Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Běsnění v Kyrgyzstánu jde na ruku militantnímu islámu

  10:29aktualizováno  10:29
Etnické násilí mezi Kyrgyzy a Uzbeky na jihu Kyrgyzstánu ohrožuje celistvost země, ale i ekonomické, bezpečnostní a strategické zájmy Ruska, Spojených států a Číny ve Střední Asii. Vyšumí problém sám, nebo se tyto mocnosti rozhoupají k nějaké formě vojenské pomoci?

Nepokoje v Kyrgystánu. | foto: AP

Etnické nepokoje na jihu Kyrgyzstánu se vymkly kontrole. Na ulicích města Oš leží až stovky mrtvých a slabá prozatímní vláda se může jen modlit, aby to běsnění už skončilo. K jeho zastavení nemá dost vojáků.

Zatím se můžeme jen dohadovat, proč se místní Kyrgyzové a Uzbeci začali navzájem tak zuřivě vraždit právě teď. Nejspíš se někomu (třeba stoupencům vyhnaného autoritářského prezidenta Kurmanbeka Bakijeva) nezamlouvalo, že kabinet chystá rozsáhlou demokratizaci země (referendum o nové ústavě je naplánované na 27. června). To je dosti pravděpodobné. Mohla by to být i náhoda, i když toto tvrzení je pravděpodobné méně.

V každém případě platí, že pokud by někdo zamýšlel zapálit požár právě na kyrgyzském jihu, stačí mu k tomu byť jen nepatrná jiskřička. Staré křivdy a nevraživosti mezi tamními národy totiž dosud nikdo nevyléčil. To platí o celém Ferganském údolí, jehož je jih Kyrgyzstánu součástí.

Jak diktátor zadělal na problém

Hlubší kořeny etnické nesnášenlivosti ve středoasijském regionu tkvějí v sociálním inženýrství masového vraha Josifa Stalina.

Právě on ve dvacátých letech svévolně rozdělil barevnou Ferganskou kotlinu vonící bavlnou mezi Uzbekistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Početné menšiny různých národů zanechal nuceně na území jiných států (sovětských republik) jako zárodek budoucích problémů.

Za sovětské krutovlády zůstaly etnické a hraniční spory, vyvolané zpupností diktátora, ukryté pod povrchem proklamované harmonie. Okamžitě po rozpadu Sovětského svazu však vyvřely ven (velký výbuch násilí zasáhl údolí už v roce 1990 a zastavilo ho až nasazení Sovětské armády).

Menší pogromy kvůli často malicherným sporům o pastviny, stavební pozemky, vodu či cenové válce na tržištích zachvátily tamní oblasti i v pozdějších letech, nejhorší v roce 2005.

Právě kvůli Stalinovu rozhodnutí je dnešní Kyrgyzstán nesourodým útvarem, v němž tradičně více poevropštělý sever sousedící s Kazachstánem a jižní část hraničící s Uzbekistánem a Tádžikistánem spojuje jediná silnice vinoucí se přes vysokohorské průsmyky.

Zatímco v celém Kyrgyzstánu tvoří Uzbekové šestnáct procent obyvatel (z 5,4 milionu), na jihu představují polovinu místního obyvatelstva. Patří sice k zámožnějším vrstvám, v politických strukturách však nemají odpovídající zastoupení. Nejspíš právě proto tamní Uzbeci na rozdíl od většiny Kyrgyzů na jihu (stoupenců svrženého Bakijeva) podpořili demokratizační úsilí prozatímní vlády v metropoli Biškeku.

Podle některých svých radikálnějších představitelů pomýšlejí i na vlastní autonomii.

To všechno, spolu s výbušnou směsí etnické solidarity, složitých rodinných a klanových vazeb, mocného kriminálního podsvětí a dědictví postsovětské nomenklatury, z níž vzešli prakticky všichni představitelé svrženého i nynějšího vedení Kyrgyzstánu, přerostlo až v nynější nejhorší nepokoje za dvacet let.

Pokud vezmeme jako vodítko nedávnou historii, není moc pravděpodobné, že by požár přeskočil i k sousedům do Uzbekistánu a Tádžikistánu. Podobné výbuchy vždy v minulosti po pár dnech téměř samovolně vyšuměly bez zahraniční intervence, o niž zatím marně žádá prozatímní vláda v Biškeku Rusko.

Existují však náznaky, že teď je to vážnější. Nyní totiž nejde o sousedský spor mezi klany, ale o mocensko-politický spor, velmi pravděpodobně účelově vyprovokovaný stoupenci Bakijeva a dalšími silami (jsou to drogoví bossové, nebo islamisté?), jimž nevyhovuje zamýšlené demokratické směřování země. Vyřízení sporu s Uzbeky je zřejmě jen zástupným, vedlejším produktem konfliktu.

Islamisté se radují

Obavy, které včera vyjádřil vicepremiér Almaz Atambajev, že se nepokoje mohou rozšířit i do hlavního města Biškeku a zachvátit celou zemi, nejsou liché.

Stejně jako strach, že z chaosu na jihu budou mohutně profitovat místní islamisté, kteří mají v oblasti pod palcem obchod s drogami.

Militantní islám má ve Ferganském údolí slušnou podporu. Platí to i o jihu Kyrgyzstánu, byť Kyrgyzové jsou kvůli rozšířenému kočovnictví obecně považováni za "méně islámské" než třeba usedlejší Uzbeci.

A z představy, že by v nedalekém Afghánistánu znovu vyhrál Taliban (což reálně hrozí) a rozšířil svůj vliv do surovinově bohaté Střední Asie, musí mrazit každého, kdo není zrovna příznivcem Usámy bin Ládina.

Především to je důvod, proč by velké mocnosti - Rusko, USA i Čína (první dva jmenované státy mají na severu Kyrgyzstánu vojenské základny) - jež si v oblasti bedlivě střeží své ekonomické, bezpečnostní i strategické zájmy, neměly nechat prodemokratickou vládu Kyrgyzstánu na holičkách.

A pomoc by se neměla omezit na dodávky chleba a stanů, i když takový podnik není bez rizika. Volání Biškeku po zahraniční intervenci jim k tomu každopádně poskytuje komfortní prostor.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump (17. října 2017)
Věděl, k čemu se upisuje, kondoloval prý Trump vdově po padlém vojákovi

Donald Trump svádí novou bitvu s americkými médii. Tentokrát nad těly čtyř příslušníků speciálních sil, kteří zemřeli při přepadení v Nigeru. Šéf Bílého domu...  celý článek

Na 3,3 milionu dětí v Jemenu trpí podvýživou.
Saúdská armáda blokuje jemenské přístavy. Zemí se šíří cholera a hlad

Situace ve válkou sužovaném Jemenu v posledních měsících eskaluje. V zemi chybí jídlo i základní léky. Velkou měrou k tomu přispívá blokáda Saúdské Arábie,...  celý článek

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.