Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Místo Jihlavy Drážďany a plot. Iráckým migrantům se ale v Německu líbí

  11:37aktualizováno  11:37
Případ Iráčanů, kteří jako váleční uprchlíci přišli do České republiky, odmítli možnost získat v ní azyl a nelegálně odjeli do Německa, před časem utichl. Němci nyní řeší, zda je vrátí zpět. Iráčané v Německu mezitím zabíjejí čas - nic jiného dělat nemohou - a bydlí za ostnatým drátem. Vycházet však mohou.

Zařízení, v němž v centru Drážďan pobývají iráčtí migranti, kteří nelegálně odešli z České republiky | foto: Václav Janouš, MF DNES

Německé úřady rozhodují o dvacítce iráckých nelegálních migrantů, kteří nechtěli zůstat v České republice a rozhodli se na vlastní pěst odjet do Německa. Přestože je Češi varovali, že s takovým postupem poté, co zažádali o azyl v ČR, neuspějí. Iráčané tomu ale neuvěřili.

Konkrétně kvůli dublinským dohodám, které smluvní státy zavazují vracet migranty do první země EU, v níž požádali o azyl. Tou byla Česká republika, do níž běženci přiletěli ze severoiráckého Irbílu, města prakticky na dostřel od území Islámského státu.

"Čeští" Iráčané v Německu

Do Česka přiletěly první irácké rodiny na podzim, celkem to bylo 89 lidí. Rodina Battových (25 členů) získala ubytování v rekreačním zařízení Okrouhlík u Jihlavy. V březnu kritizovali bydlení i byty nabízené jihlavským magistrátem. Začátkem dubna se nechali odvézt do Německa. Za hranicemi v Sasku je zadržela německá policie, dvacet z nich vyhostila. Odvolali se (více zde) a nyní vyčkávají v táboře v Drážďanech, zda je Němci vrátí do Česka.

Zatímco u lidí přecházejících do Evropy přes Turecko a Balkán rezonují veřejnou diskusí spory, nakolik je lze označovat za uprchlíky a nakolik za migranty (samotná ženevská konvence o uprchlících o první bezpečné zemi nehovoří), zde je situace z pohledu českých i německých úřadů jasná. Iráčané už za uprchlíky považováni nejsou.

Migranti nyní v Drážďanech tráví čas, jak se dá, nic jiného jim nezbývá. Jezdí na kole, procházejí se, chodí na kávu...

Máme se dobře, vzkázali přes Facebook

Skupina, přesídlená do ČR Nadačním fondem Generace 21, se k odmítnutí azylu a bydlení v Jihlavě vracet nemíní.

„Jsme dva měsíce v Německu. Máme se dobře,“ odpověděl úsečně Martin Alhado přes sociální síť reportérům MF DNES. Z očí do očí si povídat nechtěl.

S ostatními bydlí v čerstvě opraveném středisku blízko nádraží. Podle místních si Iráčané na nic nestěžují - ani na ubytování, ani na jídlo. Z centra, v němž bydlí, mohou odcházet, mají volný režim. Na rozdíl od jihlavského bydlení je ovšem německé středisko obehnané ostnatým drátem, nikdo cizí nesmí bez pozvání dovnitř a když se migranti vracejí na ubytovnu, ochranka jim prohledává tašky.

Dali na fámy, říká koordinátor přesídlení

Odchod Iráčanů z Jihlavy přispěl ke kritickým argumentům, že jsou běženci nevděční a pomoc si nezaslouží.

Uprchličtí aktivisté oponují, že nelze uplatňovat kolektivní vinu, zároveň ale upozornili, že kvůli snu některých Iráčanů o Německu se nemusejí pomoci dočkat lidé, kteří by za ni byli vděční a kteří ji skutečně potřebují. Což se v českém případě stalo, vláda přesídlovací program ukončila.

Co za odchodem iráckých křesťanů vězelo? Podle koordinátora přesídlení do ČR Radima Fiedlera běženci, především rodina Battových, uvěřili, že život v Německu je daleko jednodušší než jinde. „Neuvažují racionálně a dají na fámy, které slyší,“ popsal podle MF DNES Fiedler jeden z obecných rysů práce s uprchlíky (rozhovor s ním čtěte zde).

Jedním z momentů, které předcházely odjezdu iráckých křesťanů, byla i reportáž televize Prima, podle níž přirovnali Iráčané jihlavské byty ke kravínu.

Tlumočník uvedl, že televize jeho slova zmanipulovala (více na webu MediaHub.cz), ta si ale stála za svým. Před několika dny vyšlo najevo, že Prima loni informovala své redaktory o kritickém názoru vedení k migrantům, jemuž mají redaktoři podřídit přípravu zpravodajských materiálů - nebo „že tu nemusí pracovat“ (více zde).

V Česku zůstává čtyřicet iráckých běženců

Iráčané, kteří odešli do Německa, jsou jen částí z celkového počtu 89 uprchlíků, přesídlených původně do České republiky.

"Co by ještě chtěli?"

Iráckého křesťana v ČR zklamalo rozhodnutí krajanů odjet do Německa

V ČR jich nyní přebývá čtyřicet, z toho devatenáct - čtyři rodiny v péči Slezské diakonie a v samostatných bytech v Českém Těšíně. Zbylých 21 je v péči Armády spásy v Praze, někteří už mají byty, jiní by se do nich měli vbrzku stěhovat. Učí se česky, část dětí chodí do školy.

„Všichni jsou za pomoc velmi vděční a zatím mají v plánu zůstat v České republice,“ uvádí Nadační fond Generace 21.

Kromě Iráčanů, kteří nelegálně odešli do Německa, se jich osm na vlastní žádost a náklady vrátilo do Iráku z důvodu stesku dědečka po domově.

Dalších šestnáct Iráčanů se pokusilo odcestovat do Německa, ale česká vláda jim to neumožnila a v dubnu souhlasili s dobrovolným návratem do Iráku (více zde). „Nyní se tam nacházejí ve velkých problémech a údajně svého rozhodnutí velmi litují,“ stojí na stránkách fondu.

Iráčané odjeli do Německa na začátku dubna:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.