Uzavření areálu Hradu vzbudilo rozruch proto, že se kvůli rozhodnutí pozdě příchozí nedostali na půlnoční mši svatou ve svatovítské katedrále (psali jsme zde). Loni ani v předchozích letech totiž Hrad takto uzavřen nebyl. Kostely a chrámy se při mších běžně neuzavírají.
Letos ale byla situace jiná v několika aspektech. Policie obecně posílila kontroly na Hradě. Od jara v Česku platí tzv. první ze tří stupňů ohrožení terorismem - tzn. zvýšená bdělost, ale bez informací o konkrétním riziku na českém území (více zde či na webu vnitra). A krátce před svátky zaútočil džihádista na vánočních trzích v Berlíně, kde zavraždil i jednu Češku (více zde).
„Bezpečnostní opatření realizované v nočních hodinách 24. prosince a časných ranních hodinách 25. prosince na Pražském hradě bylo mimo jiné ovlivněno také vyhlášeným 1. stupněm ohrožení,“ potvrdila redakci iDNES.cz mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová.
Štědrovečerní uzavření Hradu
|
Zároveň uvedla, že policii k uzavření Hradu nevedla žádná konkrétní a aktuální hrozba.
„Smyslem celého opatření bylo v maximální možné míře preventivně předejít jakýmkoliv bezpečnostním rizikům a způsobům ataku na již probíhající vánoční půlnoční mši a její účastníky,“ uvedla.
Série preventivních opatření v ČR
Preventivních opatření Česká republika v letošním roce zažila celou řadu. V březnu, po útocích v Bruselu, posílili policejní hlídky v ulicích vojáci.
V srpnu se hojně diskutovalo o zavedených kontrolách při vstupu do areálu Pražského hradu. Ty vedly ke vzniku front, které jsou kvůli možnosti zasáhnout více lidí pro případného útočníka také lákavým cílem (rozhovor s instruktorem protiteroristických jednotek čtěte zde).
Krátce před Vánoci vzbudila rozruch radnice v Uherském Brodě, která s ohledem na útok džihádisty v Berlíně z obavy před terorem oznámila zrušení vánočních trhů.
Bezpečnostní odborníci usuzují, že přijímání rozsáhlejších preventivních opatření je z pohledu boje s terorismem komplikovaná otázka. Na jednu misku vah kladou faktor zvýšení odolnosti proti útoku ve střeženém místě, odrazení případných útočníků a také potenciál uklidňujícího dopadu na obyvatelstvo. Jednoduše řečeno to, že je vidět, že stát něco dělá.
Na straně druhé vnímají otázku účinnosti opatření tváří v tvář asymetrické taktice teroristů - tedy to, zda stát za cenu relativně nízkého přínosu bezpečnosti příliš nevyčerpává své prostředky a zda příliš neomezuje svobodu svých obyvatel. A zda očividně mohutná opatření naopak nepodnítí v obyvatelstvu strach, že hrozba útoku je bezprostřední.
