Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ANALÝZA: Proč USA a Francie světu neukážou vše o Sýrii? Nemohou

  13:12aktualizováno  13:12
Kritici případného vojenského zásahu v Sýrii se zlobí, proč USA nebo Francie nezveřejní všechny informace tajných služeb včetně snímků nebo nahrávek o tom, kdo za chemickým útokem v Damašku stojí. Důkazy by byly na stole, na očích všem. Ale právě to zřejmě Obamova administrativa udělat nemůže a nesmí.

Americký prezident Barack Obama | foto: Reuters

Momentálně se ohledně situace v Sýrii dodržuje obecný princip přístupu k tajným informacím, podle kterého se k důkazům použití chemických zbraní dostane jen ten, kdo je skutečně vidět má. Spojené státy nebo Francie zveřejňují o chemickém útoku v Sýrii obsáhlé dokumenty, které však jen popisují informace tajných služeb a opírají se o satelitní snímky, nahrávky, odposlechy a zdroje.

Proč nezveřejní právě i snímky nebo nahrávky? Pro kritiky případného zásahu proti režimu Bašára Asada by to mohl být "konečně hmatatelný důkaz", po kterém tolik volají. To, že nejsou zatím na stránkách všech deníků po celém světě ale neznamená, že "neexistují".

Fotogalerie

Skutečnost je taková, že ani Washington ani Paříž to patrně udělat nemohou, možná dokonce nesmějí. Podle bezpečnostního experta a bývalého šéfa vojenské zpravodajské služby Andora Šándora by se totiž zřejmě nadobro odřízli od cenných informačních zdrojů, které s největší pravděpodobností přímo v Sýrii mají. Riziko prozrazení je příliš veliké.

"Myslím, že USA získaly informace některými technickými prostředky a nebo spíš přímo od někoho z blízkého okolí prezidenta Asada," uvedl Šándor.

USA nechtějí opakovat iráckou chybu

Nasvědčuje tomu i fakt, že americké ministerstvo zahraničí při zveřejňování důkazů jedním dechem hlasitě dodalo, že je to jen "ořezaná verze" a tu plnou, se vším všudy, dostanou k dispozici jen příslušné orgány Kongresu, o jehož souhlas s případnou intervencí prezident Obama požádal.

Syrský konflikt

A právě zveřejnění celé zprávy tajných služeb by podle Šándora mohlo velmi vážně ohrozit zdroje přímo v Sýrii a "údajně" přesvědčivé důkazy navždy znevážit. "Podle mě mají k informacím od syrského zdroje zřejmě stále přístup. A Sýrie pochopitelně pomocí své kontrarozvědky také pátrá, kde je to slabé místo, kudy to prosakuje. Zveřejnění celé zprávy včetně detailů nebo snímků by je pochopitelně mohlo přivést přímo k cíli," konstatoval Šándor.

Kritici zásahu oprávněně poukazují na mrzutou zkušenost kolem Iráku v roce 2003. Tehdy se zbraně hromadného ničení Saddáma Husajna staly záminkou k invazi, i když se pak žádné nenašly.

USA tehdy také měly jasné důkazy od CIA, která v té době ještě zodpovídala za veškeré zahraniční aktivity všech čtrnácti amerických tajných služeb. "Ukazovali důkazy, snímky, ale CIA neměla vlastně nic, než jednoho Iráčana, který byl agentem BND (německá rozvědka - pozn. red) a vodil všechny za nos. CIA se s ním nikdy nesetkala a dokonce jen dostávala přepisy s informacemi. Přesto se jí tehdy podařilo přesvědčit všechny," připomněl deset let staré souvislosti Šándor.

Syrské chemické zbraně podle něj nepochybně už roky bedlivě sledují všechny sousední země. O věrohodnosti a přesvědčivosti nashromážděných důkazů svědčících proti syrskému režimu pak může napovědět právě hlasování v Kongresu příští týden.

"Neumím si představit, že by Obamova administrativa kongresmanům předložila nějaký podvrh nebo něco, co je postaveno na vodě. Právě po zkušenostech s Irákem," dodal Šándor. Do té doby bude o důkazech vědět jen ten, kdo vědět má.

Rebelové mezitím sestřelili v Sýrii vládní stíhačku a střetli se s Asadovými jednotkami v Damašku:

Autoři: , natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.