Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Turecko žádá o vydání duchovního Gülena, důkaz o podílu na puči chybí

  7:45aktualizováno  10:11
Ankara v úterý oficiálně požádala Spojené státy o vydání duchovního Fethullaha Gülena, jehož považuje za strůjce nedávného neúspěšného převratu v Turecku. Informovala o tom televize CNN a list Financial Times. Podle nich to oznámil turecký premiér Binali Yildirim v parlamentu na schůzce vládní strany AKP, jíž předsedal.

Fethullah Gülen žije ve Spojených státech. Jeho rodné Turecko na něj vydalo zatykač, pozavíralo i řadu Gülenových stoupenců. | foto: AP

Bílý dům uvedl, že americký prezident Barack Obama v úterý telefonicky hovořil se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Nabídl mu pomoc při vyšetřování pokusu o převrat, vyzval ho ale rovněž ke zdrženlivosti při trestání pučistů.

Americké ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters uvedlo, že žádost o vydání duchovního ještě fyzicky neobdrželo. Podobně se o žádosti vyjádřil i mluvčí Bílého domu Josh Earnest.

Fotogalerie

Gülen obvinění ze zosnování puče odmítá. Klerik žijící v USA byl předmětem hovoru mezi prezidenty Obamou a Erdoganem.

„Turecká vláda vyplnila určité dokumenty v elektronické podobě, které americký kabinet posuzuje,“ uvedl americký mluvčí. „Nejde ale přímo o žádost o vyhoštění, ta bude poté posuzována na základě dohody o extradici mezi oběma zeměmi,“ dodal Earnest.

Podle tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga, jehož citoval list Financial Times, turecká žádost neobsahuje žádný konkrétní důkaz, že se Gülen na pátečním pokusu o převrat podílel. Místo toho se v ní podle Bozdaga uvádí komplexní informace o vyšetřování tohoto duchovního, který býval spojencem nynějšího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Čistky v Turecku

Čistky v Turecku už zasáhly nejméně 45 000 lidí. Kromě armády a justice se v úterý dotkly i školství a státních úředníků.

BBC informuje, že podle tureckých médií dostalo výpověď například 15 200 učitelů a dalších pedagogických pracovníků a 1 577 univerzitním děkanům bylo nařízeno rezignovat. Propuštěno bylo také 8 777 pracovníků ministerstva vnitra nebo 1 500 zaměstnanců ministerstva financí.

Gülena, který má v Turecku miliony příznivců a od roku 1999 žije v USA, Erdoganova vláda dlouhodobě viní ze snahy svrhnout režim. Letos v lednu začal s ním a sedmdesátkou dalších osob v Turecku proces, v němž je skupina obžalována mimo jiné z politické špionáže. Podle prokuratury chtěli obžalovaní svrhnout vládu již v prosinci 2013 tím, že rozpoutali korupční skandál, který zasáhl nejvyšší patra politiky, včetně Erdoganova syna Bilala.

Gülen vyzval USA, aby o žádost o vydání odmítly

Gülen v úterý vyzval Spojené státy, aby jakoukoli žádost o jeho vydání odmítly. „Vyzývám americkou vládu, aby odmítla jakoukoli snahu zneužít extradiční proces k provádění politických odplat,“ uvedl duchovní v prohlášení, které zveřejnili jeho stoupenci.

Podle CNN mohou USA na základě dohody s Ankarou vydat osobu jen tehdy, když se dopustila „činu podléhajícímu extradici“. A „zrada“, kterou Erdoganova vláda v žádosti podle CNN jako důvod zřejmě uvedla, v seznamu takových činů v dohodě mezi USA a Tureckem o vydání uvedena není.

Puč v Turecku

Také americký ministr zahraničí John Kerry v pondělí řekl, že USA potřebují „důkazy, ne obvinění“. Podle místopředsedy turecké vlády Mehmeta Şimşeka je ale největším důkazem samotný pokus o převrat. Podle CNN Şimşek důkazní situaci přirovnal k teroristickým útokům na USA z 11. září 2001. To, že za pokusem o převrat Gülen stál, je podle Şimşeka jasné úplně stejně, jako USA věděly, že za útoky z 11. září byl Usáma bin Ládin.

Pětasedmdesátiletý Gülen je zakladatelem hnutí Hizmet, které prosazuje úctu k vědě a mezináboženský dialog. Hnutí, které je činné i v řadě dalších států, má v Turecku velký vliv, působí ve školství, zdravotnictví, finanční sféře i v médiích.

S Gülenem byl spojován i opoziční list Zaman, který začátkem března převzal pod kontrolu turecký režim. Již předtím nechaly úřady zavřít jiná opoziční média spojovaná s duchovním Gülenem.

„Chceme popravy!“

V úterý večer do ulic opět vyrazily stovky příznivci tureckého prezidenta Erdogana, aby dali najevo podporu jeho vládě po zmařeném pokusu o puč z minulého pátku. Demonstranti požadovali znovuzavedení trestu smrti a vykřikovali hesla jako „Chceme popravy!“

Erdogan v neděli před shromážděnými stoupenci v Istanbulu prohlásil, že vláda bude o trestu smrti jednat s opozicí. „V demokraciích se rozhoduje podle toho, co říká národ. Naše vláda bude jednat s opozicí a rozhodne. Nebudeme to rozhodnutí odkládat. Ti, kteří se v této zemi pokusili o převrat, za to musí zaplatit,“ řekl prezident.

V pondělním rozhovoru se CNN Erdogan zopakoval, že trest smrti si přeje turecký lid. „Tento požadavek vznesli lidé na ulicích. Ti zastávají názor, že tito teroristé by měli být zabiti... Proč bychom je měli nechat ve vězení dlouhé roky a živit je, říkají,“ dodal turecký prezident.

Poslední poprava se v Turecku uskutečnila v roce 1984, nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.