Soudy nedokážou řešit spory rodičů o děti

Mnohdy to trvá ještě déle. Dva roky, po které soud ve sporu o dítě mezi Petrem a Sylvou Kotanovými váhal s vymáháním vlastního rozsudku, nejsou žádnou výjimkou. Matka po celou dobu dítě před otcem "schovávala" beztrestně. Soud jí ani jednou nedal pokutu, i když si na to otec mnohokrát stěžoval.

Luboš Patera z Běleče má pro změnu svého syna vídat každý sudý víkend už čtrnáct let. A přitom ho zatím neviděl ani jedinkrát. V tomto případě soud ženě pokutu několikrát udělil, nic se však nezměnilo.

Soudci si stěžují, že nemají čím donutit rodiče, aby rozsudky respektovali. "Zákon o výkonu rozhodnutí nyní v podstatě chrání ty, kdo rozsudky nerespektují. Potřebujeme účinnější sankce," tvrdil počátkem srpna v MF DNES předseda soudu pro Prahu 10 Jan Vyklický.

Rodiči, který dítě odmítá druhému vydávat, může soudce opakovaně udělit pokutu až do padesáti tisíc korun. Nebo rozhodnout o změně výchovy dítěte a "přidělit je" tomu druhému.

Právnička Dagmar Raupachová však namítá: "Soudům chybí odvaha k zásadnímu rozhodnutí. Zcela výjimečně například rozhodnou o změně výchovy. Dokud odvahu nezískají, nic se nezmění." Psychologové přitom varují, že spory o děti je třeba řešit co nejrychleji. Ztratí-li dítě s druhým rodičem kontakt, může ho zavrhnout.

Otec si přišel pro dítě s exekutorem

Patera s Kotanem a dalšími třemi otci žalují Česko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Za zmařené styky se svými dětmi žádají dohromady odškodné ve výši 279 tisíc eur. Podle právníků mají šanci uspět. "Muži po rozvodu jsou u nás nejdiskriminovanější skupinou," říká advokátka Klára Veselá-Samková.

Situace, kdy jednomu rodiči brání ten druhý léta ve styku s dítětem, si už všimli i politici. Premiér Špidla s ministryní školství Petrou Buzkovou se kvůli tomu chystají přepisovat zákony a posílit pravomoci soudů. Dohodli se na tom poté, co MF DNES zveřejnila případ Jana Kotana, který skončil na psychiatrii, když si pro něj otec přišel s exekutorem až do školy.

Buzková: Exekuci dítěte už nestrpím  

Spory rodičů o děti už napříště nesmějí podle ministryně školství Petry Buzkové dospět tak daleko, že je nutný zásah exekutora ve škole. "Případ desetiletého Jana mě šokoval. Nic takového se už nesmí stát," míní Buzková.

Odmítá-li jeden rodič dítě tomu druhému vydat, je škola jediným místem, kde může "postižený" svého potomka s jistotou najít. Proč jim v tom chcete zabránit?
Důvodů je několik. Předně je potřeba chránit ostatní děti ve škole. Takový zásah je stresující pro všechny děti, které to sledují. Je také potřeba myslet na učitele, "zabavování" dětí na půdě školy narušuje pedagogický proces. A v neposlední řadě je potřeba ochránit právě to dítě, o které jde. Takto stresující situace, která se navíc odehrává ve společnosti spolužáků, ho může nenapravitelně poznamenat.

Jaká opatření chystáte?
Okamžitě jsem se spojila s premiérem Vladimírem Špidlou a dohodli jsme se, že budeme neprodleně hledat způsoby, jak tomu zamezit. Ve svém důsledku by totiž tato praxe mohla vést i k tomu, že rodič, který nechce druhému dítě vydat, přestane pro jistotu posílat potomka do školy. Na to nelze přistoupit.

Postaráte se i o prevenci, aby k takovýmto zásahům docházet vůbec nemuselo?
Musíme na toto téma otevřít vážnou odbornou i politickou diskusi. Situaci, kdy jedinou možností, jak vynutit styk s dítětem, je jeho "zabavení" ve škole, nemohu strpět. Tato praxe jednoznačně dopadá hlavně na děti. Postih by přitom měl směřovat proti tomu rodiči, který rozsudek nerespektuje. Ten musí nést následky. Ale nikdy to nesmí odnést dítě.

Znamená to, že zvýšíte pokuty za nerespektování rozsudku?
I o tom lze uvažovat. Osobně si dokážu představit i to, že by soudy rodiči, který rozsudek nerespektuje, mohly nařídit třeba veřejně prospěšné práce. Aby si to radši dobře rozmysleli.