Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Separatisté vydali černé skříňky, vlak s těly dorazil do Charkova

  7:06aktualizováno  16:30
Separatisté předali malajsijským představitelům černé skříňky z letounu, který se ve čtvrtek zřítil v místech bojů mezi ukrajinskou armádou a proruskými vzbouřenci. Vlak s těly obětí mezi tím dorazil do Charkova. Rusové dál trvají na tom, že letoun sestřelil ukrajinský armádní stroj.

Zastavení palby k usnadnění vyšetřování katastrofy má podle proruských rebelů platit v okruhu deseti kilometrů kolem místa zřícení letounu společnosti Malaysia Airlines na východě Ukrajiny, uvedla AFP. Oblast s místem dopadu stroje kontrolují ozbrojení separatisté bojující proti ukrajinské vládě.

„Tady jsou ty černé skříňky. Věříme, že tyto černé skříňky odhalí pravdu,“ řekl brzy ráno podle Reuters a webu CNN vůdce doněckých rebelů Alexandr Borodaj za přítomnosti početných novinářů v sídle své samozvané Doněcké lidové republiky.

Pád boeingu na Ukrajině

Borodaj odmítl obvinění, že malajsijský letoun sestřelili separatisté. „To je informační válka. Nemáme technické možnosti ke zničení tohoto letadla. Ukrajince (v Kyjevě) pravda nezajímá,“ řekl vůdce rebelů před novináři.

Skříňky od něj převzal představitel malajsijských bezpečnostních služeb. Prohlásil, že jsou obě v dobrém stavu. Malajsijský premiér Najib Razak následně v úterý odpoledne uvedl, že úřady si skříňky ponechají do té doby, než bude sestaven mezinárodní tým vyšetřovatelů. Ten by mělo podle informací agentury Reuters vést Nizozemsko. To už požádalo experty z Velké Británie, aby zajistili získání dat z černých skříněk.

Vlak s těly obětí dorazil do Charkova

Na nádraží v Torezu před odjezdem vlaku s těly mrtvých vstoupili do chladírenských vozů se skloněnou hlavou, rukama v gumových rukavicích a maskami na tvářích členové nizozemského týmu vyšetřovatelů, napsal v reportáži zpravodaj agentury AP. Pohyby vyšetřovatelů přísně sledovali ozbrojení povstalci, kteří jevili pramálo ochoty ke spolupráci. Od vagonů s rostoucí agresivitou odháněli novináře. Vlak se posléze vydal na cestu směrem do Charkova.

Nizozemský premiér Mark Rutte následně v úterý ráno pro agenturu Reuters uvedl, že vlak je již v bezpečné zóně. Po jedenácté hodině dopoledne SELČ dorazil do Charkova.

Vlak doprovázelo 16 členů vyšetřovacího týmu z Nizozemska, Malajsie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). V Charkově je očekával vládní krizový štáb, který ukrajinský řídí ministr pro infrastrukturu Maxim Burbak. Do příjezdu vlaku ukrajinští úředníci vyřídili nezbytné formality, aby odlet do Nizozemska nezdrželi.

V Charkově podle ukrajinských novinářů už čeká nizozemský transportní letoun Herkules C-130, který má těla převézt do Nizozemska k identifikaci. Po jejím ukončení budou pozůstatky převezeny do jednotlivých zemí podle národnosti obětí.

Fotogalerie

Australský premiér Tony Abbott v úterý prohlásil, že s věcnými důkazy bylo na místě pádu trosek rozsáhle manipulováno. „Po trestném činu přichází zametání stop. Jsme svědky rozsáhlého falšování důkazů, což musí skončit,“ konstatoval. „Není to nehoda, je to zločin.“ I zpravodaj AP na místě katastrofy zaznamenal podezřelé chování místních záchranářů. „Když jsme odcházeli, dělníci s jakýmsi zařízením v ruce prohledávali zbytky trupu letadla,“ řekl mluvčí mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Michael Bociurkiw.

Ukrajinský vicepremiér Volodymyr Hrojsman nedávno vyjádřil obavu, že separatisté manipulovali i s černými skříňkami, které obsahují záznam hlasové a datové komunikace posádky a údaje o letu. Obsah skříněk prý mohli rebelové poškodit. „Máme informace, že záznamníky měli rebelové v rukou po celou dobu a mohli s nimi něco udělat,“ konstatoval.

Boeing mohl sestřelit ukrajinský armádní stroj, míní Rusové

Ruští vojenští experti navzdory ukrajinským výhradám trvají na tom, že malajsijský letoun Boeing 777 mohl ve čtvrtek sestřelit raketou vzduch-vzduch ukrajinský vojenský letoun Su-25, který je přitom primárně určen pro ničení pozemních cílů a jeho maximální letová hladina se pohybuje kolem sedmi tisíc metrů. Boeing 777 přitom v době údajného sestřelení letěl ve výšce 10 tisíc metrů. 

Summit EU a vyšetřování

Ruská federace by měla napomoci nezávislému vyšetřování katastrofy malajsijského letadla nad východní Ukrajinou a také zastavit přesuny zbraní a ozbrojenců do oblasti, řekl novinářům před úterní schůzkou s kolegy z Evropské unie český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Pokud se tak nestane „v řádu dnů“, měl by podle něj mimořádně svolaný summit EU rozhodnout o výrazných sankcích zaměřených také vůči některým odvětvím ruského hospodářství. Konkrétní seznam cílů těchto sankcí zatím vzniká.

O sestřelení ukrajinským armádním strojem je přesvědčen bývalý vrchní velitel ruského letectva Alexandr Zelin. „Jako profesionál nemůžu takovou možnost popřít. Za určitých podmínek je zcela reálná. Teoreticky, ale i prakticky je takový úkol možné splnit, stačí chtít,“ řekl v úterý agentuře ITAR-TASS.

Představitel ruského ministerstva obrany Andrej Kartapolov v pondělí na tiskové konferenci v Moskvě oznámil, že ruské radary v den katastrofy zaměřily ukrajinský vojenský letoun, pravděpodobně Su-25, ve vzdálenosti tři až pět kilometrů od malajsijského boeingu. Dráha jeho letu prý směřovala k boeingu.

Zelin v úterý připustil, že Su-25 nevystoupá k letové hladině kolem deseti tisíc metrů, v níž se pohybovalo malajsijské letadlo, a letí i značně pomaleji. Pokud se však ukrajinský stroj k předpokládanému cíli přiblížil na vzdálenost do pěti kilometrů, mohl ho sestřelit. „Nemusel zvyšovat letovou hladinu, není to nutné,“ řekl ruský generál.

Ruský prezident Vladimir Putin mezi tím prohlásil, že Rusko odmítá naslouchat sílícím projevům sankcí a ultimát z úst západních mocností. Pro úplné a transparentní vyšetření letecké katastrofy prý Rusko učiní vše potřebné.

Zpravodaj popisuje hrůzy z místa dopadu sestřeleného letadla:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.