Podmínky, v jakých žijí těhotné uprchlice, šokovaly svět například po zveřejnění snímku, na kterém Syřanka v běženeckém táboře na řecko-makedonských hranicích myje mezi stany své novorozené dítě vodou z plastové láhve (více zde).
Mnoho žen ze Sýrie, Etiopie či Iráku se na cestu do Evropy vydalo ve vysokém stupni těhotenství a cestou porodilo, na ty šťastnější přišly porodní bolesti až za Středozemním mořem. Většina z nich však při strastiplném putování neprocházela lékařskými prohlídkami, které jsou u těhotných žen běžné, čímž ohrožují nejen sebe, ale především své nenarozené potomky.
Organizace Doctors of the World nyní podle britského Guardianu upozornila Evropu, že by ji to mělo zajímat.
„Pokud se nepostaráme o uprchlice a jejich děti, budeme čelit novým problémům, které stojí spoustu peněz,“ uvedl předseda řecké pobočky organizace Nikitas Kanakis.
Vyzval evropské státy, aby zajistily řádnou předporodní i poporodní péči pro těhotné uprchlice včetně bezpečného porodu. A to nejen z humanitárních důvodů, ale i čistě pragmatických.
„Mnoho lidí mluví o cenách zdravotní péče v Evropě. Zapomínají však na to, že nestarat se má také svou cenu. Prenatální péče stojí mnohem méně než hendikepované dítě,“ vysvětluje Kanakis.
Organizace vydala zprávu, která se zakládá na zkušenostech čtrnácti tisíc těhotných žen-migrantek, o něž se řečtí lékaři z Doctors of the World starali. Ta popisuje například případ Syřanky, která se v lednu na lodi přeplavila z Turecka do Řecka se dvěma dětmi a v osmém měsíci těhotenství.
Porodila v uprchlickém táboře, o dva měsíce později se však ocitla na ulici a se stovkami dalších uprchlíků i migrantů přespávala na lavičce na aténském Viktoriině náměstí.
„Novorozené dítě trpělo kožními alergiemi a těžkým alergickým astmatem, zatímco jeho matka měla zanedbané gynekologické problémy a neřešené panické ataky,“ říká zpráva s tím, že se ženu i s dětmi nakonec podařilo dopravit k lékařům a následně do Německa, kde byl otci rodiny přiznán status uprchlíka.
Víc než polovina sledovaných těhotných se nedostala k lékaři
Zpráva údajně ukázala, že u 72 procent zdravotních problémů těhotných žen byla zdravotní péče nedostatečná nebo vůbec žádná. Více než 53 procent žen nemělo přístup ke gynekologům, dokud se nedostaly na jednu z klinik nebo provizorních klinik, které organizace provozuje po celém Řecku.
„Na začátku nás takto vysoké číslo překvapilo. Uvědomili jsme si, že dostat se do nemocnice není jednoduché - nebyli tu žádní tlumočníci a prostory pro ubytování byly přeplněné. S námi mají tyto ženy pocit bezpečí, znají nás z uprchlických táborů a lodí. Vědí, že jim někdo s jejich problémy pomůže. Navíc máme mezi zaměstnanci hodně žen, což je pro ženy z muslimských zemí jednodušší,“ popisuje Kanakis s tím, že viděli i těhotné, které za lepším životem cestovaly úplně samy.
„Za každým takovým těhotenstvím je nějaký příběh - ať už jde o ženy v problémech nebo znásilněné ženy,“ dodává. Mnohé podle něj lékařům popsaly, že je znásilnili pašeráci v tureckých přístavech. Některé otěhotněly právě tehdy a dodnes si s sebou nesou zdravotní i psychické následky.
Lékaři v Aténách jim proto pomáhají i v případě, že chtějí jít na potrat. Ten však komplikuje fakt, že ženy často nemají vůbec žádné doklady nebo pojištění. Mnoho žen podle něj nyní v Řecku bydlí v domech, kterým říkají „afghánské hotely“. Za jednu noc v pokoji, který sdílejí s až devíti dalšími ženami, platí jedno euro (zhruba 26 korun).
„Žijí ve velmi složitých podmínkách,“ podotýká Kanakis a říká, že se mnohé z těchto žen neodváží požádat o pomoc státní lékaře. Bojí se totiž, že skončí ve vězení.
Další netuší, jak komplexní zdravotnický systém v nové zemi funguje a jestli mají právo požádat o pomoc. Podle lékařů z organizace jejich kliniky v Řecku od ledna do června letošního roku navštívilo 17 tisíc pacientů, přičemž asi ze 45 procent šlo o ženy. Čtvrtinu všech přijatých pak tvořily děti.
Řecko je přitom jednou ze zemí, na které uprchlická krize dopadla nejsilněji. Podle serveru Huffington Post bylo v březnu letošního roku v přeplněných běženeckých táborech stále více než 60 tisíc lidí. Ti mají do řeckých nemocnic - těžce zkoušených za ekonomické krize - volný přístup, pokud mají doklady nebo pokud jsou shledáni „zranitelnými“.
„Přístup ke kvalitní zdravotní péči pro budoucí matky může zachránit životy, přesto zranitelné těhotné ženy po celé Evropě stále čelí překážkám, které jim brání v přístupu k základní péči,“ podotýká také ředitelka sekce pro matky ve famaceutické firmě Merck Sharp and Dohme Mary-Ann Etiebetová.
