Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jako vězení pod širým nebem. Čistky po puči Turecko paralyzovaly

  13:38aktualizováno  13:38
Nebyly to jen vysoké posty ve státní správě a armádě, které zůstaly po loňském neúspěšném puči v Turecku prázdné. Vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vyházela ze zaměstnání desetitisíce lidí, kteří jsou nyní na černé listině a zaměstnavatelé se bojí jim dát práci. Důležitá místa ve státní správě obsazují jen prověřené provládní kádry.

Žena prochází kolem plakátu s podobiznou zakladatele Turecké republiky Mustafou Kemalem Atatürkem. (12.4. 2017) | foto: AP

Ajnur Barkinová pracovala jako učitelka na škole v Istanbulu. Ještě loni učila děti na druhém stupni, letos v únoru však byla donucená školu opustit a její žáci zůstali bez učitelky. Třídu narychlo sloučili se staršími studenty a v jedné třídě je i třikrát tolik dětí. „Mohla jsem věnovat pozornost každému z nich, to jejich nový učitel nemůže,“ řekla v reportáži amerického listu The New York Times.

Puč vytvořil v zemi ideální podmínky pro posílení moci prezidenta, čehož je důkazem i nadcházející referendum, které má změnit parlamentní systém na prezidentský. Erdogan se po neúspěšném převratu zaměřil na veškerou opozici a disent, který se snaží vykořenit ve všech sférách společnosti. Nebyli to ale jen jeho oponenti, na které cílil.

Méně Atatürka, více Erdogana a islámu

Turecko přepisuje školní osnovy

V hledáčku měl i levicově smýšlející obyvatele jako je Ajnur. Počty propuštěných jsou přitom ohromující. Vláda vyhodila z veřejných pozic či ze zestátněných firem okolo 130 tisíc lidí, které označila za podezřelé disidenty. Většina je obviněná z vazeb na duchovního Fethullaha Gülena, žijícího v exilu v USA (o jeho hnutí Hizmet čtěte více zde).

Vláda ho viní ze zosnování puče a žádá o jeho vydání ze Spojených států. Podle střízlivějších názorů však mohla červencový pokus o puč zinscenovat sama vláda prezidenta Erdogana, aby ospravedlnila pronásledování svých kritiků. Čistky v armádě zasáhly podle odhadů 8 tisíc lidí, v akademické sféře 5 tisíc a další nejméně 4 tisíce soudců a žalobců bylo donuceno opustit svá místa.

Tak radikální řez má ve společnosti následky. Podle opozičních zdrojů se muselo zavřít na 1 200 škol, 50 nemocnic a 15 univerzit. Zatímco školou povinné děti byly umístěné jinde, jejich rodiče byli vytlačeni z trhu práce.

Vytlačení z trhu práce

To je i případ Sezgina Yurdakula, podle kterého je nyní život v Turecku jako „vězení pod širým nebem“. Do problémů se Sezgin dostal kvůli tomu, že jeho dcera měla stipendium na Gülenově škole. Čtyřicetiletého Turka vyhodili z dopravního podniku v Istanbulu a jeho jméno se objevilo na černé listině ve státní databázi. Žádný zaměstnavatel se od té doby neodvážil mu dát místo a Sezgin tak musí žít z úspor.

Fotogalerie

I když vláda tvrdí, že prázdná místa zaplňuje bez tlaku na politickou příslušnost nebo názor, kritici tvrdí opak. Podle Kemala Kilicdaroglua, šéfa opoziční Lidové republikánské strany (CHP), dosazuje režim na posty kádry Erdoganovy vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). „Chtějí vytvořit byrokratickou strukturu, která přijme cokoliv, co politici řeknou,“ rozčiloval se Kilicdaroglu.

Podobně je to i v soudnictví, kde chybí třetina soudců. „Pokud se zbavíte 30 až 40 procent soudců, v určitém slova smyslu se zbavíte všeho. Nezbyla žádná tradice, žádné znalosti,“ popsal soudce Orhan Gazi Ertekin, který vede Demokratickou soudní asociaci. Podle jiného soudce mezitím zaplnili prázdná místa nováčci, kteří měli na škole třeba i horší známky, ale zato byli bližší mocenskému aparátu.

Ve školství zůstalo vakuum, které se nepodařilo ani tři čtvrtě roku po pokusu o převrat stále z velké části zaplnit. Na univerzitě v Ankaře chybí například na právnické fakultě polovina profesorů, kteří vedli kurzy zaměřené na lidská práva. Ti, kteří zůstali, mají mnohonásobně více práce. Stěžují si tak i studenti a doktorandi. „Jak mám napsat dizertaci?“ ptal se zoufale student Emine Ay, který při čistkách přišel o vedoucího práce.

Příznivci tureckého prezidenta považují za viníka puče z roku 2016 Fethullaha Gülena:

Autor:






Hlavní zprávy

BLATINIE, a.s. - Bohdan Daněk
strojník ve výrobě plastových obalů

BLATINIE, a.s. - Bohdan Daněk
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 25 000 - 28 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.