V ekologii unie republiku vesměs chválí

Pokud by Evropská komise hodnotila pokrok v přijímání evropských norem pouze v ekologii, je české ministerstvo životního prostředí přesvědčeno o tom, že by republika neskončila v poli poražených jako v ekonomické oblasti. Jan Dusík, vedoucí oddělení pro vyjednávání s Evropskou unií odhaduje, že by se země umístila na třetím až čtvrtém místě za Slovinskem, Kyprem a možná Estonskem. Za Českem by podle něj skončilo Polsko a Maďarsko.

Žádosti o odklad - termín splnění požadavku

1) Republika nebude recyklovat dostatečné množství odpadů - 2005

2) Republika nestačí přeregistrovat evropskou síť ekologicky významných lokalit Natura 2000 - 2005

3) Ve vodě stékající ze zemědělských ploch bude příliš dusičnanů - 2006

4) V pitné vodě nebudou monitorovány všechny požadované látky - 2006

5) Podniky nesplní limity na vypouštění škodlivin (například těžkých kovů) do řek - 2008

6) Ne všechny obce nad dva tisíce obyvatel budou mít čistírnu odpadních vod - 2005

7) Nové podniky nesplní požadavek, aby používaly dostupnou technologii, která je nejšetrnější k životnímu prostředí - 2012

Naproti tomu v ekonomické oblasti Prahu všechny výše zmíněné země předstihly.

"Mám z toho poměrně slušný pocit," uvedl o letošní hodnotící zprávě Evropské komise ministr životního prostředí Miloš Kužvart, podle něhož je patrné, že od loňska nastal v přípravách na členství v unii v ekologii ke zřetelnému pokroku.

Česko odmítá známku Evropské unie za ekonomiku

Evropská komise například kladně hodnotí, že Česko jako první z kandidátských zemí vypracovala takzvaný Implementační plán pro oblast životního prostředí, což je přesný harmonogram příprav pro vstup do unie. Komise rovněž ocenila, že republika myslí i na to, aby nové zákony, které odpovídají evropským normám, byly také naplňovány. Například Česká inspekce životního prostředí, která na dodržování ekologických zákonů dohlíží, byla letos posílena o 86 zaměstnanců. Ti budou podle vedení inspekce nasazeni především v terénu.

Komise vyzvala českou vládu, aby minimálně udržela současné investice do ochrany životního prostředí. Vláda, obce a podniky dávají každoročně na ekologii zhruba 2,5 procenta hrubého domácího produktu, což je přibližně miliarda EUR (35 miliard korun).

I přes znatelný pokrok má Brusel stále připomínky k přijímání některých zákonů. Chválí sice republiku za nový zákon o geneticky modifikovaných organismech či zákon o prevenci průmyslových havárií, na druhou stranu jí vyčítá, že dosud nebyly schváleny nové zákony na ochranu vod a ovzduší, nový zákon o posuzování vlivu staveb na životní prostředí a zákon, který nově upraví nakládání s odpady.

"Většina zákonů je už projednávána v parlamentu," řekl Jan Dusík z ministerstva životního prostředí. Ministr Kužvart dodal, že všechny požadované legislativní normy budou schváleny do konce roku 2002. Zároveň poznamenal, že problém může být jejich uplatňování v praxi. "Máme toho ještě hodně před sebou," řekl Kužvart.

I kdyby se republika ve svých přípravách na vstup do unie ode dneška začala soustředit jen na oblast životního prostředí, nestihla by všechny ekologické požadavky splnit do konce roku 2002. Proto žádá Brusel o celkem sedm odkladů, z nichž čtyři se týkají ochrany vod.