Zpravodajskými agenturami se v pondělí mihla zpráva, že v ulicích Oše po přestřelce zahynuli dva lidé. Jen chvíli potom vytáčím číslo slovenského diplomata, který je velvyslancem OSN v Biškeku
"Zítra se chystám do města Oš. Tedy pokud to bezpečnostní situace dovolí," říká na úvod Miroslav Jenča. Jeho úkoly jsou jasné. Přímo na místě musí zajistit plynulejší předávání humanitární pomoci OSN.
Jak vypadá situace v Kyrgyzstánu v tuto chvíli? Zlepšila se od minulého týdne?
Situace je určitě lepší než byla v těch nejkrvavějších dnech, kdy zemřelo mnoho lidí. Teď už se do ulic vrací život, začaly fungovat některé obchody a částečně i doprava. Dnešní přestřelka ale svědčí o tom, že situace zdaleka není stabilizovaná.
MIROSLAV JENČASlovenský diplomat Miroslav Jenča byl až do roku 2008 ředitel kanceláře slovenského ministra zahraničí. Pak se stal náměstkem generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna. Zastává funkci ředitele Regionálního centra OSN pro preventivní diplomacii ve Střední Asii se sídlem v Turkmenistánu. Po dubnových nepokojích ho šéf OSN vyslal do Kyrgyzstánu. Má pomoci s řešením zdejší politické krize. |
Informace mám z první ruky a situace se nedá označit za humanitární katastrofu. Podmínky jsou složité, ale humanitární pomoc přichází těm, kteří ji potřebují. Teď jde především o potraviny, zdravotnické potřeby nebo přístřešky. Řešíme i problémy. Například Uzbekové nechtěli vodu, protože se obávali, že je otrávená.
Dočasná prezidentka Rosa Otumbajevová prohlásila, že obětí může být desetkrát více, než uvádí oficiální čísla. Co může za tak prudký nárůst?
Oficiální čísla, jež se poskytovala zpravodajským agenturám, byli mrtví, kteří byli identifikovaní a oficiálně registrovaní. Jenže při konfliktu zahynulo mnoho lidí bez možnosti, aby je úřady mohly identifikovat. Podle muslimských tradic navíc především Uzbeky musí pochovat do setmění toho samého dne, kdy zemřeli.
A může se tedy konečné číslo vyšplhat až ke dvěma tisícům?
To je těžko říct. Myslím, že i dočasná prezidentka Otumbajevová číslo jen odhaduje.
Mezietnický konflikt zažehla provokace
Co podle vás zažehlo násilí? Je to opravdu jen etnický konflikt?
Podle mě šlo o provokaci, která měla vyvolat mezietnický konflikt. O tom, kdo ji zosnoval, nechci spekulovat. Je potřeba důsledné a nezávislé vyšetřování a do budoucna taková politika centrální a místní vlády, která by zamezila opakování podobných tragédií. Oblast navíc patří mezi koridory obchodu s drogami. Je veřejným tajemstvím, že se policie na tomto obchodě podílela.
Měl podle vás podíl na rozpoutání násilností svržený prezident Kurmanbek Bakijev?
Je to velmi pravděpodobné, ale to ukáže až vyšetřování.
Minulý týden jste prohlásil, že po nepokojích v Kyrgyzstánu může extremismus ochromit celou střední Asii. Bude to znamenat i větší vliv Al-Kajdy a dalších teroristických skupin v oblasti?
Různé extremistické organizace už v regionu působí. Stačí se podívat jen na počet mešit v Kyrgyzstánu. Za dob Sovětského svazu jich bylo několik desítek, dnes jich je kolem dvou tisíc. Samozřejmě ne všichni věřící se přiklánějí k extremismu. Je to dané i spojením se sociálně-ekonomickými podmínkami. Touto otázkou je nutné se velmi vážně zabývat.
KOMENTÁŘNepokoje v Kyrgyzstánu jdou na ruku islamistům |
Jak lze zamezit příštímu krveprolití? Může k němu přispět i červnové referendum o nové ústavě?
V této fázi je velmi důležitá demokratizace a návrat právního státu. Pokud má být referendum legitimní, musí proběhnout podle mezinárodních standardů. Lidé musí mít jistotu, že bylo transparentní a vyjadřuje vůli národa. Nakolik jsou tyto otázky splněné, je otázka pro dočasnou vládu a ta na svém víkendovém zasedání potvrdila datum 27. června.
Referendum může situaci i zhoršit
Může referendum přinést i komplikace?
Důležité je, nakolik bude referendum odrážet skutečnou vůli lidí, kteří žijí v Kyrgyzstánu. A to nejen těch, kteří obývají sever, kde je situace bezpečná, ale i těch, kteří žijí na jihu. Musí odrážet i vůli uzbecké menšiny. Referendum může přispět ke stabilizaci země anebo může znamenat i zhoršení situace.
Jak hodnotíte úlohu Ruska? Přineslo by řešení vyslání ruských jednotek, jak o to v prvních dnech konfliktu žádala kyrgyzská vláda?
Myslím, že nemá smysl o tom spekulovat, protože dočasná vláda tuto žádost stáhla a několikrát se vyjádřila, že situaci dokáže zvládnout vlastními silami a vojenská pomoc ze zahraničí není potřebná. Osobně si myslím, že bezpečnostní pomoc je důležitá, ale tady je možné mluvit spíše o policistech než o vojenském zásahu. Teď by se mělo především zabránit šíření konfliktu za hranice a s tím mohou pomoci i mezinárodní organizace jako OBSE, Šanghajská organizace pro spolupráci nebo Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti, které v regionu působí.
Otázky a odpovědiNa kyrgyzské nepokoje zadělali již Sověti |
Své zájmy v oblasti mají Čína a Spojené státy. Jak mohou pomoci vyřešení konfliktu a zapojují se nějak už nyní?
Čína i Spojené státy aktivně přistupovaly k humanitární pomoci. Kyrgyzstán v sobotu navštívil náměstek americké ministryně zahraničí Robert Blake, který má tuto oblast na starosti. Spojené státy přispějí významnou sumou do fondu, který zřizuje OSN na podporu Kyrgyzstánu.
Oš, Kyrgyzstán |