Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Volba kritika Mašínů do rady ústavu pro totality pobouřila Nečase

  14:47aktualizováno  14:47
Premiér Petr Nečas vytáhl do boje proti obsazování rady Ústavu pro studium totalitních režimů kandidáty levice. Ve středu totiž prošel do rady politolog Jan Bureš, zatímco pravicovému kandidátovi vystavil Senát stopku. ČSSD podle Nečase nehorázně demonstruje sílu a nadbíhá "komunistickým spojencům".

Politolog Jan Bureš bude pět let členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů. | foto: Lukáš BíbaMF DNES

Senát ve středu nezvolil do rady ústavu Jiřího Lišku, kandidáta, kterého horní komoře podle zákona navrhli poslanci. Liška dříve byl členem ODS a místopředsedou Senátu. A také zastáncem vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů.

Členem rady se naopak na pětileté období stal kandidát navržený levicovou Masarykovou dělnickou akademií Jan Bureš.

Volba do rady ústavu

Sedmičlenná rada je nejvyšším orgánem ústavu, jmenuje či odvolává jeho ředitele, schvaluje plán činnosti a metody pro dosažení úkolů ústavu.

Radní volí Senát, návrhy mu podávají Poslanecká sněmovna, prezident či občanská sdružení.

Senát zvolí dva kandidáty Sněmovny, jednoho prezidentova a čtyři navržené sdruženími.

Volební období má pět let.

Zdroj: Zákon o Ústavu pro studium totalitních režimů

Premiér Petr Nečas proto sáhl pro poměrně ostré výrazivo. "Rozhodnutí Senátu (...) pokládám za další nehoráznou demonstraci síly senátorského klubu ČSSD pod taktovkou Jiřího Dienstbiera. Senát přestává být pojistkou demokracie a stále více se stává prostředkem nadbíhání ČSSD svým komunistickým spojencům," uvedl předseda vlády.

Podle zdroje iDNES.cz z Ústavu pro studium totalitních režimů je důvodem premiérova znepokojení vliv KSČM. "Pan Liška nejdříve získal silnou podporu, pak navštívili Lidový dům komunisté a poměr se změnil. Nápadně to připomíná i minulou volbu, kdy stejně dopadla Monika MacDonagh-Pajerová, i nyní řada senátorů přes noc změnila názor," řekl iDNES.cz zdroj, který si nepřál být jmenován.

Komunistům je činnost Ústavu pro studium totalitních režimů dlouhodobě trnem v oku, instituce se totiž z velké části zabývá obdobím vlády KSČ v Československu v letech 1948-1989.

Nečas se podle svých slov obává, že dalším krokem má být "úplná paralyzace ústavu ještě před volbami jako splnění podmínky povolební spolupráce s KSČM". "Stále otevřenější příprava na odvolání dosavadního ředitele Daniela Hermana, stejně jako reorganizační plány na převedení digitalizace z Ústavu na Archiv a jejího následného utlumení, což je mimochodem v rozporu se zákonem, jsou toho zřetelnými signály," uvedl předseda vlády a ODS Nečas.

Mašínové bestiálním způsobem zabíjeli, napsal Bureš

Kdo je politolog Bureš, po jehož volbě Nečas ostře zkritizoval Senát? Ve svém článku "Mašínové? Nepřekrucujte historii!" v srpnu 2011 v Právu ostře zkritizoval protikomunistickou skupinu, která se zformovala kolem synů nacisty popraveného důstojníka a odbojáře Josefa Mašína.

Napsal například, že Mašínové neměli právo "zabíjet nevinné, navíc bestiálním způsobem", že nechtěli proti komunistickému režimu bojovat, ale jen utéct a že hrdiny nemohou být lidé, kteří brali životy nevinným z jakéhokoliv důvodu (podrobněji jsme o Mašínech psali zde). Po ustavení pravicové vlády v roce 2006 se vládní politici začali k Mašínům otevřeně hlásit.

Naopak současný prezident Miloš Zeman pro Mašíny slova chvály nemá. "Válečné právo zakazuje zabíjení civilistů. Jestliže někoho omráčíte chloroformem a pak ho podříznete jako podsvinče, tak je to i porušení válečného práva. Není možné v žádném případě udělit jim vyznamenání," řekl při jedné z předvolebních debat.

Zastánci skupiny argumentují legitimností odporu proti komunistickému teroru po roce 1948 a tím, že Mašínové při svých akcích nezabíjeli nevinné, nýbrž komunistické policisty (to byl i Zemanem zmíněný "civilista" - byl to strážmistr Jaroslav Honzátko) a ozbrojeného člena KSČ (profily zabitých najdete zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.