Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dopadli jsme vojáky, kteří chtěli při puči zajmout Erdogana, hlásí Turecko

  22:14aktualizováno  22:14
Turecké speciální jednotky dopadly od neděle jedenáct členů komanda, které chtělo při nezdařeném červencovém puči zajmout prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle agentury Anadolu patřili zadržení vojáci ke skupině, která zahájila útok na hotel v letovisku Marmaris, kde byl Erdogan na dovolené.

Na istanbulském náměstí Taksim se v úterý sešli příznivci prezidenta Erdogana (19. července 2016). | foto: AP

Podle tureckého ministra obrany Fikriho Işika je celkově na útěku od neúspěšného pokusu o převrat stále ještě 311 vojáků, včetně devíti generálů. Do operace, při níž měl být Erdogan zajat, bylo podle tureckých médií zapojeno 37 vojáků, 25 z nich bylo dopadeno již dříve.

Útok na východě Turecka

Výbuch bomby v nastraženém vozidle zabil v pondělí na východě Turecka šest policistů.

Podle úřadů jsou za incident odpovědní povstalci ze Strany kurdských pracujících (PKK), kteří páchají podobné útoky pravidelně již přes rok. Čtyři policisté utrpěli zranění.

Útok se odehrál v provincii Bingol, kterou převážně obývají Kurdové. Bomba explodovala ve chvíli, kdy kolem projížděli policisté ve služebním vozidle.

Podle Anadolu bylo devět hledaných vojáků dopadeno v provincii Mugla v neděli, další dva v pondělí. Speciální jednotka vyslala do akce vrtulníky i bezpilotní letadla, při zásahu byla slyšet i střelba, ale podle turecké agentury zprávy o obětech nejsou.

Erdogan byl při červencovém útoku včas varován a odjel z hotelu ještě před příjezdem komanda. Turecko po nepodařeném puči provádí rozsáhlé čistky v kruzích kritických k Erdoganovi. Armáda propustila téměř 1 400 vojáků, suspendováno bylo přes 66 tisíc zaměstnanců justice, státní správy a školství.

Ministr obrany Işik v pondělí v televizi CNN Türk nevyloučil, že se v propouštění z armády bude podle potřeby pokračovat. Dodal, že 167 generálů bylo převeleno.

Představitelé turecké armády se v pondělí sešli v Ankaře se šéfem náčelníků štábů americké armády Josephem Dunfordem. Od zmařeného puče šlo o první kontakt mezi Washingtonem a Ankarou. Dunford, který v rámci toho pokus o převrat důrazně odsoudil, jednal s náčelníkem generálního štábu turecké armády Hulusi Akarem a později také s premiérem Binalim Yildirimem.

Vztahy dvou významných členských zemí NATO se zhoršily, když Turecko po nezdařeném pokusu o převrat požádalo o vydání tureckého duchovního Fethullaha Gülena z USA (více čtěte zde). Podle Ankary je tento bývalý Erdoganův spojenec osnovatelem pokusu o puč. Gülen, který žije v Pensylvánii, obvinění odmítá.

Fotogalerie

Události v Turecku se promítají i do zemí, kde žijí silné turecké komunity. V německém Kolíně nad Rýnem se v neděli konaly manifestace Erdoganových přívrženců a také odpůrců (více zde).

Zúčastnilo se jich na 40 tisíc lidí, akce se obešly bez incidentů, ale policie uvedla do pohotovosti na 2 700 strážců pořádku.

Erdogan chtěl v přímém přenosu své stoupence pozdravit, avšak úřady to zakázaly. Turecko si kvůli tomu v pondělí předvolalo německého chargé d ́affaires. Ankara mu předala oficiální stanovisko, podle kterého je nepřijatelné zakázat prezidentovi spojit se s manifestujícími videokonferencí.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.