Do manželských sporů o děti jsou totiž zatahovány všechny. A přitom neexistuje žádný předpis, který by jim poradil, jak se mají v takových situacích zachovat.
"Skutečně k tomu nemáme žádný pokyn, ani nezávazný. Nevzpomínám si, že bychom někdy tuto otázku řešili," řekl náměstek ministryně školství Jaroslav Müllner.
Přitom je to právě škola, na kterou rozhádaní exmanželé ve svém sporu o dítě vyvíjejí největší nátlak. Je totiž jediným místem, kde rodič, kterému ten druhý brání ve schůzkách s dítětem, potomka kdykoli s jistotou najde a může ho navštívit.
Učitelku Irenu Hrubou z Prahy stál podobný spor místo. "Trvala jsem na své povinnosti jednat profesionálně. Odmítla jsem vyhovět přání matky jedné své žákyně a pravidelně jsem o prospěchu dívky informovala i jejího rozvedeného otce. Vedení školy se však přiklonilo na její stranu," napsala MF DNES v reakci na případ malého Jana.
Otec se podle učitelky zajímal o dceru mnohem víc než její matka. Proto mu učitelka informace poskytovala dál. Nakonec boj s vedením školy vzdala a raději dala výpověď.
| Soudy nedokážou řešit spory rodičů o děti |
| Otec si přišel pro dítě s exekutorem |
| Honzík se zotavuje z šoku |
"Je to velký problém. Každá škola i učitel to řeší podle vlastního uvážení," upozorňuje ředitelka základní školy v pražské Mikulandské ulici Věra Perlínová. Sama nikdy neupírá nikomu z rozvedených rodičů právo děti ve škole vídat. Nikdy by ale nedopustila, aby si ten "nepravý rodič" potomka ze školy odvedl.
"Pokud by se například za dítětem na školu v přírodě rodič přijel podívat, určitě bych mu setkání s potomkem umožnila. I kdyby ho zrovna neměl v péči. Jen bych ohlídala, zda schůzku neprovázejí nějaké scény," řekla Perlínová.
Většina škol postupuje podobně. A riskuje, že se kvůli tomu do sporu rodičů přímo zapojí. Otec desetiletého Jana Kotana se právě díky vstřícnosti třídní učitelky dozvěděl, kdy synovi končí vyučování. Se soudním exekutorem si pro něj tedy mohl přijít na minutu přesně. Nikdo přitom neví, zda na informaci právo měl, nebo ne.
"Samozřejmě bychom uvítali, kdyby nějaká pravidla existovala. Už dlouho po nich voláme," tvrdí Perlínová.
