné okolo tří set, má nyní více než třicetitisícový dluh."

V příštích měsících má vyklízení bytů pokračovat. "Těší mě, že obyvatelé z okolí rozhodnutí o rekonstrukci bytů pro policisty uvítali," říká ředitel policie v Praze 3 Jiří Neuwirth. "Policisté žijící mezi lidmi jsou nejlepší prevencí kriminality."

Romky hrozí: Své děti nedáme!

Z činžáku v Roháčově ulici jde strach. Například nedávná reportáž v tisku začínala těmito slovy: "Nenávistné zasyčení ze tmy schodiště: ‚Vypadni, šmejde, nebo tě bodnu jehlou,‘ zmařilo večerní pokus o návštěvu tohoto domu..."

Ale stačí překonat obavy a vkročit do chodby mediálně nejznámějšího domu hrůzy v Praze. Hned je jasné, že situace ve skutečnosti hororová není. Na schodišti je sice nepořádek, páchne tu moč, schránky jsou vypáčené a ze dvora je smetiště. Ale v malých bytečcích se žije vcelku normálně: večer hraje televize a někde se vaří večeře.

Děti se chystají do ústavu
Převážně Romové polehávají v postelích a pozorují nahé, hrající si děti. A o své situaci hovoří ochotně. "Pojď dovnitř," říká třicetiletá Zuzana Demeterová. "Nevím sice, co tu chceš, ale mně už stejně nepomůže ani svěcená voda."

Ona už to ví - ten jeden pokojík, ve kterém s pěti dětmi žije, jí dlouho patřit nebude. Začátkem týdne ho v policejním doprovodu přijde vyklidit exekutor. Svou situaci si Demeterová dobře uvědomuje: "Pokusím se to tu do neděle vyklidit, aby byt zůstal prázdný, ale kam půjdu, to nevím." Muže má ve vězení, neplatil bývalé partnerce alimenty.

I děti už vědí, co je příští týden asi čeká. "Ústav," přikyvuje třeťák Lukáš. Sám hned nabízí řešení: "Měli by nám dát novou šanci." Tato exekuce však bude bez náhrady - Demeterová je notorická neplatička.

Obyvatelé v domě jsou bez peněz. Většina z nich kdysi vypáčila dveře, aby se dostala do prázdných bytů, ale Demeterová je tu legálně, prostě jen přestala platit nájem. "S tolika dětmi už jsem na nájem neměla. Jasně, byla to chyba, ale víš, co mě štve? Nikoho nezajímá, že teď skončíme venku na ulici."

"Sociálku zabiju!"
Působí klidně i ve chvíli, kdy několikrát opakuje svoje plány na příští týden. "Kdyby mi vzali děti, tak si automaticky beru drožku, jedu na Nuselák a skáču." A po chvíli ticha dodává: "My to máme v krvi, nad takovou věcí přemýšlíte jen vy, bílí."

Radnice vyhlásila, že se brzy bude vyklízet i další byt. Která bude druhá vystěhovaná rodina, o tom se v domě zatím spekuluje. "Asi Holubová ze čtvrtého," shoduje se dvojice žen na chodbě.

I Anna Holubová otevírá dveře do jednopokojového bytečku. Je tu hrozné horko, Romové v Roháčově ulici téměř nevětrají. "Zůstanu tu až do konce, pořád věřím, že zrovna já bych odejít nemusela," říká. Rozhodně nežije v holobytu, má televizi, kvalitní rádio, po zdech obrázky. I ona je matkou pěti dětí. "Jestli na ně šáhnou, tak tu sociálku zabiju," varuje. Nemá, kam by z domu šla.

Policie tuší, že vyklízení bude velmi dramatické. Je to půl roku, kdy v Roháčově zažili děsivou scénu. Místní dealerka drog vyhrožovala, že své dítě vyhodí z okna a nakonec spáchá sebevraždu. Příčinou scény byla právě snaha soudního vykonavatele odebrat jí dítě.

V hospodě přímo vedle problémového domu se vyklízení bude zapíjet tvrdým alkoholem. "Vy jste tam byl na návštěvě? A vyšel jste živej?" děsí se mladá hostinská. "Kéž by byl od těch lidí pokoj, jsou to feťáci, dělají bordel a my už je sem na pivo ani nepouštíme," rozčiluje se.

Činžovní dům v Roháčově ulici 107 obývají hlavně neplatiči. Exekutoři začnou brzy některé byty vyklízet a po rekostrukci se v nich zabydlí mladí policisté. (28. února 2002)

Mnozí obyvatelé domu udržují v bytech pořádek a o děti se starají vzorně. "Tenhle dům devastují hlavně feťáci, kteří se do něj stahují," vysvětlují. (28. února 2002)

Mnozí obyvatelé domu udržují v bytech pořádek a o děti se starají vzorně. "Tenhle dům devastují hlavně feťáci, kteří se do něj stahují," vysvětlují. (28. února 2002)