Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Uzbekové se báli, že je otrávená voda, líčí velvyslanec OSN v Kyrgyzstánu

  15:53aktualizováno  15:53
Účet etnického konfliktu na jihu Kyrgyzstánu je děsivý - stovky mrtvých a 400 tisíc lidí bez domova. Ulicemi stále občas zazní střelba, bilance běsnění tak zřejmě není konečná. Konflikt vyvolala cílená provokace, říká velvyslanec OSN v Kyrgyzstánu Miroslav Jenča v rozhovoru pro iDNES.cz.

Velvyslanec OSN v Kyrgyzstánu Miroslav Jenča | foto: SME.sk

Zpravodajskými agenturami se v pondělí mihla zpráva, že v ulicích Oše po přestřelce zahynuli dva lidé. Jen chvíli potom vytáčím číslo slovenského diplomata, který je velvyslancem OSN v Biškeku

"Zítra se chystám do města Oš. Tedy pokud to bezpečnostní situace dovolí," říká na úvod Miroslav Jenča. Jeho úkoly jsou jasné. Přímo na místě musí zajistit plynulejší předávání humanitární pomoci OSN.

Jak vypadá situace v Kyrgyzstánu v tuto chvíli? Zlepšila se od minulého týdne?
Situace je určitě lepší než byla v těch nejkrvavějších dnech, kdy zemřelo mnoho lidí. Teď už se do ulic vrací život, začaly fungovat některé obchody a částečně i doprava. Dnešní přestřelka ale svědčí o tom, že situace zdaleka není stabilizovaná.

MIROSLAV JENČA

Velvyslanec OSN v Kyrgyzstánu Miroslav Jenča

Velvyslanec OSN v Kyrgyzstánu Miroslav Jenča

Slovenský diplomat Miroslav Jenča byl až do roku 2008 ředitel kanceláře slovenského ministra zahraničí. Pak se stal náměstkem generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna. Zastává funkci ředitele Regionálního centra OSN pro preventivní diplomacii ve Střední Asii se sídlem v Turkmenistánu. Po dubnových nepokojích ho šéf OSN vyslal do Kyrgyzstánu. Má pomoci s řešením zdejší politické krize.

Je země opravdu na prahu humanitární katastrofy? Objevují se informace, že v uprchlických táborech dochází voda a potraviny?
Informace mám z první ruky a situace se nedá označit za humanitární katastrofu. Podmínky jsou složité, ale humanitární pomoc přichází těm, kteří ji potřebují. Teď jde především o potraviny, zdravotnické potřeby nebo přístřešky. Řešíme i problémy. Například Uzbekové nechtěli vodu, protože se obávali, že je otrávená.

Dočasná prezidentka Rosa Otumbajevová prohlásila, že obětí může být desetkrát více, než uvádí oficiální čísla. Co může za tak prudký nárůst?
Oficiální čísla, jež se poskytovala zpravodajským agenturám, byli mrtví, kteří byli identifikovaní a oficiálně registrovaní. Jenže při konfliktu zahynulo mnoho lidí bez možnosti, aby je úřady mohly identifikovat. Podle muslimských tradic navíc především Uzbeky musí pochovat do setmění toho samého dne, kdy zemřeli.

A může se tedy konečné číslo vyšplhat až ke dvěma tisícům?
To je těžko říct. Myslím, že i dočasná prezidentka Otumbajevová číslo jen odhaduje.

Mezietnický konflikt zažehla provokace

Co podle vás zažehlo násilí? Je to opravdu jen etnický konflikt?
Podle mě šlo o provokaci, která měla vyvolat mezietnický konflikt. O tom, kdo ji zosnoval, nechci spekulovat. Je potřeba důsledné a nezávislé vyšetřování a do budoucna taková politika centrální a místní vlády, která by zamezila opakování podobných tragédií. Oblast navíc patří mezi koridory obchodu s drogami. Je veřejným tajemstvím, že se policie na tomto obchodě podílela.

Měl podle vás podíl na rozpoutání násilností svržený prezident Kurmanbek Bakijev?
Je to velmi pravděpodobné, ale to ukáže až vyšetřování.

Uzbekové prchají z jihu Kyrgyzstánu, kde se rozhořely prudké nepokoje (14. června 2010)

Uzbekové prchají z jihu Kyrgyzstánu, kde se rozhořely prudké nepokoje (14. června 2010)

Minulý týden jste prohlásil, že po nepokojích v Kyrgyzstánu může extremismus ochromit celou střední Asii. Bude to znamenat i větší vliv Al-Kajdy a dalších teroristických skupin v oblasti?
Různé extremistické organizace už v regionu působí. Stačí se podívat jen na počet mešit v Kyrgyzstánu. Za dob Sovětského svazu jich bylo několik desítek, dnes jich je kolem dvou tisíc. Samozřejmě ne všichni věřící se přiklánějí k extremismu. Je to dané i spojením se sociálně-ekonomickými podmínkami. Touto otázkou je nutné se velmi vážně zabývat.

KOMENTÁŘ

Nepokoje v Kyrgyzstánu jdou na ruku islamistům

Jak lze zamezit příštímu krveprolití? Může k němu přispět i červnové referendum o nové ústavě?
V této fázi je velmi důležitá demokratizace a návrat právního státu. Pokud má být referendum legitimní, musí proběhnout podle mezinárodních standardů. Lidé musí mít jistotu, že bylo transparentní a vyjadřuje vůli národa. Nakolik jsou tyto otázky splněné, je otázka pro dočasnou vládu a ta na svém víkendovém zasedání potvrdila datum 27. června.

Referendum může situaci i zhoršit

Může referendum přinést i komplikace?
Důležité je, nakolik bude referendum odrážet skutečnou vůli lidí, kteří žijí v Kyrgyzstánu. A to nejen těch, kteří obývají sever, kde je situace bezpečná, ale i těch, kteří žijí na jihu. Musí odrážet i vůli uzbecké menšiny. Referendum může přispět ke stabilizaci země anebo může znamenat i zhoršení situace.

Uzbekové prchají z jihu Kyrgyzstánu, kde se rozhořely prudké nepokoje (14. června 2010)

Uzbekové prchají z jihu Kyrgyzstánu, kde se rozhořely prudké nepokoje (14. června 2010)

Jak hodnotíte úlohu Ruska? Přineslo by řešení vyslání ruských jednotek, jak o to v prvních dnech konfliktu žádala kyrgyzská vláda?
Myslím, že nemá smysl o tom spekulovat, protože dočasná vláda tuto žádost stáhla a několikrát se vyjádřila, že situaci dokáže zvládnout vlastními silami a vojenská pomoc ze zahraničí není potřebná. Osobně si myslím, že bezpečnostní pomoc je důležitá, ale tady je možné mluvit spíše o policistech než o vojenském zásahu. Teď by se mělo především zabránit šíření konfliktu za hranice a s tím mohou pomoci i mezinárodní organizace jako OBSE, Šanghajská organizace pro spolupráci nebo Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti, které v regionu působí.

Otázky a odpovědi

Na kyrgyzské nepokoje zadělali již Sověti

Své zájmy v oblasti mají Čína a Spojené státy. Jak mohou pomoci vyřešení konfliktu a zapojují se nějak už nyní?
Čína i Spojené státy aktivně přistupovaly k humanitární pomoci. Kyrgyzstán v sobotu navštívil náměstek americké ministryně zahraničí Robert Blake, který má tuto oblast na starosti. Spojené státy přispějí významnou sumou do fondu, který zřizuje OSN na podporu Kyrgyzstánu.

Oš, Kyrgyzstán

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.