Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První hodiny po zkáze boeingu: důkaz chybí, náznaky vedou k povstalcům

  3:35aktualizováno  3:35
O tom, kdo může za havárii malajsijského boeingu na Ukrajině, se ještě svede mnoho sporů s racionálními i iracionálními argumenty. Důkaz ale bezprostředně pár hodin po havárii chybí. Řada náznaků vede k proruským separatistům.

Boeing, v jehož troskách našlo smrt 298 lidí, z velké části Nizozemců, havaroval východně od Doněcku v oblasti ovládané ukrajinskými povstalci. Předtím přeletěl celé území Ukrajiny od západu, směřoval do Malajsie (více o nehodě zde).

Teorií, co se mohlo stát, se ihned objevila celá řada. Například prokremelský server LifeNews.ru přišel s tezí, že mohlo jít o pokus o atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina (viz zde). Podpůrné argumenty se nicméně zdají být hodně chatrné - stojí jen na tom, že Putinovo letadlo se o „pouhou“ hodinu a půl minulo s malajsijským boeingem nad Varšavou.

Ruská média také věnují poměrně hodně prostoru tvrzením, že Ukrajinci rozmístili ve středu poblíž Doněcku protiletecký systém Buk (viz např. zde). Nedává však smysl, proč by letoun s Putinem měl letět právě nad místem, kde se podle Rusů samotných nachází baterie schopná ho sestřelit.

Doněčtí separatisté v jednu chvíli hlásili, že boeing byl sestřelen ukrajinským letounem Su-25 (který je pomalejší než boeing a nevystoupá ani zdaleka do jeho letové hladiny), už zmíněný server LifeNews.ru zase tvrdil, že očití svědci viděli u boeingu stíhačky s ukrajinskými znaky. To je u malého letounu letícího v několikakilometrové výšce nemožné.

Dá se tedy aspoň něco vyloučit?

Bráno od konce seznamu podezřelých lze zřejmě vyloučit ruskou protileteckou obranu rozmístěnou na ruském území. „Boeing začal klesat podle dostupných informací asi padesát kilometrů od hranic a dostřel systému Buk je něco kolem 40 km,“ říká vojenský publicista Lukáš Visingr. Kyjev sice v uplynulých dnech vinil Moskvu, že pálí raketami po letadlech v ukrajinském vzdušném prostoru, ale konstrukce o použití výkonného systému dlouhého dosahu přijde v tomto případě Visingrovi nesmyslná (rozhovor s ním čtěte zde).

Počet cestujících

Na palubě letadla, které spadlo na Ukrajině, bylo celkem 298 lidí, tedy o tři více, než se uvádělo původně. Na palubě byly tři děti mladší dvou let, upřesnily aerolinky. Ty cestují na sedadlech s rodiči, proto se původně nezapočítaly. Z 298 lidí na palubě jich 154 bylo občany Nizozemska, 43 Malajsie a 27 Austrálie. Mezi cestujícími byli také obyvatelé Indonésie, Británie, Německa, Belgie, Filipín a Kanady. Národnost 41 lidí nebyla zatím ověřena

Pakliže pomineme stále méně pravděpodobnou možnost, že letoun havaroval bez vnějšího zavinění (například dle USA radary v oblasti zaznamenaly odpal rakety), zbývají v zásadě dvě varianty: omyl proruských povstalců či ukrajinských sil - nebo záměr, s úmyslem obvinit a očernit protivníka.

Záměr se jeví nepravděpodobně už proto, že riziko odhalení je příliš velké. Američané už se podle CNN snaží vypočítat trajektorii odpálené rakety a lze předpokládat, že Rusko v tichosti dělá totéž.

Náznaků hodně. Ale ne důkaz

Pravděpodobněji se jeví omyl a zde mají - alespoň podle dosavadních informací - proruští separatisté poměrně vratkou pozici. Ti krátce po pádu boeingu začali tvrdit, že nemají systém schopný zasáhnout letadlo ve výšce deseti kilometrů, 29. června se  však sami chlubili úspěšným obsazením doněcké základny ukrajinských sil, při němž se zmocnili právě výkonného systému Buk (psal o tom ruský Interfax či povstalecký server Novoross.info).

V pátek ráno se nicméně objevila citace ukrajinského generálního prokurátora Vitalije Jaremy, který bez dalších vysvětlení podle Ukrajinské pravdy uvedl, že se „teroristé našich systémů Buk a S-300 nezmocnili“. Armáda je podle něj před obsazením základny stihla přemístit.

Fotogalerie

Doněčtí povstalci také krátce po sestřelu letadla ze svého oficiálního twitterového účtu smazali fotku systému Buk ukořistěného koncem června (stopy nedokázali zahladit zcela, viz zde, zde či zde). Zároveň se separatisté v době sestřelu „pochlubili“ zničením ukrajinského letounu An-26. Ovšem i povstalci sami hlásí sestřel jednoho jediného letadla v téhle době. A jediné trosky v oblasti, které zmiňují, pocházejí z malajsijského boeingu.

Podle reportéra agentury AP baterie Buk během čtvrtka stála v povstalci ovládaném prostoru, kde později byl sestřelen malajsijský boeing.

Trosky letounu dopadly nedaleko ukrajinské vesnice Grabovo:

„Ukázalo se, že to bylo civilní letadlo“

Ukrajinská rozvědka SBU také zveřejnila nahrávku, z níž vyplývá, že boeing omylem sestřelili kozáci bojující na straně separatistů. Separatisté zatím nahrávku nekomentovali a její pravost tak nejde ověřit. Zprávu ukrajinské rozvědky najdete zde i s odkazy na příslušné nahrávky na YouTube (neoficiální přepis rozhovoru pak najdete zde).

Pád boeingu na Ukrajině

„Kozáci z černuchinského stanoviště sestřelili letadlo... civilní,“ hlásí podle překladu ČTK z ruštiny jeden z telefonujících, kterého jeho protějšek oslovuje „majore“. Na dotaz, zda se v troskách našly zbraně, „major“ odpovídá záporně: „Vůbec nic, jen civilní věci, lékařské pomůcky, ručníky, toaletní papír.“ V další části nahrávky jiný hlas informuje: „pokud jde o to letadlo sestřelené v oblasti Snižneho-Torezu, ukázalo se to být civilní letadlo. Dopadlo v oblasti Grabova.... je tam spousta mrtvých žen a dětí. Kozáci tam teď vše prohlížejí.“

Na důkaz to však zatím nestačí. Jak připomněli kolegové z Technet.cz, ani systémy Buk, byť jsou relativně jednoduché na obsluhu, nezvládnou provozovat zcela neškolení separatisté. Ano, je možné, že na stranu rebelů přeběhli vycvičení ukrajinští vojáci, kteří to s „buky“ umí, je možné, že jim pomohli ruští vojáci.

Ale důkaz to ještě není.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.