Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pohraničník, členové KSČ i milicí. Filip navrhl oběti Mašínů na metál

  0:51aktualizováno  0:51
Oldřich Kašík, Jaroslav Honzátko, Josef Rošický. Tři muže, které při svém odporu proti komunistické diktatuře zabili bratři Mašínové, by měl vyznamenat prezident Václav Klaus. Tedy podle názoru komunistické strany, jejíž lídři Vojtěch Filip a Pavel Kováčik ho o to žádají.

Pamětní deska Oldřichu Kašíkovi v Chlumci nad Cidlinou - Pamětní deska jedné z obětí skupiny bratří Mašínů, kteří se v 50. letech minulého století prostříleli na západ. | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Podle komunistů byla památka Kašíka, Honzátka a Rošického zneuctěna tím, že ministr obrany Alexandr Vondra nedávno v USA vyznamenal bratry Mašínovy. Učinil tak na pohřbu Ctirada Mašína. Josef Mašín zůstal posledním žijícím členem skupiny, která se v roce 1953 vydala na útěk do západního Berlína.

Předseda Vojtěch Filip a šéf poslanců Pavel Kováčik s obsahem dopisu seznámili ostatní straníky na zasedání ústředního výboru, uvedla ČTK.

Oba bratry ocenil na nedávném pohřbu jednoho z nich nejvyšším českým vojenským vyznamenáním Zlatá lípa ministr obrany Alexandr Vondra. Premiér Petr Nečas v kondolenčním dopisu adresovaném pozůstalým Zdeně a Josefovi označil vyznamenání za výraz úcty ke statečnosti, s níž se skupina postavila komunistickému totalitnímu režimu.

Koho skupina bratří Mašínů na československém území zabila?

Oldřich Kašík

První obětí Mašínů se stal 37letý Oldřich Kašík, který měl v noci na 13. září 1951 službu na strážnici v Chlumci nad Cidlinou.

Vyučený koželuh Kašík ve svém životopise přiloženém k žádosti o vstup do SNB uvedl, že za války byl totálně nasazen v továrně Daimler-Benz v Nové Pace jako soustružník. V posledních dnech války se přidal k bojům proti okupantům a měsíc po německé kapitulaci se stal členem Svazu přátel SSSR.

Politicky se neangažoval až do roku 1947. Tehdy vstoupil do lidové strany, ale velmi rychle si to rozmyslel a k 1. 1. se stal členem KSČ. K rozhodnutí ho, jeho vlastními slovy, vedla "protidělnická politika" lidovců. U komunistů působil v okresní organizační komisi, byl důvěrníkem a pokladníkem závodní organizace KSČ a členem volební komise v květnu 1948.

Životopis Oldřicha Kašíka

Životopis Oldřicha Kašíka (zdroj: Archiv bezpečnostních složek)

Kašíkovi se stalo osudným to, že odolal ráně železnou tyčí do hlavy. Josef Mašín ho poté zastřelil a trojice z místa činu uprchla.

Po Kašíkovi, členovi Lidových milicí (nezákonné ozbrojené frakce zřízené komunisty), zůstala manželka a dvě děti ve věku šesti a devíti let. "Rodinný život vedeme spořádaný, aby i děti v socialisujícím prostředí vyrostly v řádné občany naší lidově demokratické republiky," psal Kašík v životopisu.

Ve služební přísaze (na její text z roku 1949 se podívejte zde) slíbil "věrnost lidově demokratické republice, nešetře  své krve ani života, a revolučním vymoženostem pracujícího lidu".

Jaroslav Honzátko

V Čelákovicích měl 28. září 1951 noční službu Jaroslav Honzátko. Zkušený strážmistr vstoupil do řad SNB už 12. 6. 1945, už o měsíc později nastoupil k pohraničníkům v Hoře Svatého Šebestiána. U pohraniční stráže zůstal pět a půl roku.

Honzátko seděl v prosté služebně vybavené stolem a rohovým sekretářem. Ze zdi shlížela zarámovaná fotografie Klementa Gottwalda a nápis "SNB střeží tvou vítěznou cestu", když do místnosti vešli Ctirad Mašín, Milan Paumer a Zbyněk Janata. Cíl byl stejný jako v Čelákovicích, opatřit si zbraně.

Honzátka spoutali a ten si skupinu pečlivě prohlížel. Ctiradovi Mašínovi se vybavily zásady z partyzánského kurzu: Nesmí nás umět popsat tak, aby nás našli! A tak ho napřed chloroformovali a poté podřízli.

Honzátko měl velmi slušný kádrový posudek. Okresní velitel Národní bezpečnosti vrchní strážmistr Jeníček v roce 1951 ocenil, jak se Honzátko "úspěšně zapojil v zákrocích proti škůdcům veřejného zásobování v obci Toušeň, kde bylo odhaleno velké množství zásob potravin a jiného zboží".

Kádrový posudek na Jaroslava Honzátka

Kádrový posudek na Jaroslava Honzátka (zdroj: Archiv bezpečnostních složek)

Ačkoliv neobdržel zvláštní odměny a pochvaly, Honzátko - člen KSČ od 17. prosince 1948 - byl hodnocen jako "po stránce politické vyspělosti dobrý a snaživý, třídně uvědomělý, se všemi předpoklady politického růstu". Z povahových rysů Jeníček vyzdvihl jeho přímost, klidnost a skromnost.

Josef Rošický

Také pokladník Josef Rošický, kterého Josef Mašín zastřelil 2. srpna 1952, byl členem komunistické strany. Dokazuje to soupis věcí doličných, které vyšetřovatelé zajistili na místě činu - byla tam Rošického stranická legitimace. A také zbrojní pas na pistoli ráže 6.35 milimetru.

Rošický o otci

Stanislav Rošický Právu řekl, že jeho otec byl účetní ze staré školy, který neváhal oponovat ani komunistovi v čele národního podniku Kovolis Hedvíkov. Na otce vzpomíná jako na svědomitého a poctivého muže.

Druhého srpna vezl Rošický, účetní národního podniku Kovolis Hedvíkov, 880 tisíc korun na výplaty po stromy lemované okresní silnici mezi obcemi Žleby a Potěhy na Čáslavsku.

Rošického jediný potomek, syn Stanislav, přišel o otce krátce před desátými narozeninami. Muž, který za první světové války bojoval na italské frontě, prý poté, co Josef Mašín vyhodil z auta řidiče a začal zajíždět do lesa, sáhl do saka pro pistoli.

Přestože o otci Stanislav tvrdí, že uměl střílet, Mašín podle něj dokázal z místa řidiče zaregistrovat, že sahá po zbrani, vzít z podlahy francouzský klíč a udeřit ho do hlavy. Pak mu vzal pistoli a zastřelil ho.

Předměty doličné nalezené na místě smrti Josefa Rošického

Předměty doličné nalezené na místě smrti Josefa Rošického (zdroj: Archiv bezpečnostních složek)

Ke smrti člena závodních milicí Rošického nicméně existuje i jiný výklad. Historik Jan Novák v knize Zatím dobrý (pracoval na ní s Josefem Mašínem) podává svědectví o tom, jak Mašín přinutil Rošického vystoupit. Teprve pak účetní sáhl po zbrani a Mašín se na něj vrhl.

Rošický mladší dále řekl, že neví, že by otec byl v KSČ. Proti tomu ale svědčí nalezená legitimace. O tom, že jeho otce zabili Mašínové, se podle Práva dozvěděl týden po přepadu (Ctirad Mašín tehdy byl už nějakou dobu uvězněn, pustili ho v létě 1953). Mašínové se spolu s Milanem Paumerem, Václavem Švédou a Zbyňkem Janatou vydali do západního Berlína o více než rok později.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.
Vědci zkouší na Břeclavsku lék na sucho, inspirovali se v Izraeli

Odborníci budou v Přítlukách na Břeclavsku testovat, jak zadržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. Obec se dostala mezi šest lokalit vybraných po celé...  celý článek

Iniciativa Pestrá strava bez chemie učí školáky, jak si připravit zdravou...
Přibývá obézních dětí. Kopírují stravovací návyky rodičů, varují odborníci

Každé čtvrté dítě má nadváhu, každé sedmé je obézní a každé čtvrté dítě ze sta je dokonce extrémně obézní. Za tuto nepříznivou statistiku může špatný životní...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Zájemci o Hrad prozradili, jaké by chtěli pravomoci. Ohodnoťte odpovědi

Má hlava státu v Česku adekvátní množství pravomocí? Měly by jí přibýt? A o čem by prezident rozhodovat neměl? V šestém kole projektu Otázka pro prezidenta se...  celý článek

Škoda Rapid TSI 1,2 TSI / 81 kW Style
Škoda Rapid TSI 1,2 TSI / 81 kW Style

r.v. 2016, naj. 10 km, benzín, 1. majitel
399 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.