V Bruselu a Nice se rozhodne i o vstupu ČR do Evropy

Řada zemí střední a východní Evropy včetně České republiky sleduje zasedání ministrů zahraničí Evropské unie v Bruselu, kde se začalo jednat o reformě institucí a návrhu na rozšíření unie. Pokud reformu odsouhlasí navazující summit šéfů států a vlád EU v Nice, který bude trvat od čvrtka do soboty, kandidátské země mají zelenou ke vstupu do unie. Pokud by ovšem summit v Nice reformu, která je podmínkou pro přijetí nových zemí, neschválil, jednání kandidátských zemí o vstupu se mohou odsunout na neurčito.

Kde vznikly obavy, že reforma skončí fiaskem?
Po deseti měsících mezivládní konference se ve dvou klíčových otázkách nijak nepokročilo. Dokonce i předseda Evropské komise Romano Prodi prohlásil, že členské státy unie stále hájí své národní zájmy a nemají zatím vůli přijmout kompromis.

Jelikož všechny možnosti vývoje mezivládní konference a tím také konce summitu v Nice jsou otevřené, obávají se někteří, a hlavně politici v Bruselu, krachu reformy institucí nebo špatné dohody. "To vše by potom mohlo způsobit potíže při rozšiřování," sdělil zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Jak by neschopnost reformy mohla ohrozit rozšíření?

Jaká reforma by byla nejvýhodnější pro ČR?

Pro ČR by bylo dobré, kdyby měla podmínky stejné jako srovnatelné země - Portugalsko, Belgie... Měli bychom mít jednoho komisaře hned po vstupu a 8-10 rozhodovacích hlasů.

Neschopnost unie reformovat se by měla bezprostřední psychologický dopad. Pokud nedojde k dobré dohodě, bude se psát, že národní zájem převážil nad hlavním cílem EU, jímž je právě rozšíření. Unie věděla, že za dva roky chce ukončit rozhovory s kandidátskými státy, věděla, že za tři roky by už první z nich měl být členem unie a přesto nenašla žádný kompromis. "Tato psychologická rovina se může promítnout do vstupních rozhovorů, do vůle, do podpory rozříření ze strany obyvatelstva EU," vysvětlil Milan Fridrich.

Čeho se týká reforma institucí?
Klíčové jsou zejména tři oblasti:
1) Musí se projednat počet komisařů poté, co se unie rozšíří.
2) Bude se jednat o omezení práva veta při společném rozhodování.
3) Na programu bude otázka přerozdělení hlasů v rámci unie mezi státy patnáctky.

Pokud mezivládní konference skončí špatně, bude muset být nová. Už dnes se ozývají hlasy, že další by byla v roce 2004 a na ní by se měly otevřít věci jako evropská ústava. Není zaručeno, že mnozí budou žádat, aby se s rozšířením počkalo až na tuto konferenci.

Několik členů patnáctky se už vyslovilo pro rozšíření
Podle prvních zpráv ze zasedání se zejména Británie, Švédsko, Dánsko, ale i Německo vyslovily pro co nejambicióznější závěry v Nice ohledně rozšíření. Německý ministr Joschka Fischer podle diplomatického zdroje řekl, že nemá cenu pořád opakovat, že se milujeme. Chápe prý frustraci některých kandidátů, kterým unie slibuje sňatek už 10 let.

Německo, Británie, Švédsko, Belgie a Irsko podpořily návrh, aby usnesení o rozšíření obsahovalo odkaz na summit v Göteborgu v červnu 2001, údajně jako na další etapu, kdy se má Evropská rada (summit EU) do hloubky zabývat rozšířením. Jeho stoupenci mezi členskými státy v čele se Švédskem slibují, že právě v Göteborgu by měly členské státy stanovit termín ukončení přístupových rozhovorů s nejlepšími kandidáty, případně je i vyjmenovat.

Ministři dále debatují o návrzích usnesení pro Nice týkajících se společné bezpečnostní a obranné politiky EU včetně jejích vztahů s NATO a s evropskými členy NATO a kandidáty členství v EU, kteří nejsou v unii.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video